U sousedů země dotuje vlekaře

Drží i malé svahy

Linec - Hornorakouská vláda prodloužila dohodu s 56 malými vlekaři (deset má sněhová děla) o finanční podpoře investic a výdajů na prověrky bezpečnosti zařízení do konce roku 2016. Dostanou celkem 720 000 eur jako dosud – 505 000 z fondu rozvoje turistiky, 215 000 z podpory sportu. Lanovky s velkým nebo průměrným turistickým významem v zemi dostaly od července 2012 do konce letošního roku na investice celkem 3.944.254 eur. Patří mezi ně i Hochficht, píše deník OÖN.  Zemský rada pro hospodářství Michael Strugl zdůrazňuje velký ekonomický přínos lanovek pro region – branže generuje ročně hrubý obrat 146,6 milionu eur. Důležitá je i funkce malých vleků jako „domácího obsluhovatele".

„Malí" mají spočítáno, že k udržení se „nad vodou" potřebují 60 provozních dnů. Loni jich bylo průměrně 29, předloni 40. Na snímku je vlek v Sandlu.

Masožrouti

Občané Horních Rakous včetně nemluvňat a starců snědli loni průměrně 63,5 kilogramu masa a uzenin. „To znamená, že nemálo lidí zkonzumovalo až metrák," poznamenávají OÖN. V roce 1994 to bylo 65,8 kilogramu. Z toho zhruba třetina bylo drůbežího, ale také 39 kg vepřového.

Studie Keplerovy univerzity naznačuje změnu dosavadního setrvalého trendu – 42 procent hornorakouských žen a 33 procent mužů prý chce v budoucnu jíst masa míň. Ve městech chce masné výrobky omezit 44 procent obyvatel. Aktuálně podle studie jedí dvě třetiny dotazovaných maso nejméně třikrát až čtyřikrát v týdnu. Na cenu hledí 55 procent lidí. Jako vegeteriáni se označují jen čtyři procenta obyvatelstva. Soju, seitan či tofu nikdy neochutnalo 51,5 procenta Hornorakušanů, ale 150 restaurací v zemi alespoň nabízí ve vybraných dnech bezmasá jídla.

Školy čtou

Linecký deník OÖN spolu s Thalií a Buch.Zeit znovu vypsal soutěž školních tříd o to, která od 19. prosince do 9. ledna přečte nejvíc knih. Tentokrát se do ní zapojí i národní školy.

Při loňské premiéře přečetlo 6337 žáků ze 313 tříd v 88 školách během 27 dnů „štos" knih o výšce 78.865 centimetrů, tedy skoro jako měří nejvyšší budova světa, připomíná list. Také letos se třídy mají přihlásit předem. Kantoři pak do 14. ledna ohlásí na nachrichten.at/buecherturm výšku na sebe narovnaných přečtených knih a připojí fotografii účastníků. Pořadí určí průměrný počet knížek na jednoho žáka. Nejúspěšnější třídy dostanou e-book-readery a notebooky.

Zemědělec sochař

Christian Prückl (54), čtyřnásobný otec z Neustadtu u Gutau, má dost práce s chovem krav na svém 19hektarovém statku, ale nachází si čas na neobvyklého koníčka – kamenosochařství, kterému propadl před patnácti lety, když mu bratr věnoval seminář u lineckého sochaře Claudiuse Aignera. Další následovaly a dvůr u Gutau se začal proměňovat ve stálou výstavu pod širým nebem.

Zpracovává pneumatickým kladivem a bruskou kamenné bloky, zdobí je třeba sklem či jinými materiály a propůjčuje tak kvádrům netušenou lehkost, popisují OÖN. Jeho dílo vyzařuje lehkost, a některé kusy přitom váží i padesát tun! Je to třeba nadrozměrný kamenný stůl ze čtyř kusů, snesených do konečných osamělých pozic nejspíš sunem ledovců v době ledové. Nechal si je dovézt autojeřábem z Liebenau. „Jeho přístup k sochání má duchovní ražení," uvádí deník a cituje z jeho domovské stránky: Musel jsem narodit k tomu, abych mohl pracovat s kamenem… K padesátým narozeninám si „nadělil" kamenný labyrint o průměru 14 metrů.

Jeho galerie na statku v Neustadtu u Gutau je přístupná denně od 7 do 21 hodin. Na webu jsou jeho díla na www.findling-skulpturen.at.

V Böbrachu zhasnou

Obecní rada Böbrachu rozhodla od 1. ledna vypínat pouliční osvětlení v celém městečku od jedné do páté hodiny v noci, napsala PNP. Rozpočtu by to mělo uspořit za rok 6000 eur.  „Přezbrojení" automatů bude stát 1700 eur, případné nastavení zpátky by přišlo také na tolik. Radní Helmut Hagengruber vypočítal, že Böbrach tak uspoří za den (noc) 17 eur. „Ty bych pro větší bezpečnost jistě rád vydal," mínil. Kolegy ale nepřesvědčil.

Díla z dlouhé cesty

Koncem července 2012 vyrazily Louise Langová (21, vlevo) a Franca Taschová (25), absolventky sklářské školy ve Zwieselu, na „pouť tovaryšek" kolem světa. Dva roky sbíraly zkušenosti v hutích a muzeích a reprezentovaly při tom sklářskou oblast Bavorský les. Letos 1. srpna se vrátily (Deník informoval) a v těchto dnech otevřely ve sklářském muzeu v zámečku v Theresienthalu výstavu prací vytvořených při této cestě. Potrvá do 16. března.