Vydala se minulou neděli na procházku z chaty Monte Rosa (2883 m) v šortkách a malým batůžkem k ledovci nad Zermattem. Ve výšce asi 3725 metrů se pod ní prolomil sněhový můstek přes štěrbinu, neviditelný pod navátou vrstvou. „Díra na povrchu, ve které zmizela, byla nanejvýš asi metr krát metr velká. Pod ní byla trhlina hluboká jistě 50, 60 metrů a široká místy dva až tři metry,“ líčí Helmut Lerjen, velitel zásahu Horské služby. Žena se zachytila na výstupku v hloubce asi deseti, patnácti metrů. Zkoušela volat o pomoc, ale v neschůdném terénu bylo málo lidí.

„V úterý ráno ji potkalo štěstí,“ píší OÖN. „Skupina horolezců byla už na cestě k Margaretině chatě. Dobře vybavení alpinisté zjistili četné sněhové jámy a museli je neustále obcházet. Z jedné trhliny zaslechli volání o pomoc. Spustili k ženě lano, aby se mohla zajistit, a vyslali tísňové volání. Lerjen, který měl službu, nastoupil s Lehnerem a materiálem potřebným k záchranám z trhlin do vrtulníku a ten je vysadil za pohybu v blízkosti nehody. Navázali kontakt s ,trosečnicí´. Dobře jí prý nerozuměli, ale uklidnili ji, že pomoc už je tady. Postavili nad průrvu trojnožku a spustili dolů zdvihací popruhy. Záchranář Richard Lehner do strže k ženě slanil. V mrazivých dnech měla ve své pozici jedinou výhodu – že tam nefoukal vítr, vtipkoval. Zjistil, že ztratila boty, ale komunikovala, byla velmi klidná. Nestěžovala si na bolesti, byla v šoku a v myšlenkách se obírala sama sebou,“ popisují OÖN. Lehner ji zajistil popruhy a Lerjen ji zvedákem vytáhl nahoru. Tam už čekal vrtulník s lékařem. Naložili ženu do vznášející se helikoptéry, která ji přepravila do nemocnice. Byla se 34 stupni tělesné teploty podchlazená, ale jinak zůstala nezraněna. Celá záchranná akce trvala sotva hodinu. Foto Deník/OÖN/Air Zermatt

Jak padali chodci

Na chráněných cestách v Rakousku bylo loni zraněno 1225 chodců, tedy každých sedm hodin jeden, z toho každý třetí na „zebrách“ přechodů, napsal Volksblatt. Každý pátý byl zraněn těžce. Dvanáct lidí zahynulo. Téměř dvě třetiny nehod se staly za světla. Nejvíc střetů bylo ve Vídni (454) a v Horních Rakousích 170).

Docela teplé léto

Letošní léto bylo teplejší než 95 procent všech těchto období za 254 let historie měření, uvedly OÖN ze zprávy Ústředního úřadu pro meteorologii a geodynamiku. V nížinách bylo čtrnácté nejteplejší, na horách třinácté. Dvanáct ze 15 nejteplejších se „urodilo“ v posledních 30 letech. S prognózou posledních srpnových dnů bylo to letošní o 0,2 stupně nad průměrem posledních 30 let, o 0,9 stupně nad obdobím 1981-2010 a o dva stupně nad průměrem 1961-1990.

„Důvodem, proč mnoho lidí pociťuje letošní léto jako nijak zvlášť teplé, je pravděpodobně to, že poslední tři léta byla extrémně horká,“ říká v OÖN klimatolog Orlik. Dokládá to třeba počet horkých dnů s teplotami alespoň 30 stupňů – v lineckém vnitřním městě jich loni bylo 26, letos 14. Průměr byl v letech 1991-20 patnáct dnů, v období 1961-1990 jen 4,9 dne. Druhým důvodem subjektivního pocitu „nevalného“ léta bylo značné množství srážek zejména ve srovnání s minulými dvěma suchými roky – v rakouském průměru napršelo letos o 25 procent víc než v dlouhodobém průměru. Absolutně nejvíc pršelo v Melku – 547 milimetrů je skoro 80procentní odchylka od normálu.

Od ledna do konce srpna zaregistrovali v Rakousku asi 60 200 blesků, nejméně za dobu měření od roku 1992. List připojuje pár čísel z Horních Rakous. Nejvyšší teplotu naměřili v Braunau 28. července (34,9 stupně), nejnižší na ledovci Dachsteinu 7. července (-3,2), ve výškách do 1000 m ve Freistadtu 2. června (4,0), nejvyšší průměrnou teplotu léta v Linci (20,0), nejdelší sluneční svit na Reichersbergu (762 hodin, odchylka od průměru +13 procent).

Snědli méně masa

Průměrná spotřeba masa v Rakousku na hlavu loni byla 62,6 kilogramu, předloni 63,6, napsaly OÖN. Celkově sousedé loni vyprodukovali 5,86 milionu tun masa, mléka, vajec a ryb, o jedno procento méně než v roce předcházejícím. Zemědělské provozy v zemi vyrobily asi 3,28 milionu tun mléka (meziročně o jedno procento méně), 2,09 miliardy vajec (+1 %) a 4400 tun ryb, u „syrového“ masa s kostmi a tukem to bylo 910 300 tun, zhruba stejně jako v roce 2018.

Tuzemská produkce mléka včetně jogurtů by pokryla 170 % domácí spotřeby, u hovězího a telecího 142 %, u sýrů včetně tavených 113 %, u vepřového 102 %. Doma vyrobená vejce by pokryla potřebu z 86 %, drůbež 72 %, máslo 69 %, ryby 6 %. Loni Rakousko dovezlo 377 200 tun masa, 68 200 tun mléka, 125 800 tun sýrů, 74 400 tun ryb. Vyvezlo 517 500 tun masa, 532 500 tun mléka a 153 200 tun sýrů.