Úspěšnost studentů kombinovaného a prezenčního studia je srovnatelná

Zdroj: Archiv JUPodle prorektora pro studium Petra Baumana nabízí JU 40 % z celkového počtu oborů, které je možné studovat kombinovanou formou.

Co to vlastně znamená? „Je to kombinace samostudia a docházení do výuky,“ charakterizuje prorektor.

VÍKENDY, BLOKY A VIDEA
Univerzitu navštěvují studenti v pátek či o víkendu. Nejedná se o zkrácenou formu prezenčního typu. Ve výuce se využívá třeba elearning, kurzy na dálku, které si studenti pouští svým tempem doma. Pedagogové často poskytnou také videa na doma. V některých oborech se používají například intenzivní blokové kurzy čtyři dny v kuse. „Je to intenzivní práce se studentem, aby se posouval dál a mohl navázat samostudiem.“ Bakalářský program je na tři roky, navazující na dva a doktorské studium na tři nebo čtyři. Studenti mají možnost prodloužení.

JU nabízí kombinované studium ve všech typech programů, ovšem nabídka fakult se liší. Například filozofická fakulta umožňuje studovat kombinovaně jen doktorandům, naopak na teologické fakultě takto studuje víc studentů než v denní formě studia.

Kombinovanou formu studia volí lidé z různých důvodů. Dochází sem ženy na rodičovské dovolené, starší studenti, kteří pracují a chtějí si doplnit vzdělání, mladí po středí škole, kteří jdou raději hned do práce nebo mají jiné priority. „Je ale i spousta studentů, kteří studují jeden obor v prezenční formě studia a k tomu si přiberou další specializaci,“ doplňuje Petr Bauman a dodává: „Někdo z nich pak třeba na rok přeruší studium a věnuje se intenzivně jednomu oboru, potom až druhému.“ Průměrný věk návštěvníků kombinované formy je 28 let.

CHVÁTALY DO PRÁCE
Dnes je kombinované studium běžnou věcí. Třeba Petra Slavíková studuje kombinovanou formou obor na Zemědělské fakultě na JU. „Tenkrát jsem pospíchala do práce a školu příliš neřešila. Teď mám ještě prostor doplnit si vzdělání, protože jsem bezdětná a nemám tedy doma příliš mnoho povinností,“ vysvětluje mladá žena. „Skloubit ale práci, školu a domácnost je celkem těžký oříšek,“ myslí si studentka a dodává: „Musím ale říct, že mám skvělého zaměstnavatele a můžu si brát na školu volno.“

Vrahy z Dobešic prozradila kamera z auta

Studentka Lenka Mikulášková se zase spletla ve výběru navazujícího magisterského studia. „Po první přednášce jsem dospěla k názoru, že pro mě nemá smysl ve studiu pokračovat, a tak jsem si našla práci na hlavní pracovní poměr. Po roce jsem nechtěla z práce odcházet, ale zároveň jsem chtěla dokončit školu, takže kombinovaná forma studia byla jasnou volbou,“ říká 26letá dívka.

Petr Bauman spojuje největší nárůst počtu těchto studentů se zvyšujícími se požadavky na kvalifikaci například pro sociální, pedagogické nebo zdravotnické profese. „Stát jim nařídil dodělat si kvalifikaci,“ vysvětluje.

„Existuje pěkný vtip: Víte, jaký je rozdíl mezi skřivanem a krkavcem? Krkavec studoval zpěv dálkově,“ vypráví Petr Bauman a uvádí, jak to je, na pravou míru: „Ale to rozhodně neplatí. Je to předpojatost lidí, kteří do té věci moc nevidí.“ Na studenty kombinovaného studia jsou kladeny stejné nároky, mají zkoušky a sbírají ty samé kredity jako studenti prezenční formy. „Nemá smysl jít do kombinovaného studia s očekáváním, že to bude snazší. Ona je jen jinak uspořádaná, aby to člověku umožnilo skloubit školu s jinými povinnostmi,“ vysvětluje.

Podle Petra Baumana jsou studenti kombinované formy většinou motivovanější. „Mnohem víc ví, proč do školy jdou, zatímco ti prezenční kolikrát nastoupí, že zrovna neví, co by jiného v tu chvíli dělali, a časem se rozmyslí a školu třeba nedodělají,“ vypráví prorektor pro studium. Na Jihočeské univerzitě dodělá obor kombinovanou formou studia 70 procent lidí. „Průměr kvality studentů v kombinované formě studia je i o malinko vyšší než v té prezenční,“ říká Petr Bauman.

Na řece Otavě u Hradiště se pod bruslaři prolomil led

„Obdivuji všechny, kdo takto vystudovali nebo studují. Protože občas to za nás v práci nebo doma musí někdo vzít,“ končí své vyprávění pracující studentka Petra Slavíková.

Zdroj: Archiv JU