„Jde o čtyři oběti, které byly zastřeleny v letech 1967-86 na útěku do Bavorska,“ řekl v úterý mluvčí žalobců Gerd Schäfer. Dva zemřeli na tehdejší hornofalcké hranici, dva na tehdejší čs. hranici s Rakouskem.

První o případu informoval list "Der Neue Tag". Řízení je vedeno toho času s více než 50 dřívějšími politickými a vojenskými činovníky a s možnými střelci, sdělil dále Schäfer. Věc spustili zástupci obětí z Nadace Platforma evropské paměti a svědomí v srpnu 2016 podáním k německému Nejvyššímu státnímu zástupci. Nejvyšší soud pak postoupil věc věcně příslušnému soudu ve Weidenu.

Podle Der Neue Tag chtěli muži využít pobytu v Československu k útěku na západ. 6. srpna 1977 zahynul mezi Broumovem a Mähringem (okr. Tirschenreuth) 38letý Gerhard Schmidt. S manželkou a třemi dětmi už pronikli dírou v prvním plotě, když ho zasáhly smrtící střely čs. pohraničníků, uvedl list. O čtrnáct dnů později, 21. srpna 1977, byl zastřelen 28letý dělník Kurt Hoffmeister z Eisenhüttenstadtu na čs. území u Rybníku (okr. Domažlice) kousek před Stadlernem (okr. Schwandorf), když mu k hranici zbývalo 1500 metrů. „O obou smrtelných případech bavorská strana dosud vůbec nevěděla,“ píše Tag.

Dalšími oběťmi mají být Hartmut Tautz (18), který byl potrhán psy Pohraniční stráže 8. srpna 1986 na slovenské hranici s Rakouskem za Bratislavou a ponechán bez pomoci, a 28letý Richard Schlenz, zastřelený v roce 1967 při pokusu přeplavat s kamarády do Rakouska hraniční řeku Moravu.

Podnět ke stíhání 67 osob dala výšezmíněná nadace v Praze pro „vraždu pěti německých občanů komunistickým režimem v Československu,“ píše Tag. Mezi stíhanými nebyli jen pohraničníci a jejich nadřízení, ale také tři poslední ještě žijící členové politbyra Komunistické strany Československa Miloš Jakeš, Lubomír Štrougal a Peter Colotka.

Státní zastupitelství ve Weidenu bude od ledna posíleno na dvanáct žalobců. Řízení převzal vedoucí skupiny Christian Härtl a spolupracuje s bavorskou kriminálkou. „Ve všech uváděných případech stanuli střelci po roce 2000 v Česku před soudem, ale všechna řízení byla zastavena nebo skončila podmíněnými tresty,“ pokračuje Tag. „Odsouzení už nemohou být odsouzeni podruhé. Toto řízení podle Schäfera tak jako tak míří hlavně na odpovědné z vyšších pater. Všechno kromě vraždy by už bylo promlčeno. Podle pražského tisku oznámilo české ministerstvo spravedlnosti připravenost ke kooperaci.“

Ředitelka platformy obětí Neela Winkelmannová označila podle Tagu vyšetřování případů bavorskými úřady za juristický průlom. Od roku 1989 Německo usmrcování uprchlíků z NDR ve východním bloku nevyšetřovalo, zatím co v procesech se střelci od berlínské zdi padlo 150 rozusudků. „Stejně tak žádná země ještě trestně nestíhala komunistické pachatele z jiné země. To znamená, že konečně padají neviditelné hranice bývalého východního bloku a že se spravedlnost stává více a více univerzální hodnotou,“ uvádí český překlad slov Neely Winkelmannové. (www.memoryandconscience.eu)
Platforma podle vlastního vyjádření sdružuje v současnosti 57 veřejných a soukromoprávních institutcí a organizací ze 14 členských států EU, z Ukrajiny, Moldavska, Albánie, Islandu, Kanady a USA, „pracujících v oblasti vyrovnávání s dědictvím totality na evropské půdě“. .

Jak dlouho čekají na operaci

Sociální demokraté v hornorakouském sněmu interpelovali zemskou radní pro zdravotnictví Christine Haberlanderovou o sdělení čekací doby na operační termíny v nemocnicích. Odpověděla bez uvedení časových údajů, že ve 26 % jsou čekací doby kratší než loni, ve 34,6 % naopak delší a ve 39,4 % zůstaly stejné, píší OÖN. SPÖ to kritizuje – vzhledem k tomu, že zemský rozpočet přidal zdravotnictví letos 60 milionů eur a stejnou částku rezervoval i na příští rok, „by Hornorakušané mohli právem očekávat, že s tímto ,deštíkem´ financí bude udržena i dobrá péče o zdraví“. A že bude celoplošně stejně kvalitní, protože platby obcí zdravotnickým zařízením stouply od roku 2016 o 21 procent. Pomoci by podle SPÖ mohla centrální databanka podle vzoru Vídně, v níž by občan našel informaci, v jakých špitálech jsou ještě volnější kapacity. Jako příklad uvedli opoziční politici nemocnici Milosrdných sester, kde se letos proti loňsku zkrátily veškeré čekací doby, naopak na univerzitní klinice se čeká déle v devíti z jedenácti oborů.

Interpelující uvedli jako příklad, že na operaci nosních polypů se ve Welsu čeká půl roku, v zemské nemocnici Kirchdorf tři týdny. Na magnetickou rezonanci vezmou pacienty u Milosrdných za tři dny, na univerzitní kliniku za pět až šest týdnů, u Alžbětinek v Linci za dvanáct týdnů.

Vpravo i na červenou?

Nový rakouský ministr pro infrastrukturu Norbert Hofer (FPÖ) chce velmi rychle začít testovat odbočování vpravo i na červenou na křižovatkách, píší OÖN. Musí se prý ale také podívat, „jestli to v Rakousku zafunguje“. Je si vědom toho, že zpočátku to může být i rizikové. Kdyby to ale šlo dobře, mělo by to velký význam pro dopravní toky v zemi. Jinde, třeba v USA, je toto pravidlo obvyklé.

Vydírali Češku

V Traunsteinu v Horním Bavorsku zatkli 13. prosince dva muže a jednu ženu pro podezření z vydírání- „Měli požadovat statisícové částky pod hrozbou smrtí rodiny na ženě žijící v Čechách. Ta se obrátila na českou kriminálku a ta zprvu neznámé pachatele vypátrala ve skupině z osobního okolí vydírané v oblasti Traunsteinu,“ píše pasovská PNP. „Při vyšetřování intenzivně spolupracovaly německá a česká policie,“ dodává. Kriminálka v Traunsteinu k tomu vytvořila vyšetřovací skupinu „Iglau“, tedy Jihlava. Tři ze sedmi podezřelých, muži ve věku 26 a 45 let a 46letá žena, byli zatčeni a umístěni do různých vazebních věznic. „Při domovních prohlídkách ve více objektech v prostoru Traunsteinu, kterých se zúčastnila i speciální jednotka, která skupinu zatýkala, byl zajištěn obsáhlý důkazní materiál,“ uzavírá PNP.

Nováčci pro Wallhallu

Do haly slávy Wallhalla přibyly z rozhodnutí bavorské vlády bysty malířky a sochařky Käthe Kollwitzové (1867-1945) a fyzika Maxe Plancka (1858-1947), informuje PNP. Díla Kolwitzové oslovují i dnes uměleckým vyjádřením lidského utrpení, smrti a smutku. Planck je zakladatelem kvantové teorie, svými výzkumy vybudoval přechod od klasické k moderní fyzice, uvádí list.

K Wallhalle otevřené v roce 1842 v Donaustaufu (okr. Řezno) deník dodal, že jsou v ní vystavením bysty uctíváni významní Němci. Každým rokem sem za nimi přijde kolem 130 000 návštěvníků. Nyní je v síni 130 byst a 64 pamětních desek. O umístění dalších rozhoduje rada ministrů na návrh bavorského ministra kultury, kterému předchází znalecké posouzení došlých návrhů Bavorskou akademií věd.