„V naprostém klidu požíral kořist, kohouta,“ říká Bauernfeind v listě. „Pak zamířil k dalšímu statku.“ Myslivec mu byl v patách asi půl hodiny a pořídil na 30 fotografií. Šelma navštívila další tři usedlosti. Od jedné ji odehnala selka holí.

Expert na vlky Georg Rauer řekl, že toto očividně dobře živené zvíře se chovalo velmi neobvykle. Nebylo agresivní ani vůči psu a kočce, kteří se dostali do těsné blízkosti. Také k lidem se chovalo velmi klidně. To by prý ukazovalo na to, že uteklo z nějakého výběhu.

Organizace na ochranu zvířat WWF vyzývá k opatrnosti a „návratu k věcnosti“ - vlci jsou opatrná zvířata, která se zpravidla vyhýbají kontaktu s lidmi. Jsou ale také zvědaví a učenliví, a v místech, kde se pravidelně zdržují, jsou dříve či později zpozorováni.

Přitvrdí na azylanty?

Linečtí sociální demokraté (SPÖ) požadují, aby běženci a občané mimo Evropskou unii byli vyňati z pobírání sociální pomoci potřebným. Tuto dávku mohou dostávat potřební občané po spotřebování životních úspor až na 4222 eur a mimo jiné i po prodání auta, není-li nutným k výkonu povolání či ze zdravotních důvodů. Musí být „připraveni uplatnit svou pracovní sílu“ a až na výjimky „plnit opatření požadovaná k integraci“. Pro jedince je dávka 921,30 eura měsíčně, pro manžele 1298,20, na první tři nezletilé děti po 212, na každé další 184 eura, lidem bydlícím ve vlastním bytě nebo pobírajícím příspěvky na bydlení se dávka krátí až o 152 eur měsíčně. (Podrobnosti na https://ooe.arbeiterkammer.at/.)

Pro migranty a cizince mimo EU má být jako alternativa zaveden nový sociální instrument nazvaný „integrační pomoc pokrývající životní náklady“ (LIFE). Podle něj má být upřednostněna individuálně vyměřená věcná pomoc (bydlení, oděv, potraviny, kapesné) před finanční. Přezkoumávány mají být integrační pokroky uchazečů, především jazykové (aby mohli být podle starosty Lugera fit pro trh práce). Třetí podmínkou je rezidenční povinnost – běženci mají bydlet v místě, kde byli ubytováni během azylového řízení, „aby se všichni nehrnuli do větších obcí a měst“.

Podle sociálního odboru magistrátu stoupl loni počet poživatelů sociální pomoci ve městě z 5300 v roce 2014 na 6800. Na dávce město loni vyplatilo 13,5 milionu eur. SPÖ „pohnula“ skutečnost, že mezi nimi bylo letos ve třetím čtvrtletí 50,2 procenta cizinců a jrakouští občané se tedy ocitli poprvé v menšině. Počet uznaných azylantů se za dva roky zvýšil o 900 na 2100.

Zvýší penze?

„O dvě patra výš“, na celostátní úrovni, běží ve Vídni koaliční dohadování o rakouské vládě. Jedním z choulostivých témat je požadavek Svobodných (FPÖ) na zvýšení minimálních důchodů 40 let sociálně pojištěným na 1200 eur měsíčně, což byl šlágr jejich volebního programu. Podle výpočtu ministerstva sociálních věcí by to bylo ročně zhruba 510 milionů eur pro asi 115 000 důchodců, z toho 82 procent mužů. Méně by profitovaly ženy, protože i při započítání až čtyř let pojištění za každé dítě jen málokterá dosahuje oněch požadovaných 40 let zaměstnání. FPÖ proto chce přehodnotit „ekvivalent“ let péče o dítě, což by ovšem rozpočet dále zatížilo.

Adventní zvláštnosti

Advent už jede v Rakousku naplno a skoro všude. Některé akce jsou vskutku originální. V Bad Ischlu například muzeum otevře výstavu o zdobení vánočních stromků za uplynulých 200 let a jedinečnou expozici jesliček. Takzvané Kalssovy začaly vznikat v roce 1838, kdy je začal stavět úředník solných dolů Franz Oberleitner jako dík za dlouho toužené narození syna. Postupně je rozšiřoval až na 300 figurek. Až do roku 1888, kdy mu bylo 84 let, je o Vánocích vystavoval veřejnosti u něho doma, pak je kvůli věku prodal obchodníkovi Johannu Kalssovi, také vášnivému staviteli jesliček. Po něm dílo v délce více než šest metrů a hloubce dvou metrů v roce 1914 zdědil syn, v roce 1950 po něm dědicova dcera, a ta je v duchu otcova přání prodala vlastivědnému kruhu v Bad Ischlu. Figurky v popředí jsou vysoké až 30 cm, v pozadí perspektivně umenšené. Výstava potrvá do 2. února.

Krumlovští zazpívají Rybu u sousedů.

Jinou raritu přichystali v Rohrbachu. 6. prosince od 19.30 přednese českokrumlovský sbor Perchta (na snímku) ve farním kostele Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby, po níž bude na Kostelním náměstí „punčové setkání“ muzikantů s publikem u ohně a za doprovodu místní kapely. „O něco hlasitější bude na Hlavním náměstí sobota. Od 18. do 20 hodin tu bude běh percht – domácí doplní 20 dalších skupin z celého Rakouska, z Německa a z Čech,“ píší OÖN. Organizátoři ujišťují, že se jedná výlučně o skupiny přátelské k rodinám a dětem, které se cítí zavázány kodexem cti, a navíc prý rozhodně nedostanou žádnou „svobodu bláznů“. Na show naváže prodejní noc – obchody budou mít otevřeno do 22 hodin.

Běh či „divoký lov“ percht podle textu oznámení bude také v Ulrichsbergu od 17 hodin. Po něm má následovat prý „nejdivočejší afterparty“…

Linecká Botanická zahrada otevře v sobotu 25. listopadu své jesličky zasazené do begonií. Budou instalovány do 7. ledna. Na Hlavním náměstí a v Lidových zahradách v Linci začnou 25. listopadu předvánoční ježíškovské trhy.

Historie z webu

Pod mottem „Abychom si pamatovali!“ svolaly vlastivědný spolek Rohrbach a topotéka Dunaj-Šumava aktivisty originálního internetového archivu k výměně zkušeností na prvním „Café Seinerzeit“, kavárně „Tenkrát“, píší OÖN.

Jejich cílem je vybudovat společný regionální digitalizovaný historický archiv všech míst v oblasti, přístupný volně a zdarma na internetu - takzvanou topotéku. „Staré obrazy už jen neleží zaprášeny na půdách, nebo upadly v zapomenutí,“ říká v lineckém listě Felix Grubich, předseda rohrbašského spolku, který archiv opatruje. „Práce topotékářů bude vidět jistě ještě celé roky a nebude moci být dostatečně vysoko oceněna.“

Do projektu se zapojilo už 32 z 80 obcí okresu. „Topotékáři trvale hledají poklady - privátní fotografie, dokumenty, listiny leží leckde na půdách, v krabicích od bot nebo truhlách, a čekají, až budou objeveny,“ pokračuje deník. „Jiná cenná svědectví historie už zmizela, skončila v odpadu nebo shořela. To má nyní být v regionu Dunaj-Šumava minulostí.“

Protože jde o region Dunaj-Šumava, hledali jsme české topotéky na webu a na stránkách ing. Olgy Kolískové (koliskova@royalstone.cz) jsme si mimo jiné přečetli: Chcete si prohlížet staré fotky z Křenovic? Klikněte na topotéku! Topotéka je internetová služba umožňující zakládat virtuální archivy obcí a vkládat do nich fotografie, videa a další materiály a zobrazovat je všem zájemcům o regionální historii. Projekt topoték vznikl ve Vídni původně ze soukromého zájmu Alexandra Schatka. Postupně vzbudil pozornost představitelů mnoha obcí, a to nejen v Rakousku, ale i v zahraničí. Projekt topoték je nyní řízen Mezinárodním centrem pro archivní výzkum ICARUS.  Přistoupení obcí  do topotéky v ČR zprostředkovává Národní archiv Praha. Jako tři první obce v naší republice mají tento fotografický archiv Olešná, Podolí I a Křenovice.  V případě zájmu o navštívení topotéky Křenovic prosím klikněte na: http://krenovice.topoteka.cz/.

Zimní street food market

V Linci bude v Schillerparku od 30. listopadu do 3. prosince první Winter Street Food Market Rakouska, napsaly OÖN. Dvacet tracků, trailerů, mobilních kuchyní pod širým nebem a drobné stánky nabídnou internacionální pouliční kulinářství – na 200 různých jídel a nápojů z celého světa. Budou je připravovat na místě před zákazníky kuchaři z jednotlivých zemí – každý trailer, snack apod. bude reprezentovat jednu zemi, a to i hudebně. Street Food trhy už dobyly po Japonsku i metropole Berlín, Londýn, New York, a momentálně i Vídeň a Linec. Jejich zimní varianta v Linci je ale rakouskou premiérou.

Ve čtvrtek 30. listopadu bude market otevřen 15-22 h, v pátek a v sobotu 11-22, v neděli 3. prosince 11-18 h.