Nad lidskými povinnostmi se ve své řeči zamýšlel farář Christof Lange. „Potřebujeme povzbuzení ducha ke vstřícným krokům v běžném životě, dej nám pochopit, že církev není lidská záležitost,“ řekl s díky, že Mistr Jan Hus navštívil tato místa. Na Kozím hrádku nalezl český myslitel, pedagog a kněz po odchodu z Prahy útočiště v letech 1413 až 1414. „Psal zde drobné práce a překládal z latiny, získával zde také vnitřní pokoj,“ zmínila farářka Kamila Magdalena Lukasová, která vedla bohoslužbu dle liturgie Karla Farského za hudebního doprovodu Dalibora Matošky.

Když kázala na Islandu, tak se podivovala, že zde lidé Jana Husa neznají. „V Reykjavíku nevěděli, že byl někdo před Martinem Lutherem,“ zmínila ve svém kázání. Dle jejích slov si našeho kazatele mnohé skupiny uzpůsobovali k obrazu svému. „Ale my dnes při výročí jeho mučednické smrti víme, že byl duší vědomou a svou dobu předběhl,“ dodala.

Mistr Jan šel tímto krajem, vydal se do exilu chudý a bezbranný, jak přišel na svět. „Později tu kázal u plotů a pod lipami, vycházel do kraje z hradu Kozího a z jeho šlépějí vyrostly květy krásné i krvavé. Většina národa se tehdy přihlásila ke kalichu,“ zdůraznila.

Po slavnostní části následovaly ještě dva koncerty – Caine-Mi a Malé Zuby, program doplnilo divadlo studentů husitské teologie s faráři basilejského koncilu.

Nechyběla ani hostina v podobě ovoce, zeleniny a sladkého i slaného pečiva piknikovou formou.

Vybrané dobrovolné vstupné poslouží waldorfské mateřské školce Janíček, na opravy sochy Modlitba nad Hroby od Františka Bílka v Chýnově a na revitalizaci schodiště kolumbária CČH v Táboře.