Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy v Českých Budějovicích uvedl, že se k tomuto kroku uchýlili z důvody ochrany unikátní historické zahrady. „Jsou tady určité tendence chovat se k zámecké zahradě jako kdyby to bylo třeba hřiště. S tím bohužel rostou i naše náklady na údržbu a péči o zahradu,“ vysvětloval Petr Pavelec s tím, že nejvyšší koncentrace negativních jevů se zde odehrávala právě v nočních hodinách.

Jenže to se místních nezdá. Petice proti tomu tak na sebe nenechala dlouho čekat. Podle její iniciátorky a majitelky místního knihkupectví Olgy Trčkové je toto řešení zbytečně přísné. „Osvětlení zámku a fakt, že je tento prostor snímán kamerami, se zdá být dostatečnou ochranou tohoto prostoru,“ argumentovala.

S prosbou o pomoc se představitelé města obrátili na hejtmanku Jihočeského kraje. Ta bude dle slov Davida Hockeho, mluvčího kraje, iniciovat setkání s ministrem kultury.

Do zahrady půjdou s průvodcem

Unikátní, desítky let starý strom mají v zámeckém areálu zámku v Hluboké nad Vltavou. Řeč je o caryii neboli ořechovci. Jitka Böhmová, vedoucí oddělení údržby zahrad, uvedla, že jedinečný je tento strom proto, že byl v Evropě poprvé vysazen právě v zahradě zdejšího zámku.

I proto se správa zámku rozhodla nejen tento strom, ale i dalších zhruba dvacet jedinečných rostlin v Dolní zahradě chránit a vstup do této části zámeckého areálu o rozloze jeden hektar časově omezila. „Dolní zahrada je nejcennější částí toho komplexu. Jsou tam stromy, které pravděpodobně v ruce držel ještě Adolf Schwarzenberg. My bychom rádi, aby tady tyto stromy zůstaly pro další generaci,“ vysvětlovala.

Martin Slaba, kastelán zámku, doplnil, že ne všichni návštěvníci se k historické památce chovají s úctou. „Někteří lidé jsou ke stromům bezohlední, lámou větve. Jiní zde zase venčí své psy, což záhony dost narušuje. Tuhle jsem pro změnu zase za bílého dne pozoroval mládež, jak skáče salta z kamenné hrany kašny dolů,“ přibližoval.

Jenže to se některým z místních zdá až příliš rázné. „Vždyť nikdo z místních si nevybavuje žádný případ vandalismu,“ komentovala situaci Olga Trčková, majitelka zdejšího knihkupectví a jedna z iniciátorek petice. Na té do dnešního dne dle jejích slov přibyly stovky podpisů.

Jak ale říká Jitka Böhmová, napravovat škody návštěvníků parku musí téměř denně. „Nejhorší jsou psí exkrementy. Proč má zahradník uklízet po psech,“ ptala se.

Přesto tu ale pro příznivce flóry chystají novinky, a to prohlídku zahrady s průvodcem. Ten by jim měl nejen přiblížit rostliny, které zde rostou, ale také to, jak se o ně starají. „Rovněž plánujeme, že bychom několikrát do roka posunuli zavírací dobu zahrady, poprvé pak na 1. května, aby mohl nastat lásky čas,“ dodal hlubocký kastelán.

Rozsáhlý krajinářský park o rozloze 58 hektarů založili Schwarzenberkové v 50. letech 19. století jako součást romantické úpravy šlechtického sídla. Okolí zámku obklopují zahradní partery na dvou terasách. Tzv. Dolní zahrada se rozkládá na nižší terénní úrovni a obepíná budovu ze tří stran. Zahrada je osázena kvalitními exotickými dřevinami, jako je liliovník, samčí i samičí strom jinanu, mišpulolistý dub, kaštanovník, platan, nahovětvec, křehovětvec, ořechovec vejčitý, smrk dvoubarvý, zerav obrovský či jedlovec. Z domácích druhů vyniká vzrostlý jilm a mohutný letitý tis.