Následovaly Hamburk, Berlín a Stuttgart shodně se 44 hodinami. V Mnichově strávili řidiči předloni v zácpách ještě v průměru „jen“ 47 hodin, v Hamburku 39 hodin, v Berlíně 38. Celkově toto vynucené čekání způsobilo loni v Německu přímo nebo nepřímo škodu ve výši asi 80 miliard eur, asi 1770 eur na jednoho řidiče, píše PNP.

Z Rakouska jsou na tom nejhůř řidiči ve Vídni, kde v „ucpávkách“ loni trčeli 40 hodin. V Salcburku to bylo 30, v Linci 28, ve Štýrském Hradci 25.

Inrix podle vlastních údajů analyzoval data 1360 měst ve 38 zemích ze 300 milionů různých zdrojů. „Nejucpanější“ bylo loni Los Angeles se 102 hodinani stání. Pro náš web jsme dohledali i další města: 2. Moskva a NY City 91, 4. Sao Paulo 86, 5. San Francisco 79, 6. Bogota 75, 7. Londýn 74, 8. Magnitogorsk 73.. 12. Paříž 69, 20. Istanbul 59. Plný přehled je na inrix.com/resources, česká města v něm chybějí. Ze zemí celkově měly být nejdelší kolony v Thajsku (průměrně 56 hodin), Indonésie 51, Kolumbie 48, Venezuela 42, USA a Rusko 41.

Za rok přibylo 50 189 lidí

K 1. lednu mělo Rakousko 8 823 054 obyvatel, o 50 189 víc než před rokem. Klagenfurt překročil poprvé hranici 100 000, ale Korutany jako jediná spolková země zaznamenaly úbytek, byť jen 195 osob. Nabyla zejména Vídeň (+1,15 %), na kterou připadlo 43 procent přírůstku. Horním Rakousům přibylo 0,53 % občanů. Z okresů nejvíc získaly Gänsendorf (+1,43 %) a Wels-venkov (1,39). Dolnorakouský Gmünd na české hranici ztratil 1,22 %.

K začátku roku žilo v Rakousku 1.396.356 cizích státních příslušníků, takže podíl cizinců byl 15,8 %. Z nich 49 % - 694.002 lidí – přišlo ze zemí Evropské unie, o 38 476 víc než předloni. Občanů mimo EU přibylo na 702 354. Absolutně nejvíc přišlo Rumunů (10 147), Maďarů (6590) a Syřanů (6444). Mezi deseti nejpočetnějšími jsou také Slováci.

Podíl osob starších 80 let v zemi je poprvé vyšší než pět procent – 436 000.

Hasiči se činili

Celkem 91 559 dobrovolných hasičů v Horních Rakousích loni odpracovalo 6,47 milionu hodin, což je podle zemského velitelství 5573 pracovních let. Ženy a muži sboru vyrazili ke 63 206 zásahům a zachránili 3422 lidí a 7655 zvířat, píší OÖN. V zemi hasili mj. 916 velkých požárů.

„Jen deset procent celkového času jsou hodiny zásahů, zbytek je dobrovolná práce, která je zvenčí sotva patrná, a doba vzdělávání,“ říká zemský rada Elmar Podgorschek (FP). Asi 14 % času věnuje hasičstvo získávání prostředků k vlastní služební činnosti, například pořádáním slavností či dárcovských akcí.

V aktivní službě je v Horních Rakousích 6114 žen (6,7 procenta), v mnoha okresech (Freistadt, Braunau, Ried) už mají mládežnická družstva i kolem 30 procent děvčat. Ta ale končí výrazně dřív než chlapci, a zemské velitelství nyní chce zkoumat důvody, píše list.

K čemu je ženám referendum

Od 12. února budou Rakušanky sbírat podpisy pro uskutečnění ženského referenda. Potřebných bude 8000 hlasů, píše linecký Volksblatt. Jak i náš web uvedl, pak by měla začít petiční akce, už spojená s kontrolováním totožnosti hlasujících. První ženské referendum před 21 lety podpořilo 844 865 voličů (11,17 %).

Konkrétními cíli letošní akce jsou podle domovských stránek organizace kromě jiného naprostá mzdová transparentnost, svázání přidělování veřejných zakázek a podpor s aktivitami uchazečů k dosažení rovných práv a k odstranění rozdílů v příjmech mužů a žen. To, že žen je víc než polovina obyvatelstva, by se mělo odrazit i v ekonomice a v politice jejich paritním zastoupením ve vedoucích složkách. Za nedodržení této kvóty mají být zavedeny sankce. Referendum chce dále postupné zkracování pracovní doby na 30 hodin týdně při zachování počtu zaměstnanců a výše mezd. Usiluje také o státem garantovaný nárok na zálohu výživného přiměřeného potřebám po dobu pobírání rodinného přídavku. Provoz zařízení péče o děti se má přizpůsobit plným pracovním úvazkům rodičů. Sdělovací prostředky, které ze svých statutů poskytují zpravodajství genderově citlivé a zbavené klišé, mají získat bonusy ke státní podpoře tisku. Iniciativa žádá také vytvoření státem financovaných útulků a poradenských center pro týrané ženy.

Volksblatt připomíná, že poslední celorakouské referendum, 39. za druhé republiky, bylo loni v lednu proti transatlantické obchodní dohodě TTIP a CETA. Nejúspěšnější bylo v roce 1982 proti stavbě Konferenčního centra ve Vídni s více než 1,36 milionu voličů (25,74 %), ale ve stavbě objektu to nezabránilo. „Také potraty jsou nadále povoleny, i když v referendu v roce 1975 bylo proti nim 900 000 Rakušanů, tedy 17,93 procenta oprávněných,“ uvádí deník.

Podezřelé „döner-špízy“

Zatím nestačily roztát.

Neobvyklý objev učinili v úterý kolem 7.30 hodiny pátrači policejní inspekce Freyung. „Zastavili červenou dodávku s polskou poznávací značkou, která právě přijela z Česka. Jak policie sdělila, polský řidič transportoval ve vozidle 1455 kilogramů döneru v úpravě pro grilování, které měl dovézt do Ravensburgu,“ píše PNP. „Protože auto nemělo chlazení a bylo nebezpečí, že by hluboce zmrazené zboží mohlo roztát, byl transportér předán k dalšímu přezkumu potravinářské inspekci okresního úřadu Freyung. Tam zjistili, že díky nízké venkovní teplotě byla základní teplota ,špízů´ ještě v povolené oblasti. Přesto bylo veškeré zboží zaevidováno a zapečetěno. Vyrozuměny byly příslušné úřady v Ravensburgu. Tam maso znovu přezkoumají a rozhodnou, zda ještě může být dáno do oběhu.“

„Fuš“ je kavalírským deliktem

Linecký ekonom Friedrich Schneider odhaduje, že „stínová ekonomika“, nezdaněné fušování, v Rakousku letos poklesne o 5,2 procenta na 18,3 miliardy eur, tedy 6,5 procenta hrubého domácího produktu. Bylo by to nejméně od devadesátých let a nejméně v celé Evropské unii, píše Volksblatt. Proti loňsku by se objem černé práce měl snížit o asi 1,2 miliardy eur,.„očištěno“ o rostoucí fušování asi 40 000 běženců pak o něco málo přes miliardu. Nejoblíbenější je „fuš“ ve stavebnictví a řemeslech včetně opravárenství, kde má na produkci podíl 39 procent. V Rakousku se v této oblasti má letos „otočit“ kolem 7,1 miliardy eur.

Dvě třetiny „fušek“ jdou podle Schneidera na konto živnostníků, kteří své zakázky zdaňují, nikoliv ale už hodiny „načerno“.