Dům má být centrem nového „regionu muzeí a turistiky" a koordinovat a zhodnocovat sametovou turistiku na Zeleném pásu, říká starosta Erich Traxler. Nová stavba stojí 750.000 eur, celý projekt podporují 1,5 milionu Evropská unie a hornorakouská vláda. Otevření je plánováno na jaro 2015.

Druhou velkou stavbou v obci je nový supermarket o 350 metrech čtverečních, na který prý Windhaag netrpělivě čeká od loňského uzavření zdejšího obchodu s potravinami. Po třech měsících výstavby bude prodejna otevřena s koncem léta. Poskytne prostor i poště, která se tak do obce vrátí. (www.muehlviertler-waldhaus.a)t

Ženy s pilou

Čtrnáct žen ze zemědělství vybavených motorovými pilami absolvovalo dvoudenní kurs práce v lese připravený speciálně pro ženy v bioškole ve Schläglu, napsal deník OÖN. Na programu byla teorie předcházení úrazů a techniky řezání, ale také praxe. „Pro mnohé z nás to byla první práce s pilou," říká účastnice Katharina Reisenzaunová. Prořezávce se učily v mladém lese, těžební nářezy, příčné řezy a klesavé záseky nacvičovaly druhý den. „To všechno by měly dělat také ženy," pokračuje Reisenzaunová. Hlavně ale takový kurs zbavoval strachu z motorové pily, dodává list a cituje vedoucího kursu Markuse Wöße: „Když si člověk vezme k srdci několik rad, může každý s pilou bezpečně pracovat."

Silnice plné mrtvých

Na rakouských silnicích zemřelo v prvním čtvrtletí 112 lidí, o 42 procenta víc než loni. Padesát z nich bylo starších 50 let, 22 obětí bylo ve věku 15-26 let. Zahynulo šest cyklistů, všichni starší 60 let (loni celkem tři). O 14 procent přibylo usmrcených chodců, z nichž třetina byla starších 73 let. Polovina smrtelných havárií se stala na spolkových silnicích, 19 procent na silnicích II. třídy. Na dálnicích se počet obětí ztrojnásobil.

Rodí se málo dětí

Rakouská matka má průměrně 1,6 dítěte. Poprvé rodí průměrně ve 28,7 roku. Přání mít druhé je pak naplněno stále vzácněji, u žen ve věku 35 až 39 let jen u každé čtvrté.

Drzý bonus?

Za drzost označil starosta hornorakouského Thalheimu Andreas Stockinger (ÖVP) bonus zemské vlády k péči o dítě, napsal deník OÖN. Rodiče, kteří své ratolesti neposílají do jeslí a školek, přestože jsou zdarma, ale vychovávají je doma, mohou počítat ročně s příspěvkem 700 eur, a to bez ohledu na své příjmy. „Školy zdarma byly zavedeny proto, aby děti byly rychleji socializovány," říká starosta. Ne právě malý bonus bývá podle něho navíc zneužíván. Andreas Stockinger se o této dávce dozvěděl až poté, kdy ho zaměstnankyně radnice, shodou okolností migračního původu s malou znalostí němčiny, žádala o potvrzení. „Nedají děti do školky, jak by to potřebovalo, a ještě za to dostávají peníze," říká a připomíná, že v Thalheimu investovali nově do rozšíření sítě předškolní péče 1,8 milionu eur.

Mluvčí odpovědného zemského rady Franze Hiesla bonus obhajuje – je to společenskopolitické rozhodnutí a každý z rodičů má možnost si vybrat. Rozhodně nebylo záměrem zemské vlády „nechat děti doma proto, aby se nenaučily lépe německy". Koneckonců zase tolik peněz to prý není. V celých Horních Rakousích bonus dělá kolem 2,6 milionu eur. Loni jej dostalo 6500 žadatelů.

Bruckner má muzeum

V Ansfeldenu bylo otevřeno jediné muzeum Antona Brucknera na světě. Velký skladatel se tu narodil 4. září 1824 ve 4.30 hodiny, připomínají OÖN. Malý dům byl renovován náklady půl milionu eur. „Chceme ukázat Brucknerovu lidskou stránku," říká kurátor muzea Klaus Landa. Na skladatelovo mládí tu upomínají první zachovaná fotografie chlapeckého pěveckého sboru ze St. Florianu, stará školní lavice a břidlicová tabule. Je tu manuál st. floriánských varhan a Brucknerův restaurovaný clavichord, jedna z více zápůjček muzea hudebních nástrojů v Kremseggu. Další výstavní prostory dokumentují vztah Brucknera k Horním Rakousům, jeho časy ve Vídni – a samozřejmě jeho hudbu. Poslechové stanice vysílají jeho symfonie, ale i díla jeho souputníků, kteří ho ovlivnili. Pro děti je v každé místnosti připraven kvíz znalostí. Otevřeno bude v pátek od 9 do 12 h, v sobotu a v neděli od 10 do 17 h. (www.landesmuseum.at)

„Exotický" muzikál

Bahamská dívka v muzikálu v Linci.V lineckém Divadle hudby bude 12. dubna premiéra muzikálu o rasové diskriminaci "Show Boat". Kuchařku tmavé pleti Queenie hraje Adi Wolfová, pocházející z Bermud a nyní žijící ve Freiburgu. Linecký deník OÖN se jí zeptal, zda sama také rasismus zažila. „Žertujete?! Ne? Samozřejmě že jej zažívám, znovu a znovu. V Británii je spíše skrytý, ale v Německu je to jinak, je mnohem přímější. Mohla bych uvádět mnoho situací. Je to často urážející. Starší pán se mne třeba nedávno zeptal, zda bych u něho doma taky nechtěla uklízet…"

Na připomínku, že pochází z Bermud, žila dlouho v Londýně, nyní v Německu a teď hraje v Linci, což je dlouhá cesta, poznamenala: Ano, ale ještě mnohem bláznivější je, že na Bermudách žije 62 000 lidí – a dva z nich jsou teď v Linci při "Show Boat". „A jeden předtím o druhém nevěděl – není to bláznivé?!" dodala.

Premiéra muzikálu je vyprodaná, další termíny jsou na www.landestheater-linz.at.

Zmizel kabel

Od poloviny března do začátku dubna odcizili neznámí zloději z více montážních míst v pětikilometrovém úseku podél železniční trati mezi nádražím Summerau a českou hranicí měděné kabely. Kolik jich bylo a jak vysoká je škoda, nyní šetří policie, píší OÖN.

Stop rušení soudů

Rakouský ústavní soud zrušil spojování soudů ve třech hornorakouských okresech jako odporující ústavě, napsaly OÖN. Zákonodárce má do 30. září 2015 čas stav napravit.

Konkrétně jde o okresní soudy v Ennsu, Bad Leonfeldenu a Pregartenu, které mají být zrušeny a včleněny k soudům ve Steyru, Freistadtu a Pergu. Šest dotčených soudců podalo ústavní stížnost s tím, že opatření odporuje ústavě.  Úspěšně se odvolali na zákon z roku 1920, který reguloval přechod od monarchie k republice. V něm bylo mimo jiné stanoveno, že soudní a politické okresy se nesmějí mezi sebou lišit, aby bylo zabráněno paralelním strukturám úřadů.

Ústavní soud řekl, že pokud se nějaké ústavoprávní ustanovení ukázalo již nadále nenutným, bylo by smysluplné je zrušit. Soud ale nadále musí uplatňovat platnou normu.

Třináct uhořelých

Loni přišlo v Horních Rakousích o život při 637 požárech třináct lidí, zaznamenal deník Volksblatt. Proti předloňsku je to o 30 procent víc. Každý druhý požár postihl privátní domácnost, přičemž jen každá desátá je vybavena automatickým hlásičem kouře. Ten s desetiletou funkčností stojí 20 až 30 eur. Od novely zákona s platností od roku 2013 je předepsán pro každý nový byt.

Mizí kola

Loni bylo v Rakousku odcizeno 26 652 jízdních kol, o 20 000 víc než v roce 2012. Denně tedy průměrně mizelo 73 bicyklů. Podle svazu pojistitelů každý pátý majitel kola nezamyká, zaznamenal Volksblatt. Z ostatních používá 70 procent nejlevnější zámky, které zloději dokáží překonat během tří až patnácti sekund. Mnoho okradených majitelů nedokáže své ztracené kolo popsat.

Digitální hledání

Od roku 1945 pátrá Německá hledací služba Červeného kříže po zmizelých z druhé světové války – po nezvěstných manželích, synech, otcích a bratrech. Po desetiletí spravují pracovníci služby kolem 53 milionů karet. Posledních deset let z nich data převáděli do počítače a nyní práci dokončili. Požadavky na pátrání nyní lze podávat elektronicky. Stará „papírová" kartotéka má být v květnu přemístěna do detašovaného pracoviště služby v Hamburku.

Referendum k Dürerovi

Spor o vymalování sálu norimberské historické radnice rozhodnou 25. května občané města v referendu, napsala PNP. Proběhne současně s volbami do Evropského parlamentu.

Jak Deník zaznamenal, debatu inicioval Spolek přátel starého Norimberka, který se nakonec se správou města dohodl na formulaci otázek a vysvětlujícího textu pro referendum. „Nyní jsou zdi radničního sálu zničeného za války bílé," píše PNP.  Míní, že tak jako tak nikdy nebude sál vypadat tak, jak jej navrhl začátkem 16. století Dürer – jeho předlohy se ztratily a zdi byly vícekrát přemalovány.

Baletní bohoslužba

Ve farním kostele St. Sylvestera v Mnichově – Schwabingu bude nadcházející neděli 6. dubna od 11 hodin zahájen festivalový týden Bavorského státního baletu baletní bohoslužbou. Sólisté souboru Lisa-Maree Cullumová, Javier Amo, Zuzana Zahradníková a Lukáš Slavický v rámci mše zatančí Sen letní noci od Felixe Mendelssohna Bartholdyho v choreografii  Johna Neumeiera, napsala PNP. Mši bude celebrovat páter Dominik Finkelde, docent politické a kulturní filozofie vysoké školy filozofické v Mnichově, kázat bude páter  Godehard Brüntrup, vedoucí katedry filozofie a motivace téže školy. Mše je součástí řady „Myslet  a modlit se" pořádané týmem jesuitů vysoké školy filozofické, která se koná v St. Sylvesteru každou neděli od 11 hodin.