Z Bir Gandouz se na Štěpána vydal dál na hranice s Mauritánií. Od hranic až do hlavního města Nouakchottu překonával poušť pět dní, bojoval s větrem a neměnící se krajinou. „Západní Sahara byla spíše kamenitá, v Mauritánii už ani ty kameny nejsou. Všude tuny písku přesouvající se z jedné duny na druhou,“ popisuje Tadeáš Šíma. Z Mauritánie chce být rychle pryč. Cestou ho prověřují policejní hlídky, které řidiči kamionů uplácejí. Té pouště kolem má dost. „Nic, ale vůbec nic tady není. A tak jsem se rozhodl založit sbírku fotografií vraků, které cestou potkám,“ doplnil. Bojuje s odesíláním zpráv, v Mauritánii je prý vysílačů dost, ale signál na internet téměř žádný.

Poslední den roku strávil pětadvacetiletý cestovatel Tadeáš právě Nouakchouttu. Od 27. listopadu, kdy vyrazil zdolávat africký kontinent na kole Apache, má našlapáno více než tři tisíce kilometrů. Pořádné sousto, ale zatím není ani v polovině své cesty.

Tadeáš Šíma
Pětadvacetiletý cestovatel z Prachatic se vydal na expedici Na kole přes Afriku 27. listopadu.
Za 7 až deset měsíců chce zdolat asi 17 tisíc kilometrů a chce dojet do Kapského Města.
Denně musí ujet 80 až 120 kilometrů, momentálně míří z Mauritánie do Senegalu.


V Nouakchottu se Tadeáš Šíma zdržel tři dny. Do té chvíle tam prý bylo hodně veselo. S Novým rokem se měly měnit mauritánské bankovky za nové. „Obešel jsem celé město, ale z žádného bankomatu není možné vydolovat ani jednu ukíju. Banky jsou plné rozhořčených domorodců,“ přidává další historku. Ve středu 3. ledna se cestovatel vydává na další cestu do pouště. Odhaduje, že jet v ní musí ještě asi dva dny. Pokud se nic nezmění následovat budou Senegal, Guinea, Mali, Burkina Faso a Ghana. Už se těší k řece Senegal. „Slyšel jsem, že za ní rostou nějaké Baobaby, a ty bych rád viděl,“ ujišťuje Tadeáš Šíma z Prachatic.