Pět zpracovatelských svazů se ve společném programu zasazuje, aby dojnice byly do konce dekády, tedy do roku 2030, drženy jen v ohradním ustájení nebo v kombinovaných chovech. „Jde nám o blaho zvířat,“ říká Carolin Bablová, ředitelka svazu milch.bayern. Chtějí prý najít koncepty a řešení k podpoře změn v praxi.

„To by mohlo znamenat konec malých rodinných farem,“ cituje pasovský list prezidenta bavorského svazu zemědělců Waltera Heidla. Ten rozvádí, že polovina dvorů má sice krávy celoročně uvázány, ale týká se to jen 30 procent celkového stavu dojnic. „Právě v malých chovech zacházejí zemědělci se zvířaty dobře, tam má každá kráva ještě jméno a osobní péči,“ míní.

Připomíná politický spor o uvazování před několika lety, který ale nestanovil žádné pevné datum k ukončení této formy chovu. „Uvázání není žádnou formou držení do budoucna, ale odmítám lámat vývoj přes koleno nějakými lhůtami,“ říká. Podle něho plánují některé mlékárny smlouvy, které by mohly znevýhodnit zemědělce produkující v klasickém ustájení, i když prý podle informací mlékáren nejde o výslovně cenový rozdíl. Pokud jsou budovány nové stáje, pak už jsou ohradní, což stát finančně podporuje.

Podle Heidla mají krávy v asi pětině z 15 000 „starých“ provozů možnost výběhu. Je ale nákladné je dvakrát denně dostat do stájí a uvázat. „Nesmíme připustit, aby během deseti, patnácti let museli zemědělci nynější ustájení zavřít. Požadovaná modernizace by obnášela náklady v desítkách až statisících eur. Přitom není zaručeno, že cena mléka, dnes asi 36 centů za litr, zůstane alespoň na této úrovni.“

Kde má host výběr

V Bavorsku je více než 28 000 cukráren, restaurací, bufetů, hospod či barů, kde si host může vypít kávu, pivo nebo limonádu, píše PNP. Největší hustotu těchto osvěžoven na počet obyvatel má obec Chiemsee (okr. Rosenheim), kde je téměř 22 provozoven na tisíc obyvatel. V okresních městech je jich nejvíc ve Schweinfurtu, Pasově a Aschaffenburgu, kde jsou na tisíc obyvatel zhruba čtyři lokály. V celém Bavorsku připadalo loni na tisíc obyvatel 2,2 provozovny, před deseti lety 2,4. Statistikové vysvětlují, že od té doby v zemi ubylo 2000 provozoven a přibylo půl milionu lidí. Do přehledu jsou započítávány podniky s minimálně jedním trvale sociálně pojištěným nebo se 30 lidmi na částečný úvazek, případně které mají roční obrat alespoň 17 500 eur.

Koně v bazénu

Když se koně propadnou…

K mimořádnému zásahu vyrukovali v pátek večer dobrovolní hasiči v okrese Rottal-Inn. Tři koně se tam prolomili zakrytím bazénu. Po konzultaci se zvěrolékařem vybudovali hasiči „schodiště“ z balíků sena, po kterém byla zvířata vyvedena, popsala PNP. Koně utrpěli jen drobné řezné rány, které ošetřil veterinář.

Proti „vševědům“

V závěrečné poznámce na své internetové stránce s titulkem „Už nic pro všelépevědoucí“ uvedl obkladač a podlahář Michael Schmiedl (36) z Riedenburgu (okr. Kelheim), že neobsluhuje „inženýry, doktorandy a profesory od Audi a Siemense jako zákazníky“. „Všechno znají lépe a platí špatně,“ vysvětlil. Neměl prý už jiné řešení. „Mnoho dalších řemeslníků to vidí také tak, jen si žádný netroufá říci to tak otevřeně jako já“.

V Donaukurieru vysvětlil, že „inženýři z Audi žijí v jiném světě, realita je jim totálně cizí“. Uvažují v milimetrech a nanometrech, kterými se v jeho praxi často nedá měřit. Oni mu pak říkají, že tak to dělají u Audi, tak aby to dělal taky tak. To ale často nejde, dodává. Uvádí příklad – jeden zákazník si vyhlédl obklad do koupelny o velikosti 30x60 centimetrů, ale okamžitě si jej přeměřil a divil se, že dlaždičky mají jen 29,5x59,5 centimetru. Neakceptoval, že je započítávána i spára, a zadal znalecký posudek. Jiný chtěl schodiště z přírodního jurského mramoru, a nakonec se mu nezdál vzorek kamene dostatečně rovnoměrný… Spor pak u soudu prohrál. Od té doby, kdy „vševědy“ důsledně vyloučil z klientely, je prý jeho život znatelně jednodušší.

Článek byl v pondělí v poledne nejčtenějším z nabídky PNP – otevřelo si jej 77 uživatelů.

Tvrději na černé pasažéry

Rakouské železnice zdražily v prosinci jízdné průměrně o 1,9 procenta. Skoro bez povšimnutí zůstaly zvýšené pokuty za černé jízdy, píší OÖN. Místo dosavadních 90 eur jsou 105 eur, o sedmnáct procent vyšší. Pokud cestující nebude moci zaplatit ihned v hotovosti nebo kartou, přistupuje ještě zpracovatelský poplatek 30 eur. Cestující přistupující do dálkových spojů ve stanicích bez prodejny jízdenek si mohou doklad pořídit ve vlaku za přirážku tří eur, ale musejí se hlásit co nejrychleji u průvodčího. Když to neudělají, zaplatí také oněch 105 nebo 135 eur.