Z této rampy roztahovali dobrodruhy.

Výkup nezaplatí sklizeň

Linec – V minulých dnech zlikvidovalo družstvo pěstitelů zeleniny Efko úrodu zelí na asi deseti hektarech, napsal deník OÖN. Kvůli ruské krizi je prý neprodejné… Také u jablek jsou ceny tak špatné, že jejich sklizeň by ztráty zemědělců ještě zvýšila, uvádí list. Ovoce pěstitelé nechávají shnít. „Vracíme je přírodě. Pro půdu je to hnojivo," říká Walter Schiefermüller, předseda Efka. Zpracovatelé šťáv, džemů atd. platí za ovoce jen čtyři centy za kilogram – s dovozem. Jen náklady sklizně ale dělají sedm až osm centů…

„Zelí ovšem musí být zničeno před očima kontrolorů agrárního trhu, aby na pěstitele mohl dopadnout odškodňovací program Evropské unie," rozvádí deník. Přetlak na trhu je tak redukován a propad cen zastaven. Schiefermüller ujišťuje, že zmíněné dotace nikdo zemědělcům nemusí závidět – jsou to prý jen kapky na horkou plotnu. Budou vypláceny až v létě 2015 a požadavky musejí být hodně střídmé. „Počítám se 100 až 200 eury na hektar," dodává. Možná ale nebudou žádné, když EU ve čtvrtek akci stopla kvůli příliš vysokým požadavkům z Polska, které je hlavní obětí ruského embarga.

Schiefermüller se brání kritice, proč nadúrodu nerozdají sociálně potřebným. Ujišťuje, že sociálním zařízením vždycky něco poskytují, ale aktuálně to prý není možné. Aby se ztráty neprohlubovaly, není možné vydávat prostředky na sklizeň. „U zelí je nezbytná ruční práce, která dělá polovinu nákladů produkce," tvrdí předseda družstva. Nechávat sklízet brigádníky je problematické z hlediska ručení a organizace – na hektaru je kolem 60 tun zelí…

V Horních Rakousích zelí pěstují na 300 hektarech.

Hledají staré lomy

Také na bavorských památnících hlodá zub času. Geologové se proto pustili do hledání vhodných odpovídajících náhradních kamenů k restaurování starých staveb. „Máme v Bavorsku mnoho známých památek, většinou ze 14. až 16. století. Mnoho budov už potřebuje naléhavě zásadní renovaci. K tomu památkáři potřebují na výměnu kamenné části, takříkajíc náhradní díly. A je třeba říci, že původ materiálu použitého k jejich stavbě už byl zapomenut, nebo i tyto zdroje už rovněž zmizely, zarostly a podobně," říká vedoucí geologických služeb zemského úřadu pro životní prostředí Roland Eichhorn. S kolegy hledá v historických archivech zapomenuté lomy a v nich zkouší najít vhodný originální materiál, píše PNP.  Podařilo se jim například nalézt odpovídající pískovcové kvádry pro restauraci kamenného mostu v Řezně, patřícího do světového kulturního dědictví UNESCO.

Skupina už odhalila asi stovku vhodných historických lomů a z nich „vykutala" zatím na padesát kusů přírodního kamene k opravám památek.