Funguje jako dobrovolník, který jim v cíli předávám medaile. "Oceňuju lidi, kterým je osmdesát a doběhnou do cíle. To je výkon a je pak vždycky úžasné jim předat tu medaili," říká Pavel Miškolci.


Co Vás na tom chytlo? Proč?
Já jsem to pojal jako odreagování od klasické práce. Vyčistím si tím hlavu. Je tu skvělá parta, se kterou rád komunikuju.

Co děláte jako profesi?
Dělám stavařinu.

Vy jste říkal, že jezdíte i se synem…
Máme to jako rodinné výlety, jezdí bratr i manželka. Manželka ale málokdy, ta je vynervovaná z práce a občas chce být mimo lidi.

Co obnáší vaše práce dobrovolníka?
Pokud jdu obsluhovat startu a cíl, tak tam se baneruje. Pak se připravují závodníci na start, to znamená seřadit je podle čísel. Nejdřív je třeba zkoordinovat závodníky, kteří běží DM rodinný běh, aby byli včas na startu. Když odběhnou, tak se pro ně připravuje občerstvení. Po odběhnutí DM rodinného běhu se připravují závodníci na půlmaraton, takže koordinujeme závodníky podle startovních čísel do příslušného koridoru, ve kterém mají být. A když závodníci odstartují, tak se zase připravují medaile. Je třeba rozvěsit medaile, aby až závodníci doběhnou, abychom jim je mohli dát.

Když v cíli balíte lidi do těch folií, máte nějaký příběh?
Já se spíše snažím dát lidem medaile. Já sám bych to nedal, tak oceňuju lidi, kterým je osmdesát a doběhnou do cíle. To je výkon a je úžasné jim pak dát tu medaili.

A co oni? Komunikují?
Někteří komunikují, někdo je rád, že dorazí do cíle.

Jsou všechny medaile stejné?
Jsou, jen se liší ty pro běžce v DM rodinném běhu a pro ty, kteří běží půlmaraton.

Co vy, jste běžec?
Já jsem dříve hodně jezdil na běh Terryho Foxe, jakmile jsem se ale dostal do zaměstnaní, tak jsem přestal mít na běhaní a sport čas.

A neláká vás si nějaký ten půlmaraton zaběhnout?
Láká, ale na to musí být trénink, a to nestíhám. Bylo by ale bezesporu zajímavé si to odběhnout, říct si, že by bylo fajn, že jsem to zvládl.

Vy jste v Budějovicích jako dobrovolník pokolíkáté?
Myslím, že potřetí nebo počtvrté.

A jak se vám tu líbí?
My jezdíme s celým seriálem RunCzech. Musím říct, že nejvíc se mi asi líbil závod v Olomouci, na druhém místě jsou České Budějovice a pak Karlovy Vary.

Můžete nějak ovlivnit, kde jako dobrovolník budete?
Ovlivnit se to dá. Jelikož už dobrovolničím několikátým rokem, tak si mohu i říct, kde bych chtěl být.

Co špatné zkušenosti, máte nějaké?
Zatím jsem se nesetkla s ničím špatným . Problém nastává jen tehdy, když dobíhá několik závodníků najednou. Snažíme se je dostat trochu dopředějc, protože neopouští cíl a pak závodníci, kteří dobíhají, nemohou dojít do cíle. Musíme pak závodníky odhánět místo toho, abychom byli rádi, že doběhli. Všichni ale musí mít stejné podmínky.