Herbertovi bylo osm měsíců, když otec roku 1943 rukoval do wehrmachtu. Z nasazení v Rumunsku posílal manželce Marii každý týden dopis, ale od roku 1944 se neozval a 1946 se rodina dozvěděla o jeho smrti od projíždějícího navrátilce z Ruska. Vdova byla tak šokována, že se zapomněla zeptat, jak a kde zemřel. „Už se nikdy znovu neprovdala,“ říká v deníku Herbert. „Otázka osudu mého otce mě provázela celý život.“
První stopu našel ve sdělení ministerstva vnitra v roce 1972, že Alois Zachl zemřel 6. března 1945 v ruském zajetí. Příčina a místo smrti zůstaly dalších 21 let neznámé. Až když byly v roce 1993 ruské archivy za Michaila Gorbačova otevřeny, zjistil Herbert s pomocí rakouského historika Stefana Karnera, že jeho otec přišel o život v táboře v jihoruském Taganrogu.

„Pokrývač z Wartbergu se rozhodl hledat otcův hrob,“ pokračují OÖN. „V žádosti o vízum důvod návštěvy uvedl, načež ho Rusko odmítlo. Při druhém pokusu napsal, že chce navštívit Taganrog, protože se tam narodil ruský spisovatel Anton Čechov. V roce 2000 ho Rusové do země pustili.“

Také v Taganrogu byl zprvu odmítán, ale taky tu poznal lidi, kteří ho podpořili. S jejich pomocí našel pracovní lágr „Stalin“, ve kterém byl otec vězněn s asi 2000 dalšími válečnými zajatci. Později mu ukázali masový hrob, ve kterém ležel i jeho otec. Nakonec ruský historik Alexander Nikolayenko našel Zachlův spis a poslal jej synovi. Stálo tam, že zedník z údolí Křemže zemřel na jaře 1945 na dystrofii – nechali ho zahynout hlady… „Syn sbalil trochu hlíny ze společného hrobu a postavil vedle něj otci dřevěný kříž. Později tu nechal zřídit náhrobek,“ pokračují OÖN.

Dnes 78letý Herbert Zachl v nich ujišťuje, že se naučil mít rád zemi, která jeho otce umořila hlady. „Myslím si, že k pochopení toho se musí zažít přátelskost a vřelost Rusů,“ říká. Město Taganrog navštěvuje každý rok. (A mezitím si už taky přečetl Čechova, poznamenávají OÖN.)

Závěrem list uvádí, že když Maria Zachlová v roce 1946 prosila faráře z Wartbergu o zádušní mši za manžela, odmítl, protože matka pěti dětí neměla na úhradu. „Když Herbert Zachl před pár lety navštívil ortodoxní kostel v Taganrogu, zeptal se ho pop, co ho do města přivedlo. Řekl mu o osudu otce. Pop nechal spontánně zvonit zvony a svolal k modlitbě za Aloise Zachla…“

Choulostiví senioři

Obyvatelé domovů seniorů a pečovatelských ústavů tvoří třetinu všech zemřelých na Covid-19 v Rakousku, informuje Volksblatt. Bylo jich 222 z dosavadních 646 obětí, 0,3 procenta klientů těchto zařízení. V některých jiných zemích Evropy mají až 60 procent. Ze 16 868 nakažených v Rakousku připadalo na domovy 833.

Méně pracovních úrazů

Rakouská všeobecná úrazová pojišťovna loni uznala 161 236 náhrad škod, napsaly OÖN. Z toho 105 449 návrhů podali zaměstnanci, 54 589 učni, k tomu bylo 1198 nemocí z povolání. Nehodovost při práci kromě cest za zaměstnáním byla 23,96 na 1000 zaměstnaných. Nejvíc úrazů bylo v sektoru stavebnictví – 64,3 pracovní nehody na tisíc pracujících. O 1,5 procenta přibylo nehod školáků, studentů a dětí v předškolních zařízeních.

Opouští islámskou radu

Rebelantka.Zdroj: Deník/Volksblatt

„Napsala disertační práci o druhém tureckém obléhání Vídně, a teď kapituluje před ,obléháním´ mužskou přesilou v rakouské muslimské obci,“ píše linecký Volksblatt. „Fatma Akay-Türkerová jako jediná žena v nejvyšší radě islámské náboženské společnosti v Rakousku (IGGÖ) odstoupila.“
Jak sdělila tomuto listu, už nechce k 15člennému grémiu patřit, protože se jí nelíbí mnoho věcí v jeho přístupu k záležitostem žen a ke spravedlnosti mezi pohlavími. O detailech prý chce promluvit později. Její rozchod s organizací je ale definitivní. Má to pro ni dopady i pracovní – jako učitelka náboženství na více dolnorakouských gymnáziích už nemůže působit, protože zařazení pedagožek v tomto oboru musí schvalovat IGGÖ.

Podle Volksblattu jsou v pozadí nesplněné sliby mužského vedení hnutí. Nyní úřadující prezident Ümit Vural dělal ženám naděje, že otevření vedoucích grémií pro ně z usnesení konferencí imámů v letech 2003, 2006 a 2010 bude konečně realizováno, ale zřejmě je to dál v nedohlednu.

Permanentka na vlaky

Celostátní permanentku na hromadnou dopravu v Rakousku za tři eura denně chtějí sousedé zavést v příštím roce, píše Volksblatt. Podle ministryně infrastruktury Leonore Gewesslerové (Zelení) má resort potřebných 240 milionů na dotace zajištěn. O permanentkách platných v jednotlivých zemích za euro denně a s přejezdem hranic za dvě eura se ještě má jednat. Spolková vláda se chystá dále subvencovat deseti miliony eur ročně noční spoje, pro které chce koupit také nové vlaky za půl miliardy eur. Letecká společnost AUA nemá smět v budoucnu létat ty spoje, které železnice zvládá do tří hodin.

Chatu neupraví

Zůstane, jak je.Zdroj: Deník/PNP

Německý alpský svaz (DAV) nesmí strhnout a nově postavit přístavbu na Watzmannhausu, horské chatě ve výšce 1900 metrů v Ramsau u Berchtesgadenu, zaznamenala PNP. Záměr zažaloval bavorský svaz ochrany přírody – chata leží v chráněném ptačím území a v národním parku. DAV chtěl rozšířit přiléhající letní pavilon. Svaz ochránců namítal, že nová úprava počítá s obrovskou skleněnou frontou zahrady, pro ptáky vlastně neviditelnou smrticí pastí. Umělé světlo zevnitř by prý také rušilo vzácné noční můry.
Soud nyní zamítl i zmenšený návrh DAV, podle kterého měla přístavba být rozšířena jen o 27 metrů na 52 čtverečních metrů. Soud neshledal obecný zájem na vyšší kvalitě služeb rozšířením zahrady, to je podle něj jen privátním zájmem provozovatele – a pro DAV je prý ekonomicky přijatelný i provoz při současném poštu míst hostů. „Vrcholek Watzmannu je se 2713 metry nejvyšším bodem regionu a markantním cílem horolezců,“ uzavírá list.

Kobylka babička

Koňská babička má 37 let!Zdroj: Deník/PNP

Klisna Rebecca se u Elfriede Kasbergerové v Zieringu v obci Untergriesbach na Pasovsku dožila 37 let. Majitelka a velké malé milovnice koní Nina a Elena připravily jubilantce „dortík“ z nastrouhaných mrkví, protože koňská babička už skoro nemá žádné zuby a léta proto potřebuje zvláštní krmi, píše PNP. Je ale pořád veselá a ráda se nechává hřebelcovat a laskat. Výročí s nimi oslavila i fenka June, nedávno rodinou adoptovaná ze Sicílie prostřednictvím místní pobočky tamního spolku na pomoc toulavým psům. Foto Deník/PNP/ Studio Stutzer

Vymění koleje

Vymění koleje.Zdroj: Deník/PNP

Na úseku Lesní dráhy Zwiesel-Deggendorf nepojedou od 15. června do 14. července vlaky, budou tu měněny koleje. Provoz bude veden autobusy, cestující čeká delší doba přepravy. Detaily jsou na www.laenderbahn.com.