Čtyřicet let je ale tak trochu nesprávný údaj. Historie otáčivého hlediště v Týně nad Vltavou spadá mnohem hlouběji do propasti času. Dokonce 100 let. „V té době v místech, kde je fotbalové hřiště, stálo prostorové divadlo, které postavil Jeník Švehla. Fungovalo 15 let,“ přibližuje historii Ivan Sýkora. Kdybychom se mohli přenést v čase, viděli bychom dřevěnou vesnici o rozloze 1500 metrů čtverečních, ve které se hrálo divadlo. Za jeho konec může tak trochu výstavba sokolovny, protože lidé chtěli chodit do nového zařízení, kde našli herci moderní zázemí. Svůj podíl měla i krize v letech 1921 až 1935. „Takže můžu být rád, že naše divadlo funguje už 40 let,“ dodává s mírným humorem týnský principál.

Vltavan je amatérský spolek, který spravuje majetek v hodnotě přes milion korun. V současné době má na 80 členů. Těch, kteří se mohou aktivně o hlediště starat, protože na to mají čas, je tak kolem 20. „Musíme vzít v úvahu, že lidé mají svá civilní povolání, studují nebo jsou mimo Týn,“ vysvětluje Ivan Sýkora.

Také otáčivé hlediště v Týně nad Vltavou se má co otáčet. Divadelní spolek Vltavan tu uvádí hru Bohumila Hrabala Postřižiny v režii Jaroslava Kubeše. Postřižiny v podání DS Vltavan hrané na otáčivém hledišti v Týně. Zdroj: Deník / Jaroslav Sýbek

Loni mělo hlediště projít rekonstrukcí. „Určitě bychom ji potřebovali, i když, jak sám vidíte, na svůj věk i celoroční umístění pod širým nebem je hlediště v perfektním stavu a funguje. Za to patří poděkování všem našim členům, kteří se na jeho údržbě podílejí,“ dodává Ivan Sýkora.

Rekonstrukce by představovala částku kolem 25 až 30 milionů korun, což v silách amatérského souboru není. I když existuje asi čtyři roky stará studie, která ale už není vzhledem k potřebám hlediště aktuální. Vltavan se tak upíná k možnosti financování ze strany státu, kraje a města. Podle Ivana Sýkory šance na peníze je.

Vltavotýnská točna.
Divadelníci bojují za opravu otáčivého hlediště v Týně

I když se společnost zaměřuje na vlastní kamenné Zámecké divadlo, vyhlášená je hlavně letní sezona na otáčivém hledišti. Letos zde mohli návštěvníci vidět Rozmarné léto, Veselý Windsdor či tajemný příběh Radúz a Mahulena. V něm ztvárňuje roli zlé a pomstychtivé královny Runy herečka Valérie Zawadská. „Otáčivé hlediště je pro herce obrovská výzva. Je v úzkém kontaktu s divákem, hraje v přírodě a musí být připravený na všechno. Hlediště v Týně je nádherné. Už tady hrajeme asi počtvrté a vždy je to skvělý zážitek. I když vyčerpávající,“ říká herečka, která tento poetický příběh z pera Julia Zeyera nastudovala s DS Jiří Poděbrady.

Letní sezona má před sebou ještě dva kusy. Od 25. do 28. srpna Cyrano a od 30. srpna do 2. září Dalskabáty, hříšná ves.

Otáčivé hlediště v Týně nad Vltavou je jedním ze dvou otáčivých hledišť v republice. Druhé se nachází v Českém Krumlově. Zároveň je čtvrté svého druhu na světě. Právě jako jediné na světě je amatérské – slouží místním ochotníkům jako letní scéna. Hraje se od konce června do začátku září, a to čtyřikrát týdně.
- Hlediště bylo postaveno místním ochotnickým sborem Vltavan v roce 1983 na počest 100. výročí znovuotevření Národního divadla. Stavba byla brigádnicky zhotovena během dvou měsíců. Původně mělo jít o pevné hlediště, nakonec vznikla točna. Raritou je, že bez stavebního povolení.
- První hrou uvedenou na točně byl Strakonický dudák od J. K. Tyla.