Každého chodce přátelsky zdraví, ale protože se neustále tanečně pohybuje, není pro toho, kdo chce ke svému autu, úplně jednoduché projít kolem něho, pokračuje list.
Míní, že Danyi by tam mohl stát a žebrat i v „civilu", ale to prý nechce. „Jeho řemeslo se řídí jako v jiných oborech zákonem trhu – dát a dostat," uvádějí OÖN. „Danyi pro nás dělá klauna a k tomu tančí. Celý rok, ve vedru stejně jako v tuhé zimě. Začíná v osm hodin, v patnáct hodin se sbalí. Za to mu dáváme almužny. Protože ho nikdo o vystoupení neprosí, bere to, co za ně dostane. Moc to tak jako tak není. V dobrých dnech vydělá až dvacet eur, často ale ani ne polovinu. Tu a tam mu někdo dá housku se salámem."
Deník zmiňuje, že by přátelský Slovák raději hrál, než aby dělal klauna – ovládá taky harmoniku. „V naší rodině máme ale jen jednu, a s tou žebrá můj bratr Tomáš v Německu," říká.
OÖN píší, že klaun z Gmundenu je doma v Rimavské Sobotě, kde žije v romské osadě s manželkou a dvěma syny ve věku 5 a 8 let. Další potomek přijde v dubnu. Danyi si ale podle listu nemůže dovolit být častěji doma. Postel má v klášteře Puchheim – zadarmo. „Polovinu výdělku vydávám za jídlo," odhaduje. Pak potřebuje ještě něco peněz na provoz mobilu, kterým domů volá každý večer. Deset eur připlácí každých deset dnů na auto přátelům, s nimiž jezdí na Slovensko, a co mu zbude, odevzdává manželce. Je prý odkázána na každý cent…
Sám chodil do školy jen čtyři roky, ale umí psát a počítat. „Horší než možnosti vzdělávání jsou pro Romy na Slovensku šance na pracovním trhu – prakticky nulové. ,Máme špatné politiky,´ říká k tomu. Přesto je s životem spokojen. Také s prací v Gmundenu, i když cítí, že je tu mnohým trnem v oku. Když před dvěma roky do města přišel a zaujal své místo u garáží, setkával se s nepřátelskými projevy. Situace už se ale uvolnila, mnoho Gmunďanů si zvyklo, že žebrá. Přesto snad není den, ve kterém by ho někdo ostře nezpražil. Tomu, co říká, většinou nerozumí. Vždycky ale odpovídá svou standardní větou: ,Já tady smím žebrat…", uzavírá list.

50 miliard za uprchlíky

Ubytování, stravování a integrační a jazykové kurzy pro běžence budou letos a v příštím roce stát Německo skoro 50 miliard eur. Podle prognózy kolínského Institutu německého průmyslu (IW) se dá letos počítat s výdaji kolem 22 miliard. Pokud by počet migrantů měl stoupnout na 2,2 milionu, zvýšily by se v příštím roce náklady na 27,6 miliard. Německo by se pak už v roce 2017 neobešlo bez nového zadlužení, píše PNP.

Jen málo protestů

Iniciativa „Světla pro Rakousko" vyzvala přes facebook na pondělní večer k demonstracím proti azylové politice ve více městech republiky. „Požadovala odstoupení vlády a okamžité nové volby," píší OÖN. „Vytýká především sociální demokracii, že do země přivedla ,masu cizinců´ a ,prohrála tím naši bezpečnost a budoucnost´. Každá minuta, po kterou vládne spolu s lidovci, ji dělá spoluvinnou," uváděli organizátoři.
„V Linci byla účast chatrná, ohlášeno bylo jen patnáct lidí a v 18.30 se před Starou radnicí sešlo asi půl tuctu protestujících. Zapálili svíčky a rozdávali letáky za víc přímé demokracie podle švýcarského vzoru," uvedl list.

Obchody zrušily drobné

Ve městě Kleve na dolním Rýnu se četní maloprodejci od pondělí pokoušejí „vykázat" ze svých kas jedno- a dvoucentové mince, jejichž používání prý je příliš drahé. Místo „haléřově" přesného vracení zaokrouhlují konečné ceny na pěticentové částky nahoru nebo dolů, pokud s tím zákazník souhlasí, zaznamenala PNP. „Zatím máme jen pozitivní reakce," řekl dopoledne Christof Dammers, vedoucí obchodu Intersport Kleve. Podobně se vyjádřili i další účastníci projektu.
PNP uvádí, že vzorem pro akci je praxe v sousedním Nizozemsku, kde zaokrouhlování cen v obchodech je obvyklé už řadu let. V Německu je Kleve ale podle informací Svazu obchodníků Německa prvním městem, které něco takového dělá.
„Německá banka zaujímá v diskusi o možné zaokrouhlování neutrální pozici," řekl člen představenstva Carl-Ludwig Thiele. „Reprezentativní průzkum Evropské komise loni ukázal, že 69 procent dotazovaných v Německu má strukturu platidel eura za správnou. Jen 25 procent Němců míní, že drobných je příliš mnoho."

Den výplaty knechtů

Úterní  Hromnice jsou důležité nejen jako křesťanský svátek, jímž oficiálně končí vánoční období, ale také pro zemědělství, píše PNP. „Dříve totiž byly dnem, kterým končil pracovní poměr čeledínů a děveček. Toho dne dostali mzdu za celý rok a pár dnů volna, třeba k návštěvě rodin, a mohli se rozhodnout, zda chtějí jít do služby k jinému sedlákovi, nebo zůstat. Řemeslníkům zase nastávala doba, kdy mohli pracovat za denního světla…"
K tradici případného měnění zaměstnání o tomto dnu připomněl bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner, že technický pokrok zmenšil potřebu pomocníků na statcích, s nímž se umenšil i význam Hromnic v zemědělství. Přesto v pasovském listě volá po udržování zvyklostí. „Žít tradicemi a využívat pokroku, to v Bavorsku není v rozporu," říká.