Skupina podle PNP vyšla v neděli dopoledne společně z Berchtesgadenu na túru na Hohen Göll. V horní části stezky se rozdělili, protože jeden měl problémy s technikou a s otcem se vraceli. Jejich asi 30letý kamarád pokračoval ve výstupu sám. Když nedorazil večer na domluvený sraz na parkoviště, oznámili jeho zmizení. Centrum záchranných složek v Traunsteinu alarmovalo kolem 19.40 hodiny Horskou službu v Berchtesagdenu a jejích deset mužů propátrávalo od 21.30 hodiny s podporou dvou vrtulníků Edelweiss bavorské policie vybavených pro noční lety rozsáhlou relevantní oblast, protože v první fázi nebyly přesnější poznatky o pohybu hledaného. V neděli kolem půl jedné našli na jihovýchodní straně Hohes Brettu stopu a zahlédli postavu v lavinovém poli. Záchranář, kterého osádka spustila z vrtulníku, mohl už jen konstatovat smrt mladého muže, popsal pasovský list. Jeho identifikaci a vyproštění převzala rakouská alpská policie.

Záchranáři se domnívají, že pravděpodobně nenašel správnou cestu, sešel z cesty, strhla ho lavina a zřítil se ze strmého svahu. Tato verze, nebo druhá možnost, že lavinu spustil sám, budou ještě muset být objasněny.

Poselství Velikonoc se vytrácí?

Ilustrační foto.

Křesťanské poselství svátků velikonočních podle řezenského kulturálního experta Gunthera Hirschfeldera ve veřejném vnímání stále víc „bledne“, píše PNP. „Je nápadné, jak moc naše společnost na křesťanské jádro Velikonoc zapomněla,“ řekl. „Od této symboliky jsme přešli ke svátkům jara, alespoň co do reklamy.“

Míní, že klíčové sdělení Velikonoc, tedy otázka smrti, vzkříšení a Boha, už má sotva nějakou roli ve všedním životě lidí. „Dokonce i v náboženských obcích se zabývají rozhodně spíš islámem než úvahami o smrti a vzkříšení v dnešní době,“ uvádí. Dnes jsou Velikonoce vedle letnic nejvíce sekularizovaným (odnáboženštěným) církevním svátkem, což je podle něho pozoruhodné, protože jde o vrchol církevního roku a nejdůležitější křesťanský svátek vůbec, pokračuje pasovský list.

Hirschfelder si myslí, že to jistě hodně souvisí i s ročním obdobím. „Vánoce a temný čas vybízejí silněji k zamyšlení. Ve společnosti volného času a špásování jsou navíc Velikonoce téměř přesně mezi vánočními a letními prázdninami, což vyzývá k udělání si ještě jedné přestávky,“ dodává.

Ročně o pět procent míň ovčáků

Ilustrační foto.

Počet držitelů ovcí v Bavorsku podle jejich svazu trvale klesá, napsala PNP. „Každým rokem jich už dlouho ubývá kolem pěti procent,“ říká ředitel zemské organizace René Gomringer. Rozporuje tak čísla zermského statistického úřadu, který nedávno ohlásil čtyřprocentní nárůst počtu ovčáckých provozů na 2200. „Zemský úřad počítá jen ty, které chovají alespoň dvacet ovcí,“ vysvětluje. Jejich profesní svaz vychází z počtu asi 6500 chovatelů, kteří žádají o dotace.

Pasovský deník pokračuje, že poněkud klesá nebo stagnuje i počet zvířat. Především přátelé velikonočního jehněčího si podle Gomringera dělají starosti. „Už jen čtyřicet procent jehněčího masa poptávaného v Německu je produkováno doma. V osmdesátých letech jsme byli ještě na 65 procentech pokrytí,“ tvrdí ředitel svazu a PNP dodává: „Přitom je Bavorsko zemí s největším počtem ovcí a ovčáků v Německu – podle statistiky tu loni bylo kolem 270 000 zvířat.“

Vekoobchod platí za kilo jehněčího asi 5,40 eura. Jako samoprodejce by mohl ovčák dosáhnout i 10,50 eura, ale musel by od toho odečíst cenu za porážku, kterou musí hradit sám, končí list.