VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U sousedů budou dobývat hrad

Linec - Několik dnů po koncertním létě, které letos přilákalo na Burg Clam rekordní počet 75 000 posluchačů, bude o nadcházejícím víkendu následovat kolem historického hradu další divácká událost.

17.8.2017
SDÍLEJ:

Už se šikují pod hradbami...Foto: Deník/repro

Bude to rytířský spektákl, píše linecký list OÖN, který projekt zaštiťuje. Bude při něm poprvé pro návštěvníky otevřena nákladně restaurovaná horní část hradu, už před asi 200 lety ponechaná zkáze. Dnes se k ní lidé dostanou po masivním dřevěném schodišti, což byl pro hradního pána Carla Philipa Clam-Martinice kýžený sen, zrealizovaný desetiletou prací, uvádějí OÖN.

Otevření zapadá do dvoudenních středověkých slavností s rytířským turnajem a pokusem o dobytí hradu. „Choreografii této bitvy jsme s pořadateli piplali skoro rok, a když si teď představím, co nás očekává, dostávám už husí kůži,“ říká Clam-Martinic. Na pozemku pod hradem se budou činit také kejklíři, řemeslníci a další.

Obdobné středověké slavnosti budou po oba dny vždy od 10 hodin na ruině Waxenberg s programem pro celé rodiny. Na Clamu bude program v sobotu od 11 do 21 hodin, v neděli od 10 do 19 hodin (www.mittelalterevent.com), podrobnosti o Waxenbergu jsou na www.ritter.waxenberg.at. Spolek INDES tu chce oživit na základě historických knih dlouho zapomenuté šermířské techniky a uspořádat v nich mistrovství země.

Hasiči pomohou

V Linci letos požádalo už 213 lidí o tzv. nouzové (náhradní) cestovní pasy. „To je skoro tolik jako loni za celý rok, kdy jich bylo vystaveno 245,“ píší OÖN. Důvodem pro tento „nával“ by podle nich mohlo být, že letos obzvlášť mnoha dokladům skončí platnost. Mimo otevírací hodiny magistrátu vystavuje pasy centrála profesionálních hasičů, která je otevřena nonstop. „Tento servis funguje od března 2003 a zachránil dosud 3300 cest. Nejprominentnějšími zákazníky byli televizní moderátor a komik Harry Prünster a bývalý zemský hejtman Josef Pühringer,“ dodává list. Tyto doklady mají omezenou dobu platnost a neplatí pro některé země, například USA či Turecko.

Hinterseer zazpívá v pátek v Riedu

Hansi Hinterseer zazpívá v Riedu.

Hansi Hinterseer, bývalá lyžařská a nyní pěvecká hvězda, vystoupí v pátek 18. srpna od 20 hodin na náměstí v Riedu. Tribuna byla postavena už ve středu večer, prodáno bylo kolem 2500 vstupenek.

„Organizátoři prosí návštěvníky, aby si ke koncertu s sebou brali co nejméně,“ píší OÖN a citují hlavu štábu Schwendtnerovou: „Deštníky nejsou povoleny, ale každý divák dostane zdarma pončo proti dešti.“ Tašky či kabelky nesmí být větší než poloviční novinová stránka. Pro auta bude náměstí od 14 hodin uzavřeno. Od 18 hodin se tam bude moci jít jen se vstupenkou, gastronomické podniky v horní části si pro hosty zřídí vlastní koridory. „Předskokany“ budou „6er-Musi a módní přehlídka podzimních kolekcí.

V Linci bude v pátek a v sobotu vždy od 14 hodin už 17. ročník slavností Krone. Na 14 místech a dvanácti pódiích vystoupí hvězdy, domácí špičky i talenty. Podrobný program je na www.kronefest.at, ale zmiňme alespoň Michaela Patricka Kellyho, který vystoupí v pátek v 19.30, a Rainharda Fendricha (sobota 21.35). Vstupné se nevybírá.

Lehárův festival v Bad Ischlu bude pokračovat v pátek Veselou vdovou (20), v sobotu Sezónou v Salcburku (20). (www.leharfestival.at) Rock a pop zazní v sobotu od 19.30 v parku v Bad Hallu, ve Gmundenu zahraje jazzová saxofonistka Anna Koroljeva (sobota 19.30), v Attersee bude sobotní večer patřit dixielandovému jazzu (20). V Hallstattu bude událostí sobotní koncert Wiener Sänger Knaben „Za 80 minut kolem světa“ se začátkem v 19.30.

Ještě jeden tip mimo kulturu – v Erlachmühle bude v sobotu od 14 do 17 hodin setkání Ferrari (a také Lamborghini, Harley, Bentley atd.).

Fotbalista na kole

Záložník s fyzičkou.

O vytrvalostním závodě cyklistů Race Around Austria (2200 kilometrů co nejblíž podél hranice, výškový rozdíl 30 000 metrů) náš web opakovaně psal. Linecké OÖN nyní přinesly informaci, že celkově sedmý skončil při své premiéře v tomto podniku středopolař fotbalového klubu zemské ligy St. Ulrich Sebastian Wimmer (26), student technické matematiky, který už odevzdal svou diplomovou práci. Okruh zdolal za čtyři dny a 17:57,15 hodiny.

Řekl, že největší výzvou pro něho byl nedostatek spánku – celkově spal jen pět hodin. Závod byl pro něho osobním testem tvrdosti – chtěl vědět, „jak daleko sahá vytrvalost“. Že závod dokončí, o tom prý ani chvíli nepochyboval, ani při výšlapech na Gerlos, Grossglockner a po vysokoalpské silnici Silvretta.

„Momentálně už své nohy prověřuje zase při fotbalovém tréninku. Jeho trenér prý nebyl silovou jízdou svého svěřence v sedle kola nadšen, ale pustil ho, protože v jeho doprovodu byl vlastně celý tým…,“ pokračuje deník a uzavírá: „Sedmým místem v RAA by se kvalifikoval na Race Across Amerika. Teď ale prý zase bude fotbal…“

Povinná voda z kohoutků

Od roku 1956 platí v Rakousku generální povinnost připojení na veřejnou vodovodní síť, jestliže ta není vzdálena více než 50 metrů od nemovitosti. V mnoha obcích Mühlviertlu zemědělci s vlastním zdrojem pitné vody tuto povinnost neměli, ale jen proto, že jim obce připojení nenařídily, píší OÖN. Dohled nad správou obcí teď ale trvá na tom, aby starostové tento nedostatek odstranili.

„Měli jsme takových případů asi dvacet a všem dotyčným jsme teď připojení nařídili,“ říká v listě Klaus Falkinger, starosta Kleinzellu. Podobně jako jeho kolegové prý za to něco schytal a míní, že mlýnské kameny, mezi kterými se ocitl, nemohly být větší – musí tuto zpoplatněnou povinnost předepsat, jinak se sami vystavují stíhání. Hněvu statkářů ale rozumí – mnoho z nich obci dovolilo vést vodovod přes jejich pozemky, a teď na to doplácejí…

Před několika lety byl zákon pro zemědělce zlehčen tím, že 50metrové pravidlo bylo vztahováno k budově, ne k parcele. Některé statky s vlastní studní tak šetřily kolem 5000 eur. To teď má skončit. Jeden z těch, kteří věc znají z obou stran, je například Franz Hötzendorfer, místostarosta Rohrbachu-Bergu a rovněž předpisem postižený zemědělec. „Na jedné straně chceme a samozřejmě musíme jako obec zákony dodržovat. Na druhé straně je vlastně hloupost nevyužívat malé zdroje vody jen proto, že musí být užívána ta z vodovodního řadu,“ říká. Jeho obec teď mapuje stav a přezkušuje jej. „Je totiž také možnost výjimky – tehdy, jestliže by náklady na vybudování přípojky byly nepřiměřeně vysoké,“ pokračuje list. Navíc je možné povinný odběr na deset let odložit.

Akademici bez práce

Co dělají bavorští akademici, když nenajdou práci? ptá se deník PNP a odpovídá si: Ne, nedělají taxikáře. Stále více jich dělá pro poštu, jak tvrdí Torsten Langguth, vedoucí týmu orientace a zprostředkování v agentuře práce v Pasově, který v tomto oboru dlouho pracoval pro absolventy vysokých škol. A počet nezaměstnaných s diplomem stoupá. .

Letos v červenci jich bylo hlášeno 23 448, v roce 2009 jich bylo 17 875. Současně přibývá studujících – v zimě 2016/2017 jich bylo na vysokých školách v Bavorsku zapsáno kolem 370 000, o asi 150 000 víc než v roce 2000.

Všech nezaměstnaných v Bavorsku je 219 017. Z nich 23 448 má v kapse alespoň bakalářský titul. Z pohledu úřadů práce je to prý jen malý podíl 11 procent – na rozdíl od 38 procent těch bez práce, kteří nemají žádné uzavřené pracovní vzdělání. Pracovní trh pro akademiky se prý nevyvíjí špatně, počet těch, kteří práci našli, také stoupá, říkají experti úřadu.

Našli nové druhy hub

Houbařský unikát z Bavorského lesa.

Vědci objevili v Bavorském lese dva nové druhy hub, které dosud v Bavorsku nebyly doloženy, informuje PNP. Jedním je Antrodiella niemelaei, outkovečka Niemeläova (na snímku Národního parku Bavorský les), která roste na odumřelých vrbových větvích a podle expertů byla v celém Německu dosud nalezena jen jednou. Druhý bavorský nováček se jmenuje Skeletocutis stellae, pórnatka Stellina, rozlitý víceletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku.

Sportovci mohou hlučet

Sport skoro ve všech podobách je hlučný a především v hustěji obydlených územích může vyvolávat nevoli usedlíků, píše PNP. Sportovní výbor Bavorského sjezdu měst už léta bojuje o uvolnění nařízení o hlukové ochraně sportovišť, a nakonec vyhrál. „Víc hluku z nich je dovoleno, také během oficiálních dob klidu,“ pokračuje list.

Hraniční hodnoty takového hluku z hřišť v době večerního klidu od 20 do 22 hodin a svátečního od 13 do 15 hodin byly srovnány na „všední“ denní hranici, která je v čistě bytových územích 50 decibelů. Pokud mohlo být sportoviště z důvodu blízkosti k obydlím v době večerního klidu využíváno jen 40 minut, podle nové úpravy to může být celé dvě hodiny. Pro hřiště zřízená před rokem 1991 kromě toho platí bonus starých zařízení – přípustná hluková hranice u nich byla zvýšena o pět decibelů.

Olše zajala traktor

Kuriozita - olše obrostla vrak.

Kuriózní fotografii otiskla PNP. „Strojem lze přírodu rychle porazit – strom rostoucí desetiletí či staletí padne za pár minut. Když se ale přírodě nechá dosud klidu a času, je vytrvalejší než technika. To je patrné na tomto příkladě – olše se v Zachenbergu v okrese Regen ,zamilovala´ do buldogga,“ uvádí list.

Popisuje, jak z jedné strany olše trčí volant a z druhé je ještě výrazně patrný chladič. Vlevo lze rozeznat jeden světlomet, který „vrostl“ do kmene, obě přední kola, ještě spojená osou, už se z poloviny ponořila do země, zatím co zadní kola leží opodál…

Vozidlo bylo na místě zanecháno odhadem před dvaceti lety. Od té doby se ho zmocňovala víc a víc olše, až do ní totálně vrostlo nebo zkorodovalo. Kuriozitu objevil na obchůzce katastru obce starosta Zachenbergu Michael Dachs, na snímku s manželkou Erikou a místostarostkou Reginou Pennovou.

Vyhrabali novou „Enigmu“

Amatéři našli šifrovací stroj.

Amatérští hledači „pokladů“ našli v květnu v lese u Ayingu (okr. Mnichov) hledačkou kovů mimořádně vzácný šifrovací stroj z doby nacismu a předali jej Německému muzeu, píše PNP. To ve čtvrtek uvedlo, že pravděpodobně ležel v úkrytu v asi 40centimetrové hloubce od konce války.

Mělo by jít o tzv. „Hitlerův mlýnek“, podobný na první pohled starému „polnímu“ psacímu stroji, který měl krátce před koncem války nahradit šifrovací přístroj Enigma. Ten byl užíván k předávání zaklíčovaných zpráv. Nasazeno jich bylo asi 500. Jeden z nejvzácnějších a nejcennějších je centrálním předmětem jedinečné kryptografické sbírky dr. Klause-Petera Timmanna, která byla před několika měsíci předána Německému muzeu. „Hitlerův mlýnek“ v ní dosud chyběl, řekla kurátorka Carola Dahlkeová. Vysvětlila, že vrchní velení wehrmachtu se obávalo, že Enigma není dost bezpečná (její tajemství odhalili v britském Bletchley Parku, kde na tom pracovalo téměř 9000 lidí), a proto kryptolog Fritz Menzer mezi roky 1939 a 1944 vyvíjel nové přístroje, mezi nimi i „mlýnek“, jehož šifrovací algoritmus byl výrazně bezpečnější. Bylo jich ale vyrobeno jen několik kusů. Z tehdejších dokumentů vyplývá, že byly využívány především německou tajnou službou. V konci války byly šifrovací přístroje rozbíjeny nebo potápěny.

Že jeden z nich byl jednoduše zahrabán v lese u Ayingu, je pro Dahlkeovou šťastná náhoda, podobné půdní nálezy jsou podle ní velmi vzácné. Strojek chce vystavovat tak, jak byl nalezen po 70 letech v půdě. Jen další jeho korozi mají zabránit konzervátoské zákroky, uzavírá PNP.

Na snímku Deutsches Museum je elektromechanický rotační šifrovací stroj Enigma M4 z roku 1942.

Ministr Herman na návštěvě

Ministr Herman uprostřed s rodáky.

„Patříme k sobě, jsme jedna středoevropská rodina!“ řekl „velký a vlivný přízel Šumaváků“, český ministr kultury Daniel Herman, napsala pasovská PNP a pokračovala: „Přes mnoho politických povinností přijel státník opět do Českých Žlebů nedaleko hranice u Bischofsreutu, aby se tam zúčastnil mše společně s kdysi odtud vyhnanými a jejich potomky. Mše byla součástí čtyřdenního setkání, které sezvalo pracovní společenství České Žleby/Haidmühle.“ Svůj pozdrav ministr uzavřel slovy, která podle PNP vehnala mnoha přítomným slzy do očí: „Mám radost, že jste tady. Vítejte doma!“

List dále uvádí, že pro Hermana, který region a jeho historii zná od dětství, je setkání rodáků na hřbitově v Českých Žlebech vždy velmi emotivní událostí. „Prožil jsem tady toho tolik!“ vzpomíná. „Jako mladík jsem chtěl na hřbitově urovnat pár křížů, a narazil jsem hned u hřbitovní zdi na těžce ozbrojené pohraničníky. Dnes tu naopak můžeme být společně, ruku v ruce v jednotné Evropě…“

Po mši, kterou celebroval v němčině a češtině páter Karel Falář z Volar k památce někdejší patronky zdejší farnosti, Svaté Anny, Mariiny matky a Ježíšovy babičky, vzpomněl Heinz Pollak z Waldkirchenu, kronikář Českých Žlebů, také zemřelých odsunutých rodáků, kteří tu nejsou pohřbeni,“ dodává list.

Mezi účastníky slavnosti byli také Karl Swihota, narozený v roce 1942 v Českých Žlebech, kterému udržování kulturního dědictví svého domova obzvlášť leží na srdci, starostka Stožce Drahomíra Stanžovská a její předchůdkyně Zdeňka Lelková. „Samozřejmě mohli být pozdraveni i sourozenci Sieglinde Kraliková a Egon Uhrmann, kteří kdysi vzhledem ke kvalifikaci jejich otce nebyli vysídleni a starali se v čase komunismu, jak to jen šlo, o hřbitov ponechaný zkáze a prosili příslušné úřady, aby nebyl srovnán se zemí, jako tomu bylo v sousedním Strážném. Dnes se spolu s krajany radují z toho, že Šumava a její kulturní bohatství znovu trochu rozkvétají – v neposlední míře také díky angažmá příslušných lokálních politiků,“ pokračuje PNP.

Na snímku PNP je ministr Herman uprostřed.

Autor: Vladimír Majer

17.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nová kniha o Šumavě
7

V úterý 21. listopadu pokřtí Šumavu pod sněhem

Společné cvičení se členy německé horské služby Bergwacht Bayern v alpském Bad Tölzu mají za sebou záchranáři HS Šumava.
83

Záchranáři vyrazili na společné cvičení

Nájemník domu kradl ve sklepě i na půdě materiál na stavbu

Volary - Celé letošní prázdniny měl dnes již z krádeže podezřelý sedmatřicetiletý muž z Prachaticka na to, aby se dostal do nepřístupných sklepních prostorů domu, kde žil jako nájemník a kradl.

Řidiči pozor, silnice začínají být zrádné

Prachaticko - Sníh na silnicích regionu likvidují už od nedělního rána i silničáři.

Pět stovek za osm kostek másla muž platit nechtěl

Prachatice - Osm kusů čtvrtkilového másla od Madety přes pokladnu prachatického supermarketu pronesl bez placení sedmatřicetiletý muž z Českokrumlovska v úterý 14. listopadu.

Prachatičtí chtějí moderní bazén, Vimperští ten svůj mít pod střechou

Jižní Čechy /ANKETA/ – Hlavní roli ve výdajích jihočeských okresních měst budou v příštím roce hrát sportoviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT