Celoplošné nekouření v hospodách od května 2018 bylo už vlastně hotovou věcí, ale nová koalice lidovců a Svobodných se v březnu shodla na zrušení normy. Vídeňská lékařská komora a protirakovinová pomoc proto odstartovaly všelidové hlasování "Don't Smoke" k podpoře vyhlášení referenda ochrany nekuřáků. Komora argumentuje, že v sedmnácti státech už zákaz kouření v gastronomii platí a zejména v nemocech krevního oběhu už má pozitivní výsledky. Podle OECD kouří denně 24,3 procenta Rakušanů, což je třetí největší číslo v Evropské unii. Nikde jinde v ní nekouří tolik mladistvých jako u našich sousedů – konstantně 15 procent. V první podpisové fázi shromáždili organizátoři 591 146 podpisů.

První „ženské“ všelidové hlasování v Rakousku v roce 1997 podepsalo 644 665 lidí, druhé začalo oficiálně loni v dubnu. Iniciátorky chtějí kromě jiného, aby polovina všech vedoucích postů v politice a hospodářství byla obsazena ženami, aby byly odstraněny rozdíly v příjmu obou pohlaví a aby stát výrazněji pomáhal samoživitelkám a jejich dětem ohroženým chudobou. Lepší ochranu má poskytovat týraným ženám.

Třetí podpisová akce má zrušit „vynucující poplatky ORF“ a odstranit „politický vliv“ na orgány stanice. Cílem je dosáhnout 100 000 podpisů a tím projednání otázky v Národní radě, popisují OÖN.

Velekoncert v Brucknerhausu

Concertus na místě.

V úterý 2. října od 19.30 zahrají vídeňští "Concentus Musicus" pod vedením Stefana Gottfrieda v lineckém Brucknehausu skladby Ludwiga von Beethovena (předehra Collinsovy truchlohry Coriolan a po pauze 5. sympfonii), Antona Brucknera a Felixe Mendelssohna (předehra Pohádky o krásné Meluzíně).

Událost má zvláštní pozadí. „5. prosince 2015, den před svými 86. narozeninami, došly Nikolausi Harnoncourtovi tvůrčí síly. Geniálně dokonalý dirigent a znovuobjevitel koncertní praxe s historickými nástroji předal vedení svého orchestru Concentus Musicus Stefanu Gottfriedovi, tehdy 44letému,“ píší OÖN. Na to, „jak s tímto dědictvím nakládá“, se dirigenta, klavíristy a cemballisty zeptaly v rozhovoru.

Nechaly si tlumočit slova, s jakými mu Nikolaus Harnoncourt orchestr předal, a Gottfried řekl: „Jako vždy s pointou – neberte, prosím, ,staré hrnce barvy´, musíte najít vlastní cestu a pak uvidíte, kam vede, řekl mi… Autenticita ve vlastním slova smyslu musí být naplněna vlastní osobností, a proto nesmí být pokusem o kopii.“

Co z Harnoncourta dodnes přejímá, je jeho „intenzivní vychutnávání života, neuvěřitelná nakažlivá zvědavost a vydávání se až z posledního“. Každý komponistův tah perem je akribicky studován, aby se tak dalo „vniknout do skladatelovy kůže“. „Při této práci nejde o ,překreslování´,“ zdůrazňuje.

Originální znění hudby si oblíbil, když jako student „hltal“ Harnoncourtovy knihy, a pak se skrytě propašovával ke zkouškám vídeňského orchestru. „Znovuprožívat minulé je fascinující,“ uvádí.

Při koncertu 2. října uvedou i původní znění druhé věty jeho I. symfonie. Na poznámku, že je to hrací pole jako stvořené pro Concentus, Gottfried uvádí: „Tento Brucknerův ,sound´ mě vždycky poutal. Ta velká symfonika, která vychází z kořenů lidové hudby, a chorální téma pocházející z hluboké víry… Z orchestru k tomuto přednesu udělal obrovské, žijící, vírtuální varhany. Tohle prožívat bylo pro mne velmi napínavé, tady se otevírá vzrušující Brucknerův vesmír…“

Na závěr interview k poznámce, že Harnoncourt nikdy neužíval taktovku, a jak je na tom on, jeho nástupce říká: „Kdybych ji vzal, neladilo by to…“

Zaplaveni vraky

Tisíce odhlášených aut blokují parkoviště v bavorských městech, sdělují PNP. Postiženy jsou především Mnichov a Norimberk. Jen v hlavním městě bylo loni podle okresní správy registrováno více než 5500 vozidel bez pojištění nebo poznávacích značek. Jak je v Bavorsku obvyklé, jsou označována červeným bodem, což má znamenat, že auto musí pryč. V Mnichově na jeho odstranění má majitel měsíc. Loni ale ve městě bylo „úředně“ odtaženo a sešrotováno asi 1370 aut, vždy na náklady majitelů zvýšené o vyčíslení nákladů zvláštního užívání a pokuty, která může činit i 300 eur.

Druhé největší bavorské město Norimberk loni registrovalo kolem 4500 vozidel bez registračních značek. Majitelé platí „varovné“ 30 eur a po odtažení za každý měsíc „stání“ na vrakovišti 35,70 eura. Vozy jsou odtahovány druhý den po označení červeným bodem. Je-li vypátrán jejich majitel, pak po týdnu.

V Řeznu hrozí majitelům vraků varování nebo pokuta až tisíc eur. Auto, které není odklizeno do měsíce, je pokládáno za odpad, a za jeho nepovolenou „likvidaci stáním na parkovací ,skládce´“ je další trest až 50 000 eur. Ročně je ve městě takových vozidel na veřejných plochách asi 300, letos do července 230.

V Pasově je odstavených aut relativně málo – loni sedmnáct, rok předtím osm. Majitelům hrozí pokity až 500 eur.

K problému říká mluvčí mnichovské policie, že odstavená auta zpravidla nebezpečá nejsou – v jednotlivých případech snad jen prorezivělou olejovou vanou. „Důležitý ale především je vyvolaný tlak stíhání. Lidi musíme postrašit, aby si nemysleli, že jejich počínání je o. k.,“ uvedl.

Sudařů jako šafránu

Málo jich, ale nevymřeli!

Stále méně lidí v Bavorsku umí odborně vyrobit sudy z dubového dřeva, rozepsuje se PNP. Ústředí Německých řemesel registruje toho času 61 sudáren. V roce 2012 jich bylo ještě 90, z nichž desetina vyráběla sudy na víno. „Přitom tomuto povolání rozhodně nehrozí zánik, protože dubové sudy jsou žádané,“ tvrdí pasovský list.

O akutním nedostatku mladých mluví hlavní mistr cechu v Bavorsku Wilhelm Schmid. Mají ještě dvanáct členů. Někteří vyrábějí pivní sudy, ale většina soudky, holby, džbánky, vany nebo vybavení saun. Sudy na víno vyrábí ve velkém Karl Aßmann v Eußenheimu v Dolním Francku, který zaměstnává také tři ze všech osmi učňů v celém Německu.

Kdy trumpeta vadí?

Kvůli trumpetám jsou už léta sousedé v Augsburgu ve při, která skončila až u Nejvyššího soudu v Karlsruhe, informuje PNP a popisuje situaci. Profesionální muzikant, trumpetista státního divadla, který zkouší doma a každý týden tam ještě dvě hodiny učí, leží v žaludku sousedům v řadovém domě vedle. Chtějí, aby hudebník zdi svého domu hlukově zaizoloval – zkrátka aby bylo ticho, a zažalovali.

U úředního soudu uspěli, ale okresní soud vynesl jiné rozhodnutí. Podle něj smí hudebník hrát jen v pracovní dny ve vymezené době ve cvičebně na půdě a ne déle než deset hodin v týdnu. Před významnými koncerty má povoleny výjimečně zkoušky o víkendu. Vyučování hry mu soud zakázal.

S tím nebyly strany spokojeny a podaly dovolání. Siegfried Mennemeyerová, právní zástupkyně vynervovaného souseda, zdůraznila, že trumpeta vydává zvuk o síle 95 decibelů, tedy jako pneumatické kladivo, a že každý, kdo žije ze hry na tento nástroj, si může dovolit vydat prostředky na zřízení zkušebny na půdě. Právní zástupce žalovaného Volkert Vorwerk namítl, že povolání jeho mandanta nemá s věcí nic společného, zkrátka prý jednoduše jde o „domácí muzicírování“. Kdo bydlí ve starším řadovém domě bez oddělovacích stěn a moderní hlukové ochrany, musí žít s vyšší hlukovou zátěží.

Předsedkyně senátu Christina Stresemannová po projednání věci předeslala, že desetihodinový limit na týden se jim zdá příliš přísný, ale na druhou stranu že muzikant také nemůže hrát nepřetržitě. Podle vyneseného rozsudku by nesměl muzikant zahrát na trubku ani při rodinné oslavě v obýváku. Kriticky vidí senát i kompletní zákaz domácí výuky hudby. Možná je při ní nacvičováno víc stupnic a častěji je hráno falešně, ale to lze řešit časovými omezeními, míní Stresemannová .Obě strany se musejí domoci svých práv, nemůže platit princip „všechno, nebo nic“. Rozhodnutí soud vyhlásí 26. října.

Ženké filmové dny

Od 3. do 5. října budou v Linci „Ženské filmové dny“ pod titulem FRAU.MACHT.FILM, napsaly OÖN. Uspořádá je město ve spolupráci s programovým kinem Moviemento. Začnou ve středu v 17 hodin pódiovou diskusí v Cafe-Baru Solaris v OÖ Kulturquartieru, které se zúčastní ženy různých profesí filmové branže – kritičky, režisérky a producenty jako Ninia Kusturicová a další. Podle anotace v buletinu města festivalové filmy zrcadlí život společnosti z pohledu žen a v protikladu se stereotypy.

Ve středu od 18 h bude v Moviementu na OK Platzu promítnut film Ciao Chérie ze skurilního světa barových telefonních kabin a od 20.15 indonéská „Marina - vražedkyně ve čtyřech aktech“, ve čtvrtek od 18 h Er Sie Es Carlotty Kittelové o hledání odpovědí na otázky dítěte počatého před rozchodem rodičů a od 20.15 Ava, dílo francouzské režisérky Léy Mysiusové o první lásce slepnoucí dívky, v pátek od 18 h Bonjour Paris režisérky Léonor Sérrailleové o ženě vyhozené expřítelem z bytu na ulici a od 20.15 Bar Bahar španělské režisérky Majsalún Hammúdové o životě tří palestinských žen žijících v jednom bytě v Tel Avivu. Večery bude provázet z Berlína pocházející filmová bloggerka Sophie Charlotte Riegerová (filmlöwin.de).

Soudí se o kočky

Trošku přibraly, holky!

Okresní soud v Landshutu řeší případ sousedského sporu, který hoří od začátku roku 2016 v Ergoldingu. Jedna strana tvrdí, že soused opakovaně lákal do svého domu volně pobíhající kočky a překrmoval je; před nebezpečím takového vyživování prý varoval jejich vlastníky i veterinář. Opakovaně byla povolávána policie, ale vždycky zazvonila a „ubytovatel“ pak zvířata vyhodil před dům.

Úřední soud v Landshutu loni v únoru spatřil v „zadržování cizího majetku“ - zde koček – z juristického hlediska krádež, což mohlo „únosci“ přijít draho – až 250 000 eur pořádkové pokuty a vězení. Spor ale skončil narovnáním – soused už nesmí vpouštět cizí kočky do svého domu a jejich majitelka musí přestat natáčet videa o jejich mizení. Žalovaný podal odpor a požadoval, aby cizí kočky nevstupovaly na jeho pozemek. Protistrana zkopírovala článek z místního tisku o dělicím plotě stran, vyvěsila jej na své stromy a rozeslala spoluobčanům, „aby věděli, o koho jde“. Ten pak kočičí rodiče zažaloval pro pomluvu.

Nakonec přece jen došlo k dohodě. Soused „únosce“ už nebude „aktivně“ kočky pouštět do svého domu a když už budou uvnitř, zase je pustí ven. Druhá strana smaže videozáznamy o mizení koček na pozemku souseda a žádné další nebude točit. Podle advokáta kočičí rodiny má být minulost konečně ponechána spát a důležité je se v budoucnu vzájemně chovat neutrálně. „Na spořádané občanské úrovni by to mohlo fungovat,“ dodal právník.