Kliknutím zvětšíteOšetřovatelka opic Anja Eichlerová se samičky klokana rudokrkého jménem Arinya (v jazyce aboriginů to znamená klokan) ujala jako sirotka, když jí matka nečekaně uhynula čtyři měsíce po porodu. V tu dobu byla Arinya ještě doslova holátko a vážila necelých půl kilogramu. V maminčině vaku měla růst ještě řadu měsíců. Protože malí klokani potřebují mateřské mléko, jehož tučnost a obsah bílkovin se v době kojení mění, obvolal vědecký pracovník zoo Ludwig Fischer různé zahrady a chovatele a ptal se na jejich zkušenosti s „ručním“ odchováváním těchto mláďat.
Výsledek se dostavil, Arinya výtečně prospívá. Náhradní „mamá“ se o ni už měsíc stará nejen v zoo, ale i doma a na cestách, při nichž mládě nosí ve speciálně ušitém ranečku. Na břiše, uby bylo v teple, dodává PNP.
Slečna zahájí Brucknerovy dny
V St. Florianu pořádají už 20 let festival Brucknerovy dny. „Letošní jubilejní ročník věnují Brucknerově Páté symfonii, ,Fantastické´, s níž Mistr dosáhl nové kvality. Proto má festival letos motto Sáhnutí po hvězdách,“ napsaly OÖN.
Motto se hodí i k zahajovacímu koncertu 18leté žákyně lineckého Stifterova gymnázia houslistky Teresy Wakolbingerové, která při slavnostním gala v neděli 13. srpna od 20 hodin v Mramorovém sále kláštera přednese s doprovodem Altomonte Orchestru Mozartův houslový koncert G-Dur, KV 216. „Mozartovi bylo devatenáct, když jej zkomponoval. Proto se s tímto dílem mohu dobře identifikovat – je radostné, svižné a v kadencích velmi virtuózní.“ řekla Wakolbingerová v OÖN. List dodává, že talentovaná houslistka nyní cvičí s mladými muzikanty z celého světa v semináři organizovaném vídeňskými filharmoniky v Seewalchenu. „Také co se budoucnosti týče, sahá po hvězdách – chtěla by hrát jednou ve vídeňském orchestru první housle,“ dodává list. Festival bude pokračovat ve středu od 20 hodin Brucknerovou varhanní nocí.
Podél Malše do Budějovic?
V květnu 2015 založený Green Belt Center (GBC) ve Windhaagu u Freistadtu se snaží oživit nezastavěný pruh země v místech někdejší železné opony. „Zhruba 60 akcemi za rok bychom chtěli upozornit na jedinečnou pestrost zdejší přírody, příběh železné opony a rozvojové možnosti regionu,“ říká v OÖN ředitel GBC Christoph Lettner.
Zmiňuje důležitost spolupráce s partnery v jižních Čechách, například při přípravě podzimního společného trhu uměleckých řemesel nebo přeshraničních turistických stezek. Aktuálně GBC plánuje „odbočku“ Euro Velo 13 od Kerschbaumu přes Leopoldschlag do Windhaagu a Cetvin. Do této cyklostezky má být integrována turistická síť realizovaná s lokálními cyklokluby od Waldviertlu přes Mühlviertel a podél Malše do Českých Budějovic. „Helen Trivick-Randallová, která v Linci studuje turistický a mediální management, pracuje na shrnutí pamětihodností podél kolem cyklotúr v němčině, češtině a angličtině do společné databanky,“ cituje list Lettnera. Ten je zvlášť hrdý na to, že GBC má pokračovatele – v Haidmühle chtějí po návštěvě Windhaagu rovněž zřídit Green Belt Centrum.
Informace a kalendář akcí GBC jsou na www.greenbeltcenter.eu;
Nebezpeční "Smombies"
Umělé slovo v titulku kombinuje dva pojmy, smartphone a zombie, předesílá pasovská PNP. Pojmenovává tak chodce, kteří by jako nejzranitelnější v dopravním provozu měli být obzlášť pozorní, ale mnoho z nich žije nebezpečně: přecházejí na červenou nebo narážejí do sloupů veřejného osvětlení – s mobilem u ucha.
Kolik jich je, to se rozhodli zjistit poslanec bavorského sněmu Bernd Roos a okresní předseda Auto Clubu Europa v Pasově Edwin Urmann. Na Ludvíkově náměstí v Pasově napočítali 1932 chodců, z nichž 446 bylo zaměstnáno handy… Při přecházení „civělo“ do svého smartphonu ze 810 registrovaných žen 148, tedy 18 procent, z mladých dívek dokonce 42 procent. Také každý třetí mladík byl "Smombie". Dospělých chlapů „potřebovalo“ mít mobil u ucha o procento víc než žen.
Začali metat o rekord
Jak náš list informoval, hráči metané v Neureichenau (okr. Freyung-Grafenau) chtějí vytvořit světový rekord v nepřetržitém hraní. K tomu musejí kotouči „šoupat“ minimálně 34:10:48 hodiny Začali v pátek ráno. Akci zahájil v pět hodin starosta Walter Bermann, pokus má skončit v sobotu v 15.11 hodiny.
Ubývá statků
Počet zemědělských podniků v Bavorsku klesl od roku 2010 do loňska o skoro osm procent – ze 97 900 na 90 200. V posledních letech se propad zpomalil, zaznamenala PNP. Od roku 2013 ubývá statků průměrně „jen“ 1,1 procenta ročně. Do statistik jsou započítány všechny podniky s nejméně pěti hektary zemědělsky využívané půdy a ty, jejichž počty chovaných zvířat nebo plochy speciálních kultur převyšují určité minimální množství.
Plašičky se osvědčily
Kolem 480 kilometrů hornorakouských silnic je rozmístěno 22 349 akustických a optických „plašiček“ zvěře. V loveckém roce 2016/17 pomohly snížit počet dopravních nehod se zvěří podle zemského rady pro infrastrukturu Günthera Steinkellnera o 75 procent, píší OÖN. Stalo se zhruba 840 kolizí, o 2522 méně než před rokem. „Od začátku projektu v roce 2010 bylo zabráněno více než 10 000 srážek motorových vozidel s divokými zvířaty,“ uvádí list. Do zařízení investují letos zemská vláda, zemský myslivecký svaz a pojišťovny dalších 126 000 eur. Projekt má trvat do roku 2019. Po tu dobu bude vybavovávo ročně těmito přístroji kolem 30 kilometrů silnic.
Známka pro děti
Urmel z ledu, postavička loutkového divadla v Augsburgu, „narozená“ v dětské knize Maxe Kruseho, dinosauříček z vajíčka, které v době ledové zamrzlo a po čase bylo vyplaveno v kusu ledovce na ostrůvek Titiwu. Tam se uchýlil také profesor Habakuk Tibatong, který vyvinul metodu, jak naučit zvířata mluvit, a spolu s ním mimo jiné prasnička Wutz, která už ovládala jazyk lidí velmi dobře. Když se z vejce z ledu vyklubal Urmel, ujala se ho a vychovala. Prožili nesčetná dobrodružství.
Dinosauřík se v každém případě stal „celebritou“ médií a tento čtvrtek se dočkal i s maminkou Wutz své standardní dopisní známky vydané Deutsche Post. „Její kupci musí vedle porta 70 centů zaplatit ještě příplatek 30 centů, kterým budou financovány projekty pro děti a mládež,“ napsala PNP. V sérii vyšel také mimo jiné Kocour Mikeš. Výnosy z prodeje připadnou opět nadaci, která z těchto známek s přirážkou loni podpořila šest projektů celkem téměř milionem eur. Pasovský list připomíná dva – společné muzicírování Württemberské filharmonie Reutlingen s nezletilými běženci a výzkum života homosexuálních mladistvých.
V McDonald´s do porcelánu
Řetězec rychlého občerstvení McDonald´s chce při podávání horkých nápojů méně používat jednorázových obalů, zaznamenala PNP. Podnik začal tím, že v části svých restaurací bude kávu, čaj a kakao nabízet v omyvatelném porcelánovém a skleněném nádobí. „Do konce roku 2018 má být na nový koncept předělána většina německých filiálek, sdělil koncern ve čtvrtek v Mnichově,“ napsal pasovský deník. Připomněl, že už loni na podzim „donaldi“ začali nalévat kávu do šálků a kelímků přinesených zákazníky. Porcelánové nádobí má řetězec dosud jen pro hosty kaváren a barů McCafé, ne ale pro „normální“ provozovny. „Trend ,kávy s sebou´ v kelímcích na jedno použití kritizují už léta ochránci životního prostředí,“ uzavírá PNP.
Hubí plevel horkou vodou
Město Deggendorf dosud hubilo plevel na veřejných plochách s povolením úřadu pro výživu, zemědělství a lesnictví ochranným přípravkem Finalsan. Souhlas ale s koncem tohoto roku vyprší a nahradit přípravek má „pálení“ zeleně téměř vřelou vodou, píše PNP. Prostředky na pořízení pro aplikaci vhodného vozidla už jsou v rozpočtu. Užívání jiných ochranných přípravků místo Finalsanu prý nepřichází v úvahu, ostatně i ten měl své problémy – vedle štiplavého pachu vyvolával podle radního za Zelené Wolf-Günthera Berga těžké popáleniny kůže a závažné škody na očích. To ale město neakceptovalo, zmiňovaná poškození podle něj vyvolává až nejméně 97procentní obsah kyselin v látce, ale ve Finalsanu jsou jí jen 3,5 procenta.
Přesto Deggendorf chce přejít na horkou vodu. Dobrou zkušenost s ní má například Strojírenský kruh Straubing, který ji k hubení plevelu používá dva roky. „Z našeho pohledu je to nejúčinnější metoda,“ říká ředitel Martin Krinner. Vodu ohřívají na 96 stupňů a pak ji v paprscích stříkají na nežádoucí rostliny. „Kdybychom používali oheň, byl by plevel spálen jen na povrchu země. Horká voda ale pronikne do půdy a poškodí i kořeny rostlin,“ vysvětluje Krinner.
Jejich firemního „likvidátora“ využívají i města okresu, například k údržbě parkovacích ploch nebo hřbitovů. „Pro Martina Krinnera má ve srovnání s chemickými přípravky metoda jedinou nevýhodu – horká voda je dražší,“ didává PNP.
Objeli Horní Rakousy
O nonstop závodě cyklistů kolem Horních Rakous (Race Around Austria Challenge) náš deník psal. V pátek 11. srpna byla v cíli první dvojice, Michael Hofer z Julbachu a Christian Oberngruber ze Sarleinsbachu (tým Sareno, na snímku s doprovodným týmem). 560 kilometrů se startem a cílem v St. Georgenu ujeli za 15:17 hodiny. Rozhodující náskok získali v Mühlviertlu: v Niederranna ještě ztráceli čtyři minuty, do Ulrichsbergu si vyšlapali jedenáctiminutový náskok, který udrželi do cíle. Přitom dvakrát krátce zabloudili a museli se vracet, popisují OÖN.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
