„Na Písecku to bylo naposledy v první polovině šedesátých let minulého století ve Svatonicích u Záhoří. Tehdy šlo o pražské groše,“ připomněl zástupce ředitele Prácheňského muzea Jan Adámek.

V Kučeři místní občan Martin Ramajzl při práci s bagrem vyhrábl hroudy mincí, které odborníci z Prácheňského muzea identifikovali jako míšeňské groše. Archeologové se o mimořádném nálezu dozvěděli od rodiny Němcových, kterým upravovaný pozemek patří. „Šlo celkově o výjimečný případ. Jednak nám to rodina ihned ohlásila, jednak naštěstí přerušila práce, místo nálezu nijak nenarušila a umožnila nám tak získat zajímavé informace,“ pochválil rodinu Němcových Daniel Hlásek, archeolog Prácheňského muzea v Písku.


Archeologové odhadují, že jde o několik stovek míšeňských grošů. Přesnější počet zatím nelze určit, protože mince jsou zkorodované a slepené do velkého bloku. Jednoduchá odpověď není ani na otázku, jak jsou mince staré. I tento údaj bude možné určit až po jejich restaurování. Ví se zatím bezpečně, že jde o míšeňské groše z poloviny 15. století. Většinou jsou v depotu, což je soubor předmětů podobného charakteru – zbraní, šperků, nástrojů nebo mincí, mince ražené v různých letech a porovnáním se získá údaj o stáří uložení. Velmi rozšířeným platidlem v tehdejší Evropě byly na začátku čtrnáctého století právě pražské groše. Stříbrné mince nechal razit od roku 1300 český král Václav II.

Nedostatek domácích ražeb pražských grošů v patnáctém století dočasně nahrazovaly grošové ražby saské – takzvané míšeňské groše. Měly menší hodnotu než groše pražské. Jeden pražský groš se rovnal dvěma grošům míšeňským.


Písečtí archeologové se nyní pokusí získat vzorky ze zeminy v místě nálezu. Mince byly pravděpodobně uloženy v keramické nádobě. Ta se však v celku nedochovala, zůstaly ale střepy, ze kterých je zřejmé, že tam mince byly uloženy. „Zároveň se našly zbytky textilie a z toho se dá usuzovat, že platidla byla zabalena v nějakém látkovém sáčku. Takže nyní musíme primárně zjistit, zda tady není dochována nějaká organika, podle které posoudíme obal. Pokud se podaří najít nějaké pyly, můžeme se pokusit dovodit, v jakém ročním období nebo za jakého počasí byly mince do země uloženy,“ vysvětlil archeolog.

Po restaurování mince zřejmě zůstanou v Prácheňském muzeu. Na nález si mohou činit nárok ještě stát a kraj, ale to je málo pravděpodobné. Obvykle má místo nálezu přednost. Restaurování a následné zkoumání archeologů potrvá několik měsíců. Potom Prácheňské muzeum vystaví tento poklad pro veřejnost. Už nyní historické mince vzbudily velkou pozornost. U místa nálezu v Kučeři se shromáždilo mnoho lidí z obce a okolí.