Téměř každé dopoledne chodí do truhlářské firmy Brüderl Gruppe, kterou zakládala s manželem, a vyřizuje tu kancelářské práce, píše PNP. „Třídím poštu a vypomáhám v účtárně,“ popisuje. Ještě před čtyřmi roky tady byla denně, teď už zvolnila. Tělo polevilo, fyzicky je to prý „tak tak“, ale duševně je ve špičkové formě, pokračuje list.

Sousedé o mrtvém

Kdo to byl?

O nálezu mrtvého muže v neděli u Nové Pece informovala i PNP a připojila také policejní snímek nebožtíka. „Není vyloučeno, že by se mohlo jednat o německého občana,“ cituje list ze zprávy policie. Věk muže je odhadován na 70 let, vysoký byl 171 cm, silnější postavym, s modrýma očima, bez vousů, bez zubů, s pleší. „Muž, zjevně oběť zločinu, byl v neděli nalezen neoblečený na českém území v lese poblíž turistické stezky Schwarzenberský plavební kanál. Při pitvě byla zjištěna endoprotéza pravé kyčle a prodělaná operace srdce. Dosavadní šetření identity mrtvého jihočeskou kriminálkou probíhá neúspěšně. Od zveřejnění snímku a popisu si vyšetřovatelé slibují získat možné informace veřejnosti, obzvlášť od lidí, kteří se zdržovali od pátku 23. listopadu do odpoledne 25. listopadu v oblasti plavebního kanálu. O informace prosí Společné centrum německé a české policejní a celní spolupráce ve Schwandorfu, tel. 0941/506-0, či jiná služebna policie,“ dodává PNP.

Přou se o „Titána“

Bývalý německý reprezentační fotbalový brankář Oliver Kahn a jihobádenský výrobce brankářských rukavic se přou o název produktu Titan. Firma z Herbolzheimu u Freiburgu distribuuje rukavice léta pod značkou Titan. Kahn jí to chce zakázat a žaluje ji o náhradu škody. „Kahn byl ve své aktivní době opakovaně nazýván Titánem či brankářským Titánem. Protistrana argumentuje, že jeho kariéra už dávno skončila a jsou i jiní golmani ,titánských´ výkonů v brance,“ popisuje list. Obě strany údajně spějí k mimosoudní dohodě, ale advokáti prý potřebují ještě nějaký čas. Soudkyně Okresního soudu v Mnichově nařídila další termín na 5. březen 2019.

Na hranici chudoby

V Horních Rakousích je asi 200 000 lidí akutně ohroženo chudobou, píší OÖN. Nakoupit jakžtakž levně potraviny a hygienické zboží mohou ve 27 zvláštních prodejnách Červeného kříže, v nichž se 1102 dobrovolníků stará o dodávky a odbyt zboží. Oprávnění v nich nakupovat má už 5000 domácností. Za devět let, od otevření první SOMA v Pergu, stoupla poptávka o 500 procent. Loni v nich lidé nakoupili téměř 85 000krát. „Že nejsou produkty rozdávány, je důležité pro pocit důstojnosti klientů,“ říká zemský prezident Červeného kříže Walter Aichinger: „Neberou tak věci jako almužnu.“ Zboží dávají k dispozici velké obchodní řetězce jako Hofer, Spar nebo Rewe, ale pomáhat mohou i privátní osoby. Před Vánocemi tak u sousedů probíhá opět akce „Kup jeden kus navíc“. 1. prosince budou po celé zemi stát před prodejnami potravin spolupracovníci ČK a prosit zákazníky o dar, především o trvanlivé potraviny.

Síť těchto humanitárních prodejen už je v Horních Rakousích celoplošná, nové už ČK neplánuje otevírat. V příštím roce hodlá ale jako novinku otevřít trh levného nábytku ve Steyru. Málo mobilním zákazníkům vychází organizace vstříc zajížděním pojízdné prodejny.

Moc dětí? Menší podpory!

„Minimální sociální podpory nemají být povzbuzením pro uprchlíky, přistěhovalce a rodiny s mnoha dětmi, a proto budou pro tyto skupiny lidí sníženy,“ uvádějí OÖN zprávu o shodě vládní koalice na úpravě zákona, který má vstoupit v platnost v roce 2020.

Nejvíc sporů bylo kolem majetku podporovaných. Ti nyní mohou vlastnit hodnoty jen do 4200 eur. Pokud mají například vlastní domek, mohou se po šesti měsících do knihy nemovitostí k jeho držbě nechat zapsat úřady. Je to málo používaný institut, v Horních Rakousích asi pět případů na okres. „Relevantní je naopak ,odstrašující´ účinek a úřady vědí o lidech, kteří raději žádost o podporu nepodávají, aby nemuseli majetek přiznávat,“ uvádí list. Vládní strany se teď shodly na prodloužení lhůty na vepsání do listu vlastnictví ze šesti měsíců na tři léta a hranice „tolerovaného“ majetku byla zvýšena na 5200 eur.

Minimální podpora bude dál 863 eur měsíčně, ale maximálně. „Kdo neovládá dostatečně němčinu nebo angličtinu a nemůže doložit absolvování základního vzdělání, má v budoucnu dostávat měsíčně o 300 eur méně. V začátku vyjednávání se předpokládal ,strop´ podpory 1500 eur pro vícečetné rodiny, nyní přichází určitá diferenciace – samoživitelky a postižení mají dostat přece jen trochu víc peněz.“

List stav ilustruje řadou čísel. Minimální podporu pobíralo loni v Rakousku 307 853 lidí, zhruba polovina z nich Rakušané. Od roku 2020 má pro osaměle žijící činit 863 eur, pro páry 1208 eur měsíčně (dvanáctkrát za rok). Předpokladem je „vůle k práci a integraci“. Dávky pro děti budou odstupňované – pro první 25 procent (215 eur), pro druhé 15 procent (129), pro každé další 5 procent (43 eur). Samoživitelky mají na potomky dostávat víc – na první sto procent, na druhé 75, na třetí 50, pak 25 procent. Postiženým se dávka zvyšuje o 155 eur měsíčně. Přistěhovalci mají mít nárok na minimální podporu teprve po pěti letech pobytu v zemi, azylanti jsou ale domácímu obyvatelstvu rovní.

I podzim byl teplý

Po druhém nejteplejším jaru a čtvrtém nejteplejším létě v historii měření následoval v Rakousku také extrémně teplý podzim, napsal Volksblatt. V nižších polohách byl 1,9 stupně nad dlouholetý střed, jeden ze tří nejteplejších od roku 1767, cituje list předběžnou bilanci meteorologa Alexandera Orlika.

V zemi bylo dvakrát až třikrát víc letních dnů, tedy s nejméně 25 stupni Celsia. Vnitřní město Vídeň jich tento podzim registrovalo šestnáct proti šesti v dlouholetém průměru, v Innsbrucku jich měli čtrnáct a v Klagenfurtu třináct. Nejtepleji bylo 12. září v St. Pöltenu, a to 31,4 stupně. Mrazivý den zaznamenali ve Štýrském Hradci jen jeden, v průměru jich tu bývá dvanáct. Na horách nejvíc mrzlo 19. listopadu na pitztalerském ledovci v Tyrolsku ve výšce 3437 metrů (-18 stupňů), v nížinách 18. listopadu v Mittersillu v Solnohradsku (-7,7).

Podzim 2018 byl jedním z pěti nejslunečnějších v historii, slunce svítilo o 25 procent víc hodin než v průměru. Na Hahnenkammu v Tyrolsku (1794 m) se nechalo vidět 594 hodin.

Advent začnou buřty

První adventní neděle, 2. prosince, je v Rakousku „nedělí pečených klobás“, uzenin určených k tepelné úpravě, píše Volksblatt. Původ tohoto zvyku se prý snad odvozuje od poslední porážky před zimou a s ní spojeným vyráběním uzenin – protože nebylo možné živit přes zimu všechna zvířata, bylo mnoho z nich na poslední chvíli poraženo „do buřtů“, které se pak snědly ještě do adventního půstu. Podle jiných zase jde o tradici obdarovávání stálých zákazníků řezníky před první světovou válkou. V každém případě o neděli pečených klobás se u sousedů podávají klobásy ke svátečnímu obědu, většinou se zelím a s bramborami.

Volksblatt ještě dodává, že v Rakousku se každoročně sní kolem 3300 tun klobás.