To letošní je už jednatřicáté. „Novodobá tradice se datuje od roku 1988, jinak má ale masopust v Plavu dlouholetou tradici,“ vyprávěla starostka Oldřiška Ribolová s tím, že se vždycky jednalo o slaměnou koledu. Tu zde podle jejího syna Jiřího Riboly zavedli muži z nedalekých Doudleb. „Co víme, tak to vzniklo v roce 1988 tak trochu z recese. V Doudlebech, kde mají růžičkovou koledu, se pár chlapů rozhodlo, že zajdou sem. Oblékli se jako slamáci a tady obešli pár domů. No a další rok už to byla ta klasická slaměná koleda,“ vysvětloval.

V té dle slov Tomáše Berky, který je rychtářem a dohlíží na koledu, nechybí střapatí, matka koledy a hlavně koledníci. „Těch je dvanáct jako apoštolů nebo měsíců v roce,“ vysvětloval.

Poprvé se jako dělostřelci účastnili masopustu v Plavu Martin Berka a Ondřej Kamír. „Mě sem pozval jeden kluk, co střílel loni a letos jít nemohl,“ vysvětloval Martin Berka. Premiéru přitom zvládli na výbornou. „Musí se to vyčistit, pak se tam dá karbid a hadr, kterým se to co nejvíce ucpe,“ přibližovali oba kluci, jak s dělem nakládat.

Po osmé se zdejšího masopustu účastnil Matěj Vaněček z Ločenic. Ten navíc vymýšlí pro každý rok novou masku. Pro letošek byl „dědkem“. „Masopust je o pohodě, o srandě, o zvycích, já jsem tu rád,“ vyprávěl.