Sudeťáci na srazu

Linec - Svazy vyhnanců v Rakousku připomněly na tiskové konferenci v Linci 70 let od konce války a vysídlení lidí s německými kořeny z východní a jihovýchodní Evropy – „od Česka po Banát", píší OÖN. „Po válce a se šířením komunismu byli přes noc z domovů vyhnáni sudetští Němci, sedmihradští Sasové, karpatští Němci, dunajští Švábové a jiné menšiny. Mohli si s sebou vzít jen tolik, kolik unesli. Historikové mluví o celkem čtrnácti milionech německy mluvících obyvatel, kteří násilím ztratili vlast. V Horních Rakousích dostalo více než 120 000 těchto lidí možnost k novému začátku."
Zemský hejtman Josef Pühringer na shromáždění prohlásil, že odsunutí významně spolupůsobili při rozvoji země.
Zástupci svazů zdůraznili, že vedle vzpomínání jim jde především o smíření, a připomněli, že momentálně se pracuje na společné rakousko-české publikaci o historii, která má od roku 2018 sloužit školní výuce. „Na sobotu 6. června zve kulturní svaz vyhnanců k výročnímu vzpomínkovému setkání od 16 hodin v hudební škole ve Welsu," uzavírají OÖN.

Zlatý poklad se vrací

Zlatý poklad v Hallstattu.Před 10 lety našel soukromý hledač pokladů pomocí sondy na pozemku státních lesů v Arikogelu v Bad Goisernu čtrnáct kousků zlata o celkové váze půl kilogramu. „Protože nepožádal o povolení k hledání, přišel o právo k nálezu," píší OÖN. Poklad propadl státu a skončil v muzeu přírody. Nyní se přinejmenším na léto vrací do Solné komory, na zvláštní výstavu do Hallstattu. Protože se v průsmyku Koppenpass před deseti lety našel podobný šperk ze zlatých drátů, nápadně podobný také spirálám objeveným v západním Maďarsku, potvrzuje to pro experty staré dopravní spojení přes velkou část Evropy v pozdní době bronzové 1200 až 1000 let před naším letopočtem, říká archeolog Anton Kern, který po léta vede vykopávky v Hallstattu.

Spokojeni se životem

Rakušané jsou co do spokojenosti se životem na čtvrtém místě v Evropské unii, zaznamenaly OÖN ze studie Eurostatu. Ve škále od nuly za naprostou nespokojenost po desítku za plnou spokojenost mají 7,1 bodu. Nejpozitivněji se vyjadřují Skandinávci (Dánsko, Finsko, Švédsko za 8 b.), s Rakušany jsou nastejno Nizozemci. Z dalších zemí jsou například 9. Německo 7,3, 14. Francie 7,9, 19. Itálie 6,7, 24. Řecko a Maďarsko 6,2, nejvíc „remcají" Bulhaři (4,8). ČR linecký list neuvedl. Vyhodnocován byl průměr z osmi kategorií hodnocení. Rakušané jsou nejvíc spokojeni s životním prostředím (8,4), druzí s osobními vztahy, bydlením a s dostatkem zelených a odpočinkových ploch ve městech. Třetí jsou co do přepravy do zaměstnání a zpět. Až pátí jsou spokojeni se svou finanční situací.

Míň práce hasičů

Počet nasazení profesionálních hasičů v Linci loni poprvé po letech poklesl opět pod čtyři tisíce díky tomu, že město bylo ušetřeno přírodních katastrof – ty si v roce 2013 vyžádaly přes 200 tísňových zásahů. Účinek přinesla i zvýšená preventivní protipožární práce. Profesionální sbor loni uchránil hodnoty ve výši asi 16,3 milionu eur, řekl starosta Klaus Luger. Ve městě hořelo 555krát, z toho 69 budov, 32 vozidel a 57 skládek odpadu. Třináctkrát hasiči vyjeli k požárům v lese. Automatické alarmy je „zdvihly" 856krát, přičemž skutečně hořelo 145krát. Co do technických zásahů byl minulý rok relativně klidný. Hasiči při nich pomohli 166 lidem, z toho 117 z porouchaných výtahů. 413krát otevírali byty pro podezření z nehody nebo tekoucí vody. 775krát se „potýkali" se zvířaty – 141 jich vysvobodili z tísně, 454krát likvidovali vosy, sršně apod.

Přibývá předzahrádek

V roce 1980 bylo v Linci jen pět gastronomických předzahrádek na veřejných pozemcích, jinak se občerstvení venku podávalo jen ve vlastních zahradách hospod. Od té doby počet těchto pronajatých ploch kontinuálně roste. V roce 1991 jich bylo 58, v roce 1994 už 112. Velký boom nastal od roku 1998, kdy „středomořský flair" nabízelo 140 zahrádek. Loni jich správní úřad zaznamenal rekordních 262 a letos to může být i víc. Nejvíc jich otevírá na Hlavním náměstí, na Landstrasse a jinde ve Starém městě. „Potvrzují, že Linec je atraktivní živé město. Představují kvalitní infrastrukturu zvláštního druhu, které si cení občané i návštěvníci města," míní starosta Klaus Luger.