List popisuje, že Dang Thiên Minh přišel v roce 2002 z Vietnamu do Čech, aby pomohl prodávat své tetě, která má stánek na tržnici ve Strážném. „Že má obec se 430 lidmi čtyři kilometry za českou hranicí nevalnou pověst, je jasné také starostovi Jiřímu Vackovi: klienty sem láká pět bordelů a velké kasíno. Většina z nich jsou Němci," říká PNP s odvoláním na starostu. Mnoho hostů přitahují také vietnamské tržnice. Po převratu nastal jejich největší rozkvět, v obcích podél hranice vyrážel jako ze země stánek za stánkem. „Na padělaných známkách ošacení, vánočních ozdobách a hračkách se ale nedá vydělat tolik jako třeba na drogách," pokračuje PNP.

Míní, že budoucnost těchto tržnic je nejistá. „Už v roce 2001 byl jejich rozkvět přibrzděn, když byl postaven obchvat a řidiči už nemohli projíždět rovnou kolem stánků. Se zavedením eura o rok později přišel další ,zářez´ a od té doby obchody upadají. Pomalu, ale setrvale. Čas vietnamských trhů bude nejspíš pryč. Nový velký obchod u benzínové stanice na přechodu konkurenční situaci na stáncích ještě zostří. Z někdejších 650 Vietnamců už teď jich tu působí jen 180."

A PNP si tipuje: „Pak Strážný už nebude pro většinu návštěvníků z Německa zajímavých, í prodejná láska a naděje na velkou výhru v kasínu ztratí přitažlivost…"

Chrání mládež před krimi

Z nedělního dílu Místa činu.Nedělní „Místo činu" s titulkem „Franziska" je prvním dílem v historii tohoto televizního seriálu oblíbeného i u českých diváků, který byl z důvodu ochrany mládeže posunut do pozdějších hodin. „Protože film o vzetí rukojmí ve vězení je pokládán za příliš brutální a pochmurný pro mladé diváky, bude jej ORF 2 vysílat až od 21.55 a ARD od 22 hodin," píše linecký deník OÖN.

Shodou okolností je to poslední díl, v němž komisaře Ballaufa a Schenka provází asistentka Franziska Lüttgenjohannová (na snímku). Její představitelka Tessa Mittelstaedtová, která v týmu „místa činu" působila třináct let a natočila s ním 43 dílů, na otázku, zda pokládá posunutí filmu za správné,  řekla, že se to udělat mohlo, ale nemuselo. „Věřím, že si nás přesto naši diváci najdou, a že v mnohých právě posunutí vzbudí zvědavost." Připouští: „Upřímně řečeno, svého dvanáctiletého syna bych stejně nikdy nenechala dívat se na Tatort…"

A oč ve filmu jde? Asistentka Franziska se „na vedlejšák" angažuje jako dobrovolná probační pracovnice. Právě jí přidělený vězeň ji ohrozí v návštěvní místnosti vězení nožem a vezme ji za rukojmí. Po deseti letech za mřížemi byl krátce před propuštěním, ale je důvodně podezřelý, že právě zabil spoluvězně…

Rakušané si nevěří?

Hornorakušané si jakoby navzájem přestávají věřit, přinejmenším dle statistiky sňatků ve třech velkých městech, píší OÖN. V Linci se loni vzalo jen 811 párů, zatím co před rokem jich bylo o dvanáct procent víc – o 109. Ve Welsu oddali 228 místo 240 dvojic, ve Steyru 253 místo 268. Sňatkové „bezvětří" podle deníku ale nezavládlo jen v Horních Rakousích – ve Vídni bylo loni 5389 svateb, předloni 6067.

Petky z petek

Kolem 800 milionů pet-lahví z celého Rakouska mířilo loni do Müllendorfu v Burgenlandsku, kde firma PET to PET Recycling Österreich GmbH provozuje na zadání výrobců nápojů recyklační zařízení,  napsal linecký list Volksblatt. Loni společnost zpracovala rekordních 20 167 tun lahví. „Těší nás trvale rostoucí sběrná morálka a recyklační povědomí Rakušanů," říká ředitel Christian Strasser. Plastový odpad je v Müllendorfu rozdrcen na lupínky, důkladně vyprán a buď použit k výrobě nových pet-lahví, nebo zpracován na granulát. Na společnosti mají podíl mj. Coca-Cola, Radlberger, Rauch, Spitz a Vöslauer.

Proti stání v busech

Dominik Heuwieser (29) z Unterdietfurtu v okrese Rottal-Inn, sám otec, bojuje za zrušení míst k stání ve školních autobusech. Argumentuje tím, že se malí školáci nemají čeho přidržovat a při brzdění autobusu jim hrozí pády a zranění. Koncem února chce zemskému sněmu předložit petici požadující uzákonění míst k sezení v normě o přepravě školní mládeže. Dosud ji podepsalo na 10 000 lidí, píše PNP. Pouze místa k sezení mají mít i ostatní prostředky místní hromadné dopravy, kterých využívají děti k cestám do školy.
Mluvčí ministerstva dopravy Katja Winklerová říká, že je jim problém znám, přičemž zákon momendálně nepředepisuje povinnost vybavení místy jen k sezení, ani bezpečnostní pásy. „Jak sněm s peticí naloží,  je v tuto chvíli těžké říci," dodává.

Honili českého zloděje

Honička hodná filmu se odehrála ve čtvrtek v bavorsko-českém příhraničí, píše deník PNP. V poledne byli němečtí policisté informováni o krádeži auta a už za deset minut objevili červenou Škodu Octavia s poznávacími značkami Germersheimu na A6 v hornofalckém Pleysteinu. Když řidiči signalizovali, aby zastavil, přidal plyn a zkusil jim ujet.  Jel až 200 km/h. Přes hraniční přechod Waidhaus se mu podařilo dostat se do Čech. Odvážným předjížděním a plným brzděním se pokoušel policisty setřást. Po více než 30 kilometrech byla honička u konce – zloděj narazil do policejního auta a zůstal stát. Pak byl zatčen. „Jednalo se o 37letého Čecha, na něhož byl v Německu už vydán zatykač pro různé jiné kriminální činy," uzavírá PNP.

Stát podrží muzeum

Z muzea skla u sousedů.Umění skla Dolního Bavorska má po desetiletí existence ve světě skvělý zvuk. Nyní převzal patronát nad Muzeem skla ve Frauenau v okrese Regen bavorský stát, informuje PNP. Převáděcí smlouvu podepsali v pátek státní sekretář pro umění Bernd Sibler a starosta Frauenau Herbert Schreiner. „Se svou regionálně silně ukotvenou sbírkou naplňuje toto muzeum vzorným způsobem poslání ochraňovat a prezentovat historii a kulturní identitu," řekl  Sibler.

List dodává, že je tak zajištěna budoucnost tohoto zařízení založeného v roce 1975. Podle ministerstva bude mít k dispozici roční rozpočet půl milionu eur.

Sázkaři milionáři

V pátek jsme informovali o tom, že jedenáct Hornorakušanů loni vyhrálo ve sportce (lottu)  více než milion eur. Štěstěna se nevyhýbala ani Bavorsku – tam v minulém roce udělala milionáře z třinácti sázejících. Hráčům bylo vyplaceno celkem 540 milionů eur, o 50 milionů víc než v roce 2012. Největší „sousto" z toho uloupl sázející z Dolního Bavorska, který v eurojackpotu vyhrál 13,3 milionu eur.  V klasickém sázení „sportky" (6 ze 49 plus superčíslo) padlo první pořadí čtyřikrát, 52krát uhádli lidí šest čísel. Nejvyšší individuální výhru 11 milionů bral sázející z Horního Bavorska.

„Největší výhru ale inkasoval stát – Lotto Bayern odevzdalo do státního rozpočtu 408 milionů na loterijní dani a odvodu ze zisku," řekl ministr financí Söder.

Stromeček až v pondělí

Ve farním domě sv. Bartoloměje v Pasově-Grubwegu ozdobí vánoční stromek až v pondělí, jak je tradiční v srbsko-ortodoxní církvi. Její pasovská obec začne liturgii svatého večera slavit 6. ledna v 10 hodin. „Ne že by narození Krista odložili, také pro ně je svátkem vánočním 25. prosinec, ale jinak nedodržují etablovaný gregoriánský kalendář, nýbrž juliánský, který se liší o třináct dnů," vysvětluje PNP.

Kdyby papež Řehoř XIII. neprovedl v roce 1582 kalendářní reformu, slavili by také katolíci a protestanti narození Krista až v pondělí, neboť do té doby platil pro všechny křesťanské církve kalendář Julia Caesara. Koncem 16. století pak katolíci, evangelíci a některé ortodoxní církve převzali gregoriánský kalendář.  „My řecko-ortodoxní jsme Vánoce oslavili už 24. a 25. prosince," říká v listě  Apostolos Malamoussis, bavorský zemský koordinátor komise ortodoxních církví v Německu. „Srbsko-, rusko- a bulharsko-ortodoxní se drží ale ještě dnes juliánského kalendáře a slaví proto Vánoce o třináct dnů později."

Samotné vánoční zvyky jsou jinak u všech ortodoxních podle něho stejné a při centrálních velkých bohoslužbách se zpěvem vánočních písní jsou všechny kostely plné. Následuje bohatá štědrovečerní večeře v rodinách, při níž bezpodmínečně nesmí chybět maso. Zato 40 dnů před Štědrým večerem dodržují věřící ortodoxní křesťané přísný půst.

Podle Stanko Rakice, kněze srbské obce v Pasově, bere půst stále většina věřících velmi vážně. Někteří rezignují šest týdnů na všechny masné produkty s výjimkou ryb. „V posledních pěti dnech v rodinách skoro nejedí ani ryby a mléčné produkty," říká otec rusko-ortodoxní obce v Pasově Victor Favik. Půst končí zpravidla po mši 7. ledna, mnozí ale jedí všechno už po bohoslužbě na Štědrý den.

O Štědrém dnu si ortodoxní nenadělují dárky – obdarovávají se tradičně až 1. ledna, na svátek sv. Basila, který je v jejich církvi obzvlášť uctíván. Někteří souvěrci přijali rozdávání dárků pod ozdobeným stromkem už 24. prosince, ale k ortodoxní tradici to podle Malamoussise nepatří.

Srbští křesťané mají zvyk přinést si na Štědrý den snítku z vánočního stromu a zapéci ji s mincí a fazolkou do vánočky. Některé hospodyně vstávají k její přípravě už ve  dvě v noci, říká Stanko Rakic. Po ranní mši 7. ledna je pečivo servírováno na vánoční stůl k pečenému seleti. Podle toho, kdo co najde ve své porci, ho čeká v příštím roce buď tvrdá práce, nebo finanční požehnání, věří Srbové.

Apostolos Malamoussis připomíná 6. leden jako epiphanii, křest či zjevení Páně, jeden z největších svátků pravoslavného roku. Ten nebo následující den věřící také světí vodu. Slavnost bude organizována i v dolnobavorském klášteře Niederaltaich, kde žije šest byzantsko-ortodoxních mnichů. Mají k dispozici vlastní kapli. V neděli 12. ledna pak oblastní zástupci ortodoxních církví požehnají vodě svých vlastí – Dunaji. Ekumenický obřad začne v 16 hodin na Kamenném mostě v Řeznu. Zúčastní se i řezenský biskup Voderholzer.

Drsná noc nastane

Z drsné noci u sousedů.V noci na Tři krále – tzv. drsné noci - budou mít volnost k řádění duchové, uvádí deník PNP. Při „Koishüttler Lousnacht" v příhraničním Neuschönau budou v neděli od 19 hodin vyvádět lesní muži, postavy pověstí Bavorského lesa a odháněči vlků, nově i dvanáct čarodějnic. Ve Waldkirchenu budou ježibaby řádit od 18.30 na náměstí, zahrají tu alpští trubači, zazní zvony a úderem 20. hodiny začnou drsní duchové hledat po městě svého vůdce, „krvavého Thamerla". V Altreichenau budou od 19.30 chytat čarodějnici a ve Wollabergu budou masky chodit už odpoledne, aby po 21. hodině vyzvaly veřejnost na náměstí k tanci.

Mladá hvězda folkloru

Talent s moderátorem Andym Borgem.Ve svém mateřském regionu je 19letý Andreas Hastreiter jako muzikant znám už dlouho, ale nejpozději od jeho vystoupení v silvestrovském Musikantenstadlu je pojmem pro příznivce lidové hudby v celém Německu, píše PNP. V hlasování diváků o nejlepšího mladého interpreta totiž skončil druhý.  „Vyrostl na selské usedlosti ve Schwarzhofu v okrese Regen a už v dětství vystupoval na četných lidových slavnostech a při oslavách narozenin," zmiňuje list.  Mnoho písní si skládá sám,  jinak přebírá známé hity. Teď pracuje na svém druhém CD, který má vyjít v létě. „Hlavně chce ale letos dokončit učení se elektrotechnikem," dodává deník.  Na snímku je s moderátorem Musikantenstadlu Andym Borgem.