Popisuje, že tento typ byl prvním letadlem stavěným po válce ve Francii firmou S.N.C.A.N., předchůdce společnosti Airbus. „Piloti David Hofmann a Johannes Fischer z Arnbrucku v okrese Regen od roku 2017 znovu stavěli 200 kilogramů těžký letoun z nejjemnější překližky za pomoci Jiřího Leníka, ,starého, velmi zkušeného stavitele letadel z Aeroklubu v Rané v Čechách´,“ uvádí list.

„Originál“ našel Johannes Fischer, který se naučil létat ve čtrnácti letech v roce 1975 v Mühldorfu na Innu. Napsal o tomto letounu dokonce knihu, než před několika lety objevil jeho vrak registrovaný jako F-CAJD u Toulouse a bezpodmínečně se rozhodl jej zachránit. „V Jiřím Leníkovi našel jednoho z posledních stavitelů letadel, který se ještě dnes vyzná v technice překližek. Při více než 4000 hodin práce byl větroň náročně restaurován, ze čtvrtiny dokonce postaven kompletně znovu,“ uvádí PNP.

Na snímku je "Olympia Meise" na startu prvního letu s novými majiteli Davidem Hofmannem (stojící) a Johannesem Fischerem. Foto: Deník/PNP/Martin Hohlneicher

Příspěvek nezaměstnaným

Kdo přišel v Rakousku o práci v době koronakrize, dostane jako další bonus od vlády jednorázově 450 eur a 360 eur pro každé dítě, napsaly OÖN. Všem, kteří vzhledem k příliš nízkým příjmům neodvádějí příjmovou daň, bude vyplacena tzv. negativní daň 100 eur za rok.

„Obklékli“ morový sloup

Morový sloup bez ozdob…Zdroj: Deník/OÖN

Od tohoto týdne se na morový sloup na lineckém Hlavním náměstí vrátily po jednoroční renovaci pozlacené figury, věnec s paprsky a zeměkoule, píší OÖN v seriálu k 75 letům od konce války.

V roce 1943 nacisté zdobné části sloupu odstranili, zůstala jen pata. „Přitom jeho postavení kdysi stálo Linečáky hodně práce, nervů a především peněz,“ líčí list. „Z vděčnosti za záchranu před morem a válečným nebezpečím se město rozhodlo v roce 1713 zřídit velký kamenný sloup k poctě Nejsvětější trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie. Linec tehdy přečkal morovou vlnu, která byla naštěstí méně těžká než minulá v roce 1679. Od té doby zůstalo město od této pohromy chráněno natrvalo. Na rozdíl od válek…“

Zakázku na sloup dostal Antonio Beduzzi, italský malíř, architekt a „inženýr divadla“, který žil ve Vídni a pracoval také pro salcburského biskupa. Nechal práci zhotovit z nejlepšího salcburského mramoru z hory Untersberg, a to solnohradským dvorním kameníkem Sebastianem Stumpfeggerem. „K malé radosti linecké konkurence, která tak přišla o příjmy,“ uvádí deník a připomíná, že 30 000 zlatých na sloup bylo financováno z velké části z darů občanů. Pro srovnání, jedna kráva tehdy stála mezi čtyřmi a deseti zlatými… Enormní náklad vedl ke konfliktům mezi děkanem města podporovaným občany a jezuitským řádem podporovaným císařem, šlechtou a zemským hejtmanem, takže nakonec byl sloup vysvěcen děkanem až v roce 1728, pět let po dokončení.

Víc než 200 let poté měli sousedé jiné potíže. Nacisty sejmuté ozdoby ze sloupu našli poměrně rychle, v centrálním podzemním bunkru na Ulici Kapucínů, ale až do prosince 1947 je opravoval kameník Matthäus Schlager. Prozatím poslední renovační kúra sloupu skončila letos…

Na snímku Deníku/OÖN/Lentia Verlag jsou před „pahýlem“ sloupu v roce 1945 američtí vojáci.

Roušek zase ubyde

Od pondělí bude v Rakousku nošení ochranných roušek povinné jen v hromadných dopravních prostředcích, ve zdravotnictví, v lékárnách a ve službách, při nichž není možné dodržet odstup jednoho metru, například u holičů, uvedly OÖN. Roušky už tedy nebudou muset nosit například prodavači potravin. Povinné zůstávají pro personál restaurací, které od pondělka mohou mít otevřeno až do jedné hodiny. Kromě toho bude moci sedět u jednoho stolu víc než čtyři osoby.

Na Stiftera a citeru

V lineckém Zámeckém muzeu bude 18. června od 19.30 pořad na téma Adalbert Stifter a hudba citer. Novinář OÖN Klaus Huber bude číst výňatky ze Stifterova napínavého vyprávění „Žula; Smolaři“ o rodině na útěku před morem a Wilfried Scharf, profesor Brucknerovy univerzity, ho doprovodí na citeru. Vstup je volný.

Bude Den otců

V Rakousku mají od roku 1955 svátek Den otců, který se slaví vždy druhou červnovou neděli, píší OÖN. „Založila“ jej Sonora Smart Doddová, když v roce 1910 zahájila pod vlivem zavedení Dne matek hnutí k obdobnému uctění otců. Prvními termíny byly třetí neděle v červnu. Příznivců přibývalo a v roce 1972 tento den povýšil prezident Richard Nixon na oficiální svátek.

V Německu už dlouho předtím běžela tradice Dne mužů, pověstná mohutným popíjením, „pánskými jízdami“. „Den otců“ jako mužský „den matek“ napadl vedoucího reklamy výrobce prádla a košil ve Vídni Helmuta Herze v roce 1956, kdy textilní branže prožívala těžké časy. Zkusil Den mužů „inovovat“ na svátek rodin, na příležitost ke společným oslavám a tedy k vyšším nákupům dárků.
K prvnímu Dnu otců v roce 1956 mu syn věnoval kresbičku. To zakladateli nového svátku vnuklo vypsat velkou soutěž v kreslení – děti měly malovat povolání svých otců. Došlo na 80 000 obrázků a jemu se splnil jeden cíl – dát děti s táty dohromady. Svátek měl stále větší ohlas a v roce 2009 měl Den otců už dvě třetiny obchodního obratu Dne matek, přestože se na k němu kupují jen malé dárky, nezřídka kravaty (proto se mu také říká Den kravat). Rodiny u sousedů jej prý pořád většinou tráví společně…

„Čína“ se mu povedla!

Fotil krásu na mobil…Zdroj: Deník/PNP

Vysoká škola v Landshutu vypsala fotosoutěž pro studenty s tématem jejich zahraničního pobytu. Vyhrál ji Thomas Woderer (26) z Dingolfingu, který ujišťuje, že fotografování není jeho koníčkem. Obeslal soutěž touto momentkou pořízenou smartphonem v pohoří Hua Shan v Číně.

„U Dunaje“ bude klid?

Jak náš web uvedl, v Bavorsku se rozhořela kampaň proti uvádění sporné Donaulied oblíbené zejména při pivních a jiných „stanových“ slavnostech - „opěvuje“ totiž zneužití, znásilnění mladé ženy spící na břehu řeky kolemjdoucím. Boj proti písni rozpoutala online peticí studentka pasovské univerzity Corinna Schützová. Chce založit občanskou iniciativu, „Akci proti sexismu pivních stanů“, a požádat pasovského starostu Jürgena Duppera o podporu, aby se Donaulied na slavnostech ve městě v budoucnu nehrál, píše PNP.
Do diskuse se vložili i majitelé autorských práv Dirk Wöhrle a Klaus Hanslbauer. Výhrady prý sdílejí, protože i oni shledávají původní text „více než sporným“ a nikdy by jej takto své muzikanty nenechali hrát. Ujistili, že „opěvování“ násilných scén nemá co dělat na žádném jevišti. Dodávají, že už před lety změnili sporné pasáže písně a nové znění oznámili společnosti autorských práv. Tato verze je podle nich už hrána častěji než ta původní, proti níž brojí Schützová. „Samozřejmě je ,nota´ v pivních stanech občas drsnější, ale náš text už nemá s násilím absolutně nic společného,“ uvádí Wöhrle.