K tématu se dostala intenzivním zabýváním se osudem Franze Jägerstättera, odpírače vojny, kterého v roce 1943 popravili a roku 2007 byl papežem Benediktem prohlášen za svatého. Shromáždila data více než 300 lidí z okresu Altmünster včetně udůvodnění rozsudků nad nimi. Byli to sociální demokraté, komunisté, často také Svědkové Jehovovi, pokračuje list. „Vesměs zcela normální lidé, jako ty a já,“ říká Putzová.

Dnes se k ní obracejí lidé z celých Horních Rakous, jejichž prarodiče byli nacisty internováni do lágrů nebo vězněni. „Mnozí přežili, ale také po válce zůstali stigmatizováni, byli posuzováni jako potrestaní zločinci,“ uvádí deník a cituje Putzovou: „Rodinám připadalo těžké o tom mluvit, což dobře chápu. Teprve dnešní generace vnoučat má dostatečný odstup. A ještě víc – je velká touha o tom konečně otevřeně mluvit a nacházet pokoj…“

Možnost k tomu nabízí na rakouský státní svátek, desáté výročí Jägerstätterova svatořečení v pátek 26. října, i ona. Zve ke společnému putování k richtberské kapli se srazem v 9.40 u kostela v Reindlmühlu. „Tam přečte jména politicky pronásledovaných obětí nacismu v okrese Gmunden včetně rozsudků,“ píší OÖN. Vzpomene přitom také například Anny Ahamerové, narozené v roce 1876 v Altmünsteru. Žila jako jeptiška v Praze a byla nacisty vězněna v letech 1941-43 v koncentračním táboře Ravensbrück. „Odůvodnění – poslouchala nepřátelské vysílače a byla přátelská k Čechům a Židům,“ cituje linecký list.

Kolik vydělává kapitalista

Analýza firem zaměstnávajících v okrese Perg více než 49 lidí kromě jiného ukázala, že pracovníci vytvářejí na hlavu hodnotu více než 80 000 eur, píší OÖN. „Odečteme-li od toho průměrné personální náklady, dostává zaměstnavatel z jednoho dělníka 22 700 eur přebytek,“ říká Kurt Punzenberger, vedoucí okresní Zaměstnanecké komory. Ze svého středního hrubého příjmu ve výši 2235 eur odvádějí zaměstnanci v okrese ročně navíc asi 327 milionů eur na daních ze mzdy a na sociálním pojištění. A ještě jeden poznatek z průzkumu – osm z deseti zaměstnanců okresu nepracuje ve své domovské obci, ale denně pendluje, 42 procent více než 40 kilometrů, skoro deset procent dokonce přes sto kilometrů…

Ministryně „ztratila“ orla

Na místě činu.

Kromě kladiva a srpu drží orel na rakouském státním znaku roztržený řetěz jako symbol osvobození od nacismu. Stanovuje to i Ústava slovy: Oba pařáty uzavírají roztržený železný řetěz. „A právě tento řetěz chyběl orlu na zdi v kanceláři ministryně sociálních věcí Beate Hartinger-Kleinové (FPÖ),“ napsaly OÖN. V úterý si toho povšimla pozorná občanka Daniela Kicklová, sestřenice ministra vnitra Herberta Kickla (FPÖ), a prezentovala to na twitteru. Motiv z internetu zachycující znak v úřadu ministryně vzápětí použil deník Kurier k ilustraci onlineové zprávy. Ministerstvo k tomu sdělilo, že obraz byl objednán v říjnu 2016 resortem Aloise Stögera (SPÖ) u hornorakouské firmy Leha. Tehdy byla předána i korektní skica znaku. V únoru 2017 byl ale zavěšen chybný orel a nikdo si toho dosud nepovšiml, řekl mluvčí ministerstva. Nyní byl znak podle něho ihned sejmut a zlikvidován.

Bojují o vodu Šumavy

Akční společenství Voda Šumavy protestující „proti výprodeji vody v Ulrichsbergu“, proti jejímu komerčnímu čerpání z hlubinných vrtů firmou "Water of Life" podnikatele Johannese Pfaffenhuemera (Deník informoval), shromáždilo 7600 podpisů lidí, kteří tento podnikatelský záměr odmítají, a předalo je zemskému radovi Rudimu Anschoberovi (Zelení). Petici doplnilo symbolicky jedním litrem šumavské vody a několika oříšky k louskání, uvedly OÖN. Lidé jsou přesvědčeni, že je ve veřejném zájmu zachování vody na Šumavě. Aktuální je to zejména v současné době sucha, kdy usedlíci zdejších obcí museli být vyzýváni k mimořádnému šetření pramenů.

K tématu bude mimo jiné 2. listopadu od 20 hodin v Jazzatelieru Ulrichsberg filmový večer s dokumentací "Bottled life", která také řeší otázku, komu vlastně tato voda vůbec náleží.

Nabírají babičky

Svaz katolických rodin Horních Rakous poskytuje přes 20 let „babičkovskou“ službu. „V zemi je nyní nasazováno téměř 400 seniorek jednou až dvakrát týdně k ohlídání dětí. Společně stráveným časem se rozvíjí mezi dětmi a opatrovatelkami úzký vztah, který je velkým přínosem pro obě strany, připomínají OÖN. Obzvlášť velká potřeba této pomoci je v Linci. Informace ráda poskytne Elisabeth Asangerová na emailové adrese omadienst-linz@familie.at. Více na www.omadienst.info.