Podle PNP to není ani trochu přehnané, protože jen hrstka podniků na světě produkuje rezonanční desky pro klavíry a křídla a všichni věhlasní výrobci těchto nástrojů jsou zákazníky Strunzů. Nejnověji jejich firma dodala rezonanční desku čili ozvučnici, která zesiluje chvění strun, pro asi největší klavír na světě – šest metrů vysoké piáno od německo-lotyšského stavitele Davida Klavinse, koncem července odhalené v lotyšském přístavním městě Ventspils.

Aby struny zněly pořádně…

Thomas Hilz (52) připouští, že to pro ně byla přece jen obzvláštní zakázka na rezonanční desku dlouhou 4,50 a širokou 1,60 metru – zpravidla měřívá asi dva metry čtvereční. Stavitel klavírů Klavins podle pasovského listu věděl, na koho se obrací o „srdce“ svého modelu 470i se strunami až 470 cm dlouhými. V dílně v Pokingu, která existuje od roku 1820, vznikla už v roce 1987 rezonanční deska pro jeho koncertní piáno 370, dlouho pokládané za největší na světě.
Dřevo pomalu rostoucího horského smrku z Alp poraženého v zimě leželo rok v Pockingu, než mohla začít výroba 470 i, popisuje PNP. Třídění, klížení a broušení trvalo čtyři týdny a Klavins vyžadoval od Thomase Hilze průběžné informace o postupu. Deska musela být absolutně bez suků. Rekordní hudební nástroj musel mít speciální konstrukci – byl stavěn vertikálně, na výšku, a klavírista k němu vystupuje po schodišti…

Rezonační desky exportují Strunzovi do celého světa, především do Asie. Podnik se 40 zaměstnanci vyrábí i další díly klavírů, tastatury, rámy atd. „Všechno, co je na klavíru ze dřeva,“ shrnuje Thomas Hilz. Pro Klavinse teď vyrábějí desku dokonce o sedmi metrech čtverečních!

Na snímku je Thomas Hilz vlevo se synem Maximilianem (25).

Poplach za humny: Vlci v Česku

Podle Wolfganga Sollbergera, hornorakouského pověřence pro vlky, bojují u Černé (v Pošumaví) na východním břehu Lipna ovčáci s narůstajícím problémem – vlky, píší OÖN. V poslední době odtud přicházejí zprávy o napadených a usmrcených ovcích. Neplechu tam páchá silná smečka, které padlo za oběť už přes dvacet kusů. Postižen je i chovatel z Mühlviertlu, který má u Černé pronajatou louku.

Chovatele odškodňuje stát, ochránci přírody přítomnost vlků vítají, protože decimují přemnoženou spárkatou zvěř a umožňují tak lepší růst mladých stromů. „Vývoj ale sledujeme s obavami,“ říká Martin Eisschiel, okresní mistr lovu z Rohrbachu. Je prý jen otázka času, než se jihočeští vlci rozšíří v Mühlviertlu. „Může to být v příštím roce nebo přespříštím, zabránit se tomu nedá,“ míní. Především mnoho chovatelů dojnic pak bude stát před masivním problémem, protože pro vlčí smečku, ale i jednotlivé samotáře jsou telata snadnou kořistí. Také v Dolních Rakousích se vlci masově rozšířili, hlavně kolem cvičiště Allentsteig, ale i v prostorech Litschau a Freiwald.

Podle Eisschiela bude nutné promyslet opatření. Plašení gumovými projektily má za neúčinné, chránit louky elektrickým oplocením je extrémně drahé, odškodňování za stržená užitková zvířata není trvalým řešením – nechováme přece krávy a ovce proto, abychom inkasovali náhrady, říká. Řešení vidí jen v „odnímání“ problémových vlků.

V Horních Rakousích je letos kolem těchto šelem „klidno“, cituje list Sollbergera. Na rozdíl od Solnohradska (přes 20 stržených ovcí v údolí Grossarlu) a Tyrol (nález těla 32kilogramového vlka zbaveného hlavy, zřejmě „na oplátku“ za útoky na stáda ovcí) nezaznamenali u našich nejbližších sousedů žádné užitkové zvíře usmrcené vlkem. Volně žijící ale ano, myslivecký hospodář Josef Puchner ze Schönau ví o dvou stržených srncích. Před třemi týdny viděli mladého vlka u Pierbachu, dospělého v květnu u Liebenau.

„Utkali“ síť pro horská kola

Ve Sterngartlu v údolí Gusného otevřeli síť cest pro mountainbiky v celkové délce na tisíc kilometrů, informují OÖN. K dispozici je deset vyznačených tras od 22 do 168 kilometrů, z toho vždy z poloviny po šotolinových a zpevněných cestách, z nichž jen 20 procent má asfaltový povrch. Pro region je síť „turistickým milníkem“, píše list. Propojuje totiž také trasy tzv. Granitlandu, Gis, Pfenningbergu a stezky do Čech. OÖN jen nabádají k opatrnosti, řada cest se překrývá s jezdeckými stezkami. Byl pro ně proto vypracován zvláštní statut chování.

Zabavené dobrůtky dostaly děti

Odcizené sladkosti dětem!

V dubnu našla dopravní policie na dálnici č. 3 v Bavorsku ve dvou autech patnáct nákupních pytlů plných potravin, mezi nimi mnoho ještě originálně zabalených sladkostí. Osádky vozidel byly sledovány pro podezření z krádeží a při kontrole nemohly doložit, že jim zboží patří, popisuje PNP. Pytle byly zajištěny a protože se nepodařilo najít jejich právoplatné majitele, rozhodlo se vedení policie po uplynutí předepsané doby se souhlasem státního zástupce darovat věci dětskému domovu Lukase Kerna v Pasově. Jeho vedoucí Eva Sattlerová tak převzala asi sto kilogramů lahůdek, především čokolád a gumových medvídků… Navrch přidali policisté domovu ještě balení kosmetických artiklů.