Stěhovaní kamenného obra. Viklan v Kadově se 9. září vrátí na své místo

O nápravu situace požádala Pavla Pavla ze Strakonic, který už pracoval s viklanem ze stejných důvodů v roce 1983 a 2003. „Vezmu na to stejnou partu, jako před 40 lety. Jen ta chuť už není taková, jako před 40 lety“ říká Pavel Pavel.

V sobotu 9. září budete usazovat na místo viklan v Kadově. Už víte jak?

Pozval jsem partu pomocníků z doby před 40 lety. Rád bych s nimi zopakoval tehdejší postup. Za sobotu jsme tehdy pomocí pětimetrových klád, použitých jako páky, spadlý viklan vyrovnali. O dva týdny později ho už stačilo „jen“ pootáčením dostat na správné místo. Pro zvedání dnes mohu použít moderní hydraulickou techniku. O té se nám tehdy ani nezdálo. Podobně si pootáčení na závěr ulehčíme zapojením lanových heverů.

S tímto kamenem jste měl co do činění v roce 1983, 2003 a teď 2023. Jak na jednotlivá setkání s viklanem vzpomínáte?

No, poprvé to bylo nemilé překvapení, když mi z Kadova zavolali, že je viklan zase dole. Nicméně jsem už měl rozjetou stěhovací firmu a tak jsme opravu pojali, jako profesionální problém.

VIDEO: Kadovský viklan zase spadl ze svého místa. Opět ho někdo shodil

Ovšem bez vydatné pomoci místních dobrovolníků by to podruhé také nešlo. Další opravy probíhaly podobně. Jen už nás to tolik nebavilo. Nebylo v tom nic nového a kolegové navrhovali viklan napříště zajistit proti kývání. To jsme také jednou pomocí klínů provedli. Ty však časem „zmizely“ a záhy byl viklan zase dole. Následně jsme jej zajistili silným řetězem se zámkem. Ten však byl po četných protestech návštěvníků odstraněn. No, a sesunutí třicetitunového balvanu dolů na sebe nedalo dlouho čekat. Naštěstí pod ním nikdo nezůstal.

Jak se lišila předchozí dvě usazování?

Jednoduše řečeno, ubýval zápal pro věc a romantické očekávání nových zážitků. Už nás to prostě tolik nebavilo. A současně s tím přibývalo lamentování na neznámé viníky.

Bude možné viklan zase umístit tak, aby dostál svému pojmenování?

Spadlý viklan je stále viklanem. Ostatně to Kadovský viklan v roce 1898 zachránilo před rozštípáním na kvádry a překlady. CK úřady trvaly na jeho zachování a ochraně, i když ho kameníci po dohodě s majitelem skaliska tajně vyhodili z lůžka. My nyní viklan opravujeme. Tedy stěhujeme z velmi rizikové polohy, ve které ho neprodleně nechala zafixovat paní starostka Tomanová. Bez jejího energického zásahu mohl mezitím ležet úplně na zemi.

Je možné určit, proč se sesunul ze svého místa? Vlivem přírody nebo lidí?

Sesunul se díky obojímu. Kýváním dochází k nenápadnému odírání styčných ploch a téměř nepatrnému sesouvání viklanu po šikmé dosedací ploše. Něco ovlivní přírodní zvětrávání a působení mrazů. Zásah návštěvníků, byť bez zlého úmyslu, je pak tou poslední kapkou, po které přeteče pohár.

Je možné ho do budoucna nějak zabezpečit?

Viklan je soukromý majetek a současně spadá pod dohled Krajského úřadu Jihočeského kraje. Zabezpečení je nutné řádně projednat. Bude potřeba navrhnout způsob sledování jeho stavu a případně i metodiku preventivních drobných oprav.

Cítíte pár dní před manipulací nervozitu?

Nervozita je součástí každé opravy. Musíme být opatrní. Především jde o bezpečnost pomocníků. Není dost možné je dokonale proškolit a předem připravit na všechny možné situace. Prakticky jde pokaždé o nový experiment. Pracovní podmínky jsou navíc vždy trochu jiné. Například můj věk nebo postupující eroze třecích ploch viklanu.

Páky, klíny, hevery. Viklan v Kadově půjde podle Pavla Pavla ještě zachránit

Není všechna ta námaha zbytečná?

Za mě rozhodně není. Blatensko, Lnářsko a Bělčicko je od nepaměti kamenický kraj, kde si kameníci svou těžkou prací přivydělávali ke skromným výnosům svých políček. A Kadovský viklan je jeden ze symbolů zdejší krajiny. Navíc jde patrně o nejkrásnější český viklan. Alespoň tak jej ohodnotil obroditel profesor Erazim Vocel už v předminulém století. Zaslouží si proto naši péči, aby potěšil dnešní návštěvníky ale i ty budoucí. Je proto na místě jednat o odpovídajícím režimu „údržby“ a trvalé péče.