O nejchytřejší obec

Linec – Horní Rakousy budou hledat nejchytřejší obec země, napsaly OÖN. Show kvízů budou moderovat Armin Assinger a Arabella Kiesbauerová. Začátek bude patřit Freistadtu 22. ledna. Ve veletržní hale se utkají čtyřčlenná družstva obcí okresu - starostové a po třech osobnostech kultury, hospodářství a sportu budou odpovídat na otázky k zajímavostem regionu a k všeobecným znalostem. Vítězný tým postoupí do lineckého zemského finále. Pro rok 2020 je plánována závěrečná soutěž ve Vídni.

Profesionální moderátoři se prý už těší.Zdroj: Deník/repro

„V okrese je 27 obcí, soutěžit ale může jen deset,“ píší OÖN. Zúčastní se obě města Freistadt a Pregarten a další - Tragwein, Rainbach, St. Oswald, Gutau, Unterweitersdorf, Grünbach, Sandl a Hirschbach - byli vybráni podle významu a pozoruhodností (koňská dráha, svět léčivých bylin, golfové hřiště, lyžařský vlek, malba pod sklo, kulturní dědictví modrotisk). Moderátoři budou klást publiku „fikané“ otázky se čtyřmi možnostmi odpovědí a občané jednotlivých soutěžících obcí budou anonymně „radit“ svým reprezentantům.

Mrtvý u kanálu byl Bavor

O nálezu mrtvoly muže 25. listopadu 2018 v blízkosti Nové Pece u Schwarzenberského kanálu jsme informovali opakovaně. Vydání lineckých OÖN ze 2. ledna napsalo, že ostatky policie identifikovala – má jít o 69letého občana z okresu Straubing-Bogen v Dolním Bavorsku. „Muž byl zjevně obětí zločinu, jak potvrdila pitva,“ uvedl list a připomněl, že mrtvola nebyla oblečena. „Při vyšetřování mohl být mrtvý identifikován na základě implantátu kyčelního kloubu,“ dodává list. Policie uvedla, že šetření pokračuje ve spolupráci s kriminálkou v Českých Budějovicích. "Další podrobnosti nechtěly úřady z taktických důvodů v tuto chvíli zveřejňovat," končí list.

Vrátí koloniální „dědictví“?

Debata o uloupených kulturních hodnotách v časů kolonizace nabírá v Německu obrátky, uvedla PNP. Ministryně kultury Monika Grüttersová vyzvala k „ofenzivnějším úvahám“, k „markantnějším krokům“ k navrácení předmětů původním zemím. „Jen pasivně čekat, až někdo něco bude chtít, není správná cesta ke zpracování naší koloniální minulosti,“ řekla. „Měli bychom se na potomky starých vlastníků a tvůrců obracet aktivně.“

U lidských ostatků je už dlouho samozřejmostí, že na ně potomci mají bez jakýchkoliv „ano, ale“ nárok. To by podle názoru Grüttersové mělo v budoucnu platit i pro umělecké a kultovní objekty, které jsou pro kulturní sebeuvědomění afrických národů klíčové. „V Německu máme zákon o ochraně kulturního dědictví, abychom mohli chránit objekty, které spoluzakládají naši identitu. To musí ale platit i pro předměty třeba z Afriky, Asie nebo Oceánie, které byly protiprávně odňaty a pro tamní obyvatelstvo mají určující význam. S našimi experty bychom měli promyslet cestu k jejich možnému aktivnímu vrácení.“

List uvádí, že Německá říše byla ve srovnání s téměř 500 lety dějin kolonizace jinými evropskými zeměmi koloniální mocí jen krátce. Přesto v letech 1884-1918 skončily nesčetné kulturní hodnoty z ovládaných regionů protiprávně v německých muzeích a sbírkách.

Otázku rozvířila zpráva kunsthistoričky Bénédicte Savoyové a senegalského ekonoma Felwine Sarryho pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba experti navrhli vrátit zemím původu prakticky všechna umělecká díla pocházející z koloniálního období. Ve sporných případech by mohla pomoci nezávislá mezinárodní komise. V každém případě je nezbytné důkladně osvětlit historii původu děl. Muzea by měla sporné předměty podrobně digitalizovat pro všeobecně přístupnou databanku. „Lidé v Africe, Asii a Oceánii musejí moci bez velké námahy vidět, co se v našich sbírkách nachází a o čem vlastně mluvíme. Nesmí vzniknout dojem, že si vědění necháváme pro sebe,“ říká.