O nejchytřejší obec

Linec – Horní Rakousy budou hledat nejchytřejší obec země, napsaly OÖN. Show kvízů budou moderovat Armin Assinger a Arabella Kiesbauerová. Začátek bude patřit Freistadtu 22. ledna. Ve veletržní hale se utkají čtyřčlenná družstva obcí okresu - starostové a po třech osobnostech kultury, hospodářství a sportu budou odpovídat na otázky k zajímavostem regionu a k všeobecným znalostem. Vítězný tým postoupí do lineckého zemského finále. Pro rok 2020 je plánována závěrečná soutěž ve Vídni.

Profesionální moderátoři se prý už těší.

„V okrese je 27 obcí, soutěžit ale může jen deset,“ píší OÖN. Zúčastní se obě města Freistadt a Pregarten a další - Tragwein, Rainbach, St. Oswald, Gutau, Unterweitersdorf, Grünbach, Sandl a Hirschbach - byli vybráni podle významu a pozoruhodností (koňská dráha, svět léčivých bylin, golfové hřiště, lyžařský vlek, malba pod sklo, kulturní dědictví modrotisk). Moderátoři budou klást publiku „fikané“ otázky se čtyřmi možnostmi odpovědí a občané jednotlivých soutěžících obcí budou anonymně „radit“ svým reprezentantům.

Mrtvý u kanálu byl Bavor

O nálezu mrtvoly muže 25. listopadu 2018 v blízkosti Nové Pece u Schwarzenberského kanálu jsme informovali opakovaně. Vydání lineckých OÖN ze 2. ledna napsalo, že ostatky policie identifikovala – má jít o 69letého občana z okresu Straubing-Bogen v Dolním Bavorsku. „Muž byl zjevně obětí zločinu, jak potvrdila pitva,“ uvedl list a připomněl, že mrtvola nebyla oblečena. „Při vyšetřování mohl být mrtvý identifikován na základě implantátu kyčelního kloubu,“ dodává list. Policie uvedla, že šetření pokračuje ve spolupráci s kriminálkou v Českých Budějovicích. "Další podrobnosti nechtěly úřady z taktických důvodů v tuto chvíli zveřejňovat," končí list.

Vrátí koloniální „dědictví“?

Debata o uloupených kulturních hodnotách v časů kolonizace nabírá v Německu obrátky, uvedla PNP. Ministryně kultury Monika Grüttersová vyzvala k „ofenzivnějším úvahám“, k „markantnějším krokům“ k navrácení předmětů původním zemím. „Jen pasivně čekat, až někdo něco bude chtít, není správná cesta ke zpracování naší koloniální minulosti,“ řekla. „Měli bychom se na potomky starých vlastníků a tvůrců obracet aktivně.“

U lidských ostatků je už dlouho samozřejmostí, že na ně potomci mají bez jakýchkoliv „ano, ale“ nárok. To by podle názoru Grüttersové mělo v budoucnu platit i pro umělecké a kultovní objekty, které jsou pro kulturní sebeuvědomění afrických národů klíčové. „V Německu máme zákon o ochraně kulturního dědictví, abychom mohli chránit objekty, které spoluzakládají naši identitu. To musí ale platit i pro předměty třeba z Afriky, Asie nebo Oceánie, které byly protiprávně odňaty a pro tamní obyvatelstvo mají určující význam. S našimi experty bychom měli promyslet cestu k jejich možnému aktivnímu vrácení.“

List uvádí, že Německá říše byla ve srovnání s téměř 500 lety dějin kolonizace jinými evropskými zeměmi koloniální mocí jen krátce. Přesto v letech 1884-1918 skončily nesčetné kulturní hodnoty z ovládaných regionů protiprávně v německých muzeích a sbírkách.

Otázku rozvířila zpráva kunsthistoričky Bénédicte Savoyové a senegalského ekonoma Felwine Sarryho pro francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba experti navrhli vrátit zemím původu prakticky všechna umělecká díla pocházející z koloniálního období. Ve sporných případech by mohla pomoci nezávislá mezinárodní komise. V každém případě je nezbytné důkladně osvětlit historii původu děl. Muzea by měla sporné předměty podrobně digitalizovat pro všeobecně přístupnou databanku. „Lidé v Africe, Asii a Oceánii musejí moci bez velké námahy vidět, co se v našich sbírkách nachází a o čem vlastně mluvíme. Nesmí vzniknout dojem, že si vědění necháváme pro sebe,“ říká.