Hradní věž připravují k výstavbě schodiště a mezipatra, zajišťují okna a z vnitřního dvorku vynášejí zeminu. Má tady vzniknout základ pro formu, v níž bude začátkem července ulit středověkou technikou zvon.
Podmínky nejsou lehké, ve středu večer zuřila nad zříceninou vánice a dobrovolníky nocující ve stanech trápil mráz. Práce ale pokračují. Vede je Martin Hanl, zástupce předsedy spolku „Přátelé ruiny Spielberg". Jak OÖN uvádějí, historické zdi v lužním lese u Dunaje ho fascinují od dětství. Jako pětiletý tu při zkoušce odvahy poprvé přenocoval… „Teď je hnacím motorem, který se v Langensteinu angažuje za uchování a restaurování ruiny," uvádí deník. Svých kontaktů k rakouské scéně zabývající se středověkem Hanl nevyužívá jen k získávání pomocníků k úpravám na hradě, ale i při organizaci velkých historických slavností, které tady budou 1.-3. července.
Vrcholem tohoto svátku bude lití zvonu historickými řemeslnými metodami. Povede je salcburský historik Josef Kral s pomocí Thomase Beera z Weinviertlu. Ten teď v místě upravuje terén tak, aby umožnil bezpečně kov tavit a nalít do formy. K tomu by mělo dojít 1. července večer. Dva dny poté má být zvon vyproštěn z formy. Své místo má později najít v hradní věži, aby vyzváněl při zvláštních příležitostech, uzavírají OÖN.

Pašují běžence přes ČR

Ve středu kolem jedné hodiny v noci zadrželi bavorští pátrači ve Feyungu dva pašeráky lidí, napsala PNP. Dva Slováci ve věku 39 a 47 let provezli ve dvou autech sedm Syřanů, čtyři dospělé a tři děti, přes Česko do Německa. „Ve stejné noci zajistila policie ve Freyungu pět dalších Syřanů. Zda spolu případy souvisejí, zatím není známo," pokračuje deník.
Několik hodin nato, kolem poledne, narazila policie na skupinu šestnácti osob na B12 u Philippsreutu. Pravděpodobně je přes hranice přepravil pašerák v nějaké dodávce nebo malém nákladním autě, uvádí list.
Podle něj případy potvrzují to, co spolková policie už dlouho předpokládá: od uzavření balkánské cesty si pašeráci hledají jiné cesty do Německa, také přes Českou republiku a Bavorský les. Frank Koller ze spolkové policie v Pasově mluví o „množících se jednotlivých případech". Od pondělí registrovali podél dolnobavorské hranice čtrnáct takových ilegálních převodů.
Zhruba polovina uprchlíků registrovaných v Dolním Bavorsku se přes hranice dostává s převaděči, druhá polovina přijíždí vlaky.

Nebezpečné čisté jezero

Znečisťování životního prostředí je špatné pro faunu i floru, jak se učí každé malé dítě. Bodamské jezero, největší z německých, demonstruje po léta opak – rybám totiž přiměřené znečistění prostředí přináší výživu, píše PNP. Jenomže Bodamské jezero je ale tak čisté, že se tu ryb během uplynulých 30 let značně ubylo a také se zmenšila jejich velikost.
Je to způsobeno tím, že kanalizace v okolí a efektivní čističky kolem jezera zabraňují unikání fekálií a zemědělských hnojiv obsahujících fosfáty nutné pro výživu rostlin do vody. Řasy vyživují plankton, který zase tvoří potravu nejznámější delikatesy kolem Bodamského jezera - síhy, lososovité ryby. Snižující se obsah fosfátů v jezeře dopadá na jejich hmotnost i počet.
Dalším „škůdcem" jsou rozsivky, jednobuněčné fotosyntetizující organizmy patřící k tzv. hnědým řasám. Ty vodě dodávají zvláštní modrotyrkysovou barvu, přičemž odbourávají fosfáty, tvrdí rybnikářka a poslankyně zemského sněmu za Svobodní voliče Gabi Schmidtová. „Pěkné pro fotografy, špatné pro ryby," dodávají PNP a upozorňují, že situací trpí nejvíc profesionální rybáři. Podle švábského svazu rybářů měli loni nejmenší úlovky za šedesát let. „Síhy v restauracích u jezera proto pocházejí v řadě případů už ne z místa, ale z Polska nebo ze Švédska," uzavírá list.

Drahá práce

Cena práce v Evropské unii se nadále enormně liší, uvádějí OÖN. Hodina práce včetně vedlejších nákladů stojí například v Dánsku 42,7 eura, v Belgii 41,1, ve Švédsku 40,1, naopak v Bulharsku 4,1 eura. Také v Německu (32,7) a v Rakousku (32,5) leží výrazně nad průměrem 28 států EU (25,9) i 19 zemí měnové unie (29,6). Pro srovnání několik dalších zemí: Francie 35,7, Finsko 33,5, Británie 29,0, Itálie 27,2, Španělsko 21,1, Řecko 13,6, Portugalsko 12,9, Slovensko 10,4, Česko 10,1, Chorvatsko 9,5, Maďarsko 8,1, Rumunsko 5,0.
Jinak vypadá srovnání pouze vedlejších nákladů. Na 100 eur hrubé mzdy pro pracovníka musí zaměstnavatelé v Rakousku odvést ještě 36 eur, tedy víc než v průměru EU (31) i zemí s eurem (34). V Německu je to 28. V tomto kritériu vede Švédsko se 48 eury, na opačném pólu je Malta (9 eur).
„Cena práce ve východoevropských zemích unie jsou sice nadále výrazně pod západoevropskou úrovní, ale rostou podstatně rychleji. V Rumunsku stouply od roku 2014 do loňska o 7,6 procenta, v Česku o 4,4 a v ´Polsku o čtyři procenta. V Řecku klesly ve stejném období o 6,9 procenta," dodává list.

Radní ohlídají májku

Linecká májka je letos z Reichenau v Mühlviertlu. 25 metrů vysoký strom nechala obec porazit už v zimě, aby neměl moc mízy a byl lehčí ke vztyčování. K tomu dojde v pátek v 17 hodin. V noci na sobotu budou májku na Hlavním náměstí v Linci střežit reichenauští radní, prý nejméně v deseti lidech včetně starosty Hermanna Reingrubera.
Mají hlavnímu městu co vracet, komentují to OÖN a připomínají, že v roce 2008 parta mládeže z Reichenau lineckou májku ukradla – za bílého dne (Deník informoval). Tehdy jim bylo vytýkáno, že jednali proti „kradlářskému kodexu", podle kterého je strom „volný" k odcizení jen v prvních třech dnech po vztyčení. „Májkoví piráti" z Reichenau jej totiž odnesli až čtvrtý den, kdy ujistili, že májku musejí odvézt do bezpečí kvůli avízované údajné vichřici. To starostu Franze Dobusche silně rozmrzelo, ale spor byl po týdnu urovnán velkou usmiřovací slavností a navrácením stromu. Starosta Reingruber tehdy Lineckým slíbil na někdy příště darování májky, což se nyní vyplňuje. Navíc donátoři převezmou první hlídky na náměstí. Další dva kritické dny bude strom střežit linecký národopisný spolek.

O opisování

K opisování od souseda ve školní lavici používali žáci často docela kreativnich metod. V Hornorakouském muzeu škol v Bad Leonfeldenu otevře 1. května putovní výstava Univerzity v Erlangenu prezentující 800 způsobů těchto podvůdků. „Expozice měla v Německu velký ohlas a teď přichází s doplňujícími rakouskými exponáty do Bad Leonfeldenu," řekl v deníku OÖN ředitel muzea Norbert Führmann.
Vedle klasických „švindlů" s lístky papíru jsou tu k vidění i triky s užitím oděvu, zvláštní tužky či hightech-brýle. Některé mají i osobní ráz – nejdražší má být tahák reprezentačního brankáře Jensa Lehmanna, který prý hráč vydražil za milion eur – jde o lístek, který mu prý poradil, jak na mistrovství světa 2006 chytit rozhodující penaltu. Muzeum ale neprezentuje jen kreativní, vtipné podvůdky, ale i klamání s velkými důsledky, například z časů nacismu. Pro návštěvníky, kteří by se chtěli vžít do role učitelů a odhalit nějaké nepravosti, nabízí výstava interaktivní pátrací hru. Žáci by prý ale rozhodně neměli chápat expozici jako burzu nápadů, říká s mrknutím oka Führmann.
Výstava „Přistižen" potrvá do 1. listopadu. Pro jednotlivce je otevřena v úterý, sobotu, neděli a ve svátek od 14 do 17 h, skupiny od osmi lidí budou prováděny kdykoliv. Vstupné je 5,50 eura, žáci mají slevu.

Bavorské děti propadají

V uplynulém školním roce opakovalo na všeobecně vzdělávacích a obchodních školách v Bavorsku některou třídu 42 650 dětí a mladistvých, tedy 3,5 procenta všech žáků, kterých bylo 1,2 milionu. V celoněmeckém průměru propadlo „jen" 2,3 procenta dětí. Nejčastěji malí Bavoráci neuspěli v reálkách – sedět zůstalo 5,8 procenta. Na gymnáziích to bylo 3,5 procenta. Expert SPD pro vzdělávání Martin Güll tvrdí, že bavorské děti jsou přinejmenším stejně chytré jako jinde v SRN a vinen stavem je zdejší školní systém s velkými třídami a stresem, který v žácích vyvolává.

Sousedům chybí policisté

Bavorská policie má příliš málo lidí. Neobsazeno je 2472 míst, uvedlo ministerstvo vnitra na dotaz viceprezidentky zemského sněmu Inge Auresové (SPD). „Její pasovský stranický kolega Bernhard Roos to shledává hrozivým," píše PNP a cituje poslance, že právě v příhraničí je to prekérní.
V policejní inspekci Pasov je například z plánovaných 127 míst obsazeno jen 112. Chybějící musí být nahrazovány přesčasy. K 31. prosinci 2015 jich každý odpracoval v průměru 30 hodin, v inspekci Pfarrkirchen dokonce 75.

Bitvy nervů na silnici

Pro 100 000 pendlerů je každodenní jízda do zemského hlavního města bitvou nervů, píší OÖN. Mnoho dojíždějících stráví za měsíc průměrně 33 hodin v zácpách. Nejvíc postiženo je 35 000 občanů z Mühlviertlu, kteří dojíždějí denně do Lince osobními auty.
Linecký profesor Friedrich Schneider vypočítal, kolik výpadky v plynulosti městské dopravy stojí společnost. Jde hlavně o to, že v kolonách utíkají pracovní hodiny. Jen u oněch 7000 pendlerů z Dolního Mühlviertlu, kteří denně projíždějí „uchem jehly", Steyreggským mostem, přijdou zácpy jen v tomto kritickém bodě při střízlivém propočtu na 3,5 milionu eur za měsíc, tvrdí. Schneider vyšel z ceny hodiny práce 15 eur a spočítal, že zácpy na A7 a B125 činí za měsíc 5,95 milionu eur. V oblasti Haselgraben a B126 je to dobře 3,3 milionu. „Celkově Schneider mluví o ztrátě až 210 milionů eur ročně," uvádějí OÖN. Profesor ekonomie Schneider k tomu dodává, že za ty peníze by se dalo postavit několik mostů.