Přibližuje způsob života, zvyky, svět práce a způsob zábavy minulé doby, píší OÖN. Otevřena bude do 4. listopadu.

„Původně byly tyto miniaturizované ,pokojíčky´ jen v domácnostech vyšší společnosti, a ne jen na hraní,“ pokračuje linecký list. „Odrážely i s věrnými detaily životní prostředí a obvyklosti zámožnějších rodin, a děti se z nich měly učit pro život, do něhož vstoupí. Až v polovině dvacátého století se z nich staly hračky k bavení se. K pokojíčkům přibyla řemesla a dílny, krámky, školní třídy a jarmarky, dokonce i svět sedláků…“

Výstava bude otevřena každé úterý, sobotu, neděle a svátky vždy od 14 do 17 hodin, pro skupiny od osmi osob budou po ohlášení turistické kanceláři (07213 / 63 97) organizovány prohlídky kdykoliv. (www.ooeschulmuseum.at)

Týden bez smartphonů?!

Hrdinky - týden bez mobilů!Zdroj: Deník/repro

24 žáků a žákyň ve věku 12 a 13 let hudební základní školy ve Freistadtu se v době půstu vzdalo z iniciativy třídní 3d Johanny Sturmové na celý jeden týden svých telefonů, napsaly OÖN. Akci uskutečnili v rámci projektu hornorakouské zdravotní pojišťovny.

Třída se shodla, že mobily užívají dvě až čtyři hodiny denně, a tak všichni nebyli experimentem nadšeni. Nakonec ale každý uložil telefon do obálky a nechal zapečetit. Sedm dnů zůstaly ve škole. "Děti si po tu dobu vedly deníky a na nástěnce zveřejňovaly smajlíky, jak se jim vede," říká Sturmová. "Napřed jsem vlastně nechtěla, ale jsem moc hrdá, že jsem to dokázala," řekla lineckému listu Mia. Kromě jiného popsala, že ten týden byla častěji venku a víc si hrála se sourozenci. Shalin zase doma daleko víc mluvila s maminkou a od Theresy se rodiče dozvěděli ze školy mnohem víc než předtím. Někde byli rodiče dokonce nervózní z toho, kolik času k povídání jejich ratolesti najednou měly…

Leopold měl zase jiné řešení – hráli s kamarády o přestávkách karetní kvarteto, jehož „kouzlo“ znovu objevili. Společně s Clemensem si telefonní půst ještě rozšířili – vzdali se prý i televize, tabletu, laptopu a počítače… Při čekání na autobus se spolužáci „najednou“ bavili mezi sebou víc než jindy. Mnozí se prý lépe soustředili na učení, „protože pořád nepípalo“, jiní spali hůř, protože se bez mobilu necítili být „úplní“, jak řekla Valentina.

Po týdnu byly mobily zase spuštěny. „Rekord za tu dobu nevyzvednutých zpráv z whatsappu byl osm set,“ uzavírá linecký deník a dodává, že paní učitelka jich měla jen 34…

Porno zdarma?

Mají slíbeno porno zdarma.Zdroj: Deník/repro PNP

Zní to jako apríl, ale podle deníku OÖN obec Fucking v Horních Rakousích (okr. Braunau) byla zařazena do „prémiového balíčku“ míst na celém světě, jejichž název se dá sexuálně interpretovat – od amerického portálu Pornhub dostanou všichni její občané v PR-akci zdarma přístup k placenému pornokanálu. Podle portálu tak budou odškodněni za léta posměšného špičkování turistů. Mnohým nestačilo vyfotografovat se před jejich tabulí. „Dvanáct nebo třináct už nám jich ukradli,“říká v listě starosta Franz Meidl. „Už jsme ale všechny zabetonovali, přivařili a přinýtovali.“

Podobně jako Fuckinští mají být odměněni také občané Rectumu v Nizozemsku, Bitsche ve Švýcarsku, Dido v Kanadě nebo Cummingsu v USA, La Vaginy v Itálii, Orgy ve Francii, Blowhardu v Austrálii, ba prý i Horní Police v Česku. Další zájemci se o zařazení mohou ucházet – prémiový balíček má mít 50 míst…

Jubileum na Zugspitze

Nová lanovka na nejvyšší horu Německa Zugspitze (2962 m) přepravila za prvních sto dnů provozu od 21. prosince v kabinkách s proskleným dnem až pro 120 osob více než 100 000 cestujících, napsala PNP. Nahradila na téměř stejné trase původní lanovku spuštěnou roku 1963, která uměla přepravit maximálně 240 lidí za hodinu. Nová má kapacitu až 580 cestujících. Pro letošní léto je naplánováno odstrojení pomocné lanovky pro dovoz materiálu a stavebního jeřábu, který dnes ještě převyšuje zlatý vrcholový kříž o třináct metrů.

Zařízení už drží několik světových rekordů. Odstup 3213 metrů od jediného opěrného nosníku k horní stanici je nejdelší na světě, jedinečné je celkové převýšení 1945 metrů mezi dolní a horní stanicí a žádná jiná kyvadlová lanovka nemá 127 metrů vysoký ocelový nosný pilíř.

Beránek a Velikonoce

Kde se vzal beránek o svátku Velikonoc, vysvětlily OÖN slovy lineckého faráře dómu Maximiliana Strassera: „Jde o tradici poutního svátku pesach, jednoho ze tří nejdůležitějších židovských svátků v roce. Židé při této příležitosti zabíjeli jednoroční ovci k poděkování za osvobození od Egypťanů,“ říká. „Protože Kristova poslední večeře byla při pesachu, byla stará symbolika osvobození přenesena na Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání.“

Horníkům nevzali výhody

V diskusi o rostoucím podílu výdajů na důchody v rakouském rozpočtu je napadán i zvláštní zákon o podpoře důlních pracovníků z roku 1967, který umožňuje mimo jiné zaměstnancům slaných dolů Salinen Austria v Ebensee „sklouznout“ do penze částečně už v 52 letech, píší OÖN. Pomáhá nejen těžce pracujícím lidem, ale „odpérovává“ také úbytek pracovních příležitostí v této branži. „Kritici mluví o schovávání nezaměstnanosti,“ komentuje linecký list.

Norma byla postupně zostřována a dnes tyto důchody pobírá 940 osob, z toho stovka „solařů“. Nárok na ně mají nadále zaměstnanci, kteří alespoň deset let pracují v důlních firmách a z toho polovinu doby byli činní „v podstatě, v zásadě“ při těžbě. Výměra výše částky se orientuje na invalidní důchody. Podle ředitele pojišťovny železnic a dolů Kurta Völkla nejde o penzi, ale o dávku pojištění v nezaměstnanosti až do nástupu do starobního důchodu. Poživatel musí být registrován u úřadu práce a přijmout nabízené zaměstnání. „Zda a jak to v praxi funguje, nermohl říci,“ uvedl deník.

Podle ministerstva sociálních věcí činí roční výdaje státního rozpočtu na tuto položku 30 milionů eur. Do systému přispívají i zaměstnanci odvodem šesti procent, zaměstnavatelé 12,55 procenta. Žádná změna normy se nechystá.

Zpovědnice na kolech

Malý automobil organizace katolické pomoci „Církev v tísni“ s páterem Hermannem-Josefem Hubkou (60) objíždí jako „zpovědní vůz“ od roku 2004 celé Německo, zpravidla na pozvání farních obcí do měst nebo k velkým akcím, píše pasovská PNP z Řezna, kde se „beichtmobil“ zastavil na jeden den. Nabízí duchovní péči – anonymně a nezávisle na osobní víře zpovědníka. „Cílem je vyzdvihnout zpověď z ,popela´,“ cituje list Hubku. Ten léta pozoruje, že lidé jdou sice na mši a k přijímání, ale už se nezpovídají. Farář mluví o „zapomenuté svátosti“. Přitom podle něho mají lidé dál očividně „nekonečně velkou potřebu rozmluvy“. Tu klasickou v kostelní zpovědnici prý ale pociťují poněkud negativně.

Trochu přemáhání jim dá i návštěva „zpovědního mobilu“, pokračuje PNP. Má pestrou klientelu – mladé a starší, katolické, evangelické či jiné víry, nebo i nevěřící. Někteří přicházejí cíleně, jiní, kolemjdoucí, čistě náhodou – chodí i čtvrt hodiny kolem a pak vstoupí. Anonymita zjednodušuje začátek rozmluvy. „Lidé vědí, že večer odjedu a budu pryč,“ říká Hubka, který je „na poloviční úvazek“ také poutním důchovním v severobádenském Waghäuselu.

Chodí za ním lidé, kteří si myslí, že žádný hřích nikdy nespáchali, a pak se ukáže, že třeba vedou dva soudní spory „s hloupou sousedkou“, uvádí farář. Jiní návštěvníci mají těžké výčitky – ženy, které si před třiceti nebo čtyřiceti lety nechaly udělat interrupci, někdo, kdo se po sporu nemůže s odpůrcem smířit, protože ten už zemřel, matky, které si myslí, že zklamaly při výchově svých dětí, válečný vysloužilec, který tehdy snad v Rusku někoho zastřelil… „Spektrum témat je mnohostranné, je třeba počítat se vším. Jedno mají návštěvníci ale společné - odcházejí s ulehčením,“ shrnuje.

PNP pak uzavírá: „Naslouchá jim, přijme na jejich žádost zpověď – a neodsoudí je..“

Za muziku zaplatí i fary

Slavnosti s hudbou mohou katolickým farám v Německu podražit, uvedla PNP. Od začátku roku totiž musejí konání takového pořadu s výjimkou mší jednotlivě ohlásit a proúčtovat společnosti pro ochranu autorských práv (GEMA). Dosud platila smlouva, podle které veřejné produkce hudby hradily fary dlouhá léta ročním paušálem 45 eur. Podle mluvčího Německé biskupské konference Matthiase Koppa dohoda pokrývala za rok jednu farní slavnost, jednu výroční dětskou a každý měsíc seniorskou akci. Protože měla být po třiceti letech částka zvýšena na 75 eur, katolická církev návrh nové smlouvy na rozdíl od evangelické neakceptovala. Na zúžení rozsahu nové poplatkové povinnosti, výše náhrad a dobu trvání povinnosti, jak církev navrhovala, GEMA nepřistoupila, církevním zařízením ale poskytne 20procentní slevu.

Sazba za akci je stanovována kromě jiného z velikosti dějiště konání slavnosti – do sto čtverečních metrů, při vstupu zadarmo nebo do dvou eur a při účinkování živé kapely má fara platit 23,55 eura, při reprodukované hudbě 28,26 eura.

Bavorsko v číslech

Nová statistická ročenka o více než 600 stranách mimo jiné uvádí, že v roce 2016 se v této spolkové zemi narodil rekordní počet 126 000 dětí, meziročně o šest procent víc. Počet zařízení předškolní péče vzrostl od roku 2010 ze 8242 na 9359, počet opatrovaných míst o 100 000 na 609 000.

Počet obyvatel se zvýšil o více než 87 000 na zhruba 12,9 milionu. Rekordní byl počet 7,4 milionu zaměstnaných (+1,7 %). V průměru vydělával zaměstnanec s plným úvazkem 3880 eur hrubého měsíčně, ve druhém čtvrtletí 2017 už víc než 3950 eur. Téměř 28 % pracujících mělo předloni měsíční čistý příjem nejméně 2000 eur, sedm procent muselo vyjít s méně než 500 eury měsíčně. Německé občanství dostalo 8000 žen a 6400 mužů, z toho celkem 2000 Turků. Manželství uzavřelo více než 66 000 dvojic, o 1200 víc než rok předtím. Více než 24 000 párů se rozvedlo.

V roce 2016 bylo dokončeno skoro 54 000 nových bytů a jejich počet se tak zvýšil na 6,31 milionu. V sociální péči bylo podporováno 107 000 lidí v domovech a více než 240 000 v domácnostech. Státní dluh se zmenšil o dvě miliardy eur na 20,3 miliardy, zadlužení obcí se snížilo na 12,9 miliardy.

Pětina „uřvaných“ dětí

Každé páté dítě v Německu je pokládáno za „schreibaby“, rozeřvané dítě, píše PNP a vysvětluje, že tak jsou nazýváni kojenci, kteří z nevysvětlitelných důvodů neobvykle mnoho křičí, tedy víc než tři hodiny denně ve více než třech dnech týdne po tři týdny za sebou. V Bavorsku je to asi 20 000 kojenců ročně. „Vnitřní neklid“ v prvních měsících života se často zreguluje sám, ale mnohdy trvá i půl roku a rodiče vystavuje stresu, který pak přenášejí zpátky na dítě, a prorazit tento ďábelský kruh (PNP) je těžké.

Volňásky pro dobrovolníky

Na dobrovolnost mají papírZdroj: Deník/repro

Dobrovolníci v Bavorsku budou moci od dubna navštěvovat státní muzea a sbírky umění a přírody zdarma, píše PNP. Ministerstvo vědy a kultury tak chce poděkovat těmto lidem za jejich drahocennou práci, řekla ministryně Marion Kiechleová. 7. dubna budou držitelé čestné karty osvědčující tuto činnost moci využít zdarma linkovou lodní dopravu na bavorských jezerech.

Doklad drží v Bavorsku asi 140 000 lidí z 88 měst a okresů. Získá jej například ten, kdo se angažuje dobrovolně v průměru pět hodin za týden, nebo je hasičem. Výhody jeho nositelům poskytuje na 4000 regionálních partnerů projektu.

Učitelé spěchají do penze

Počet učitelů odcházejících do předčasného důchodu v Bavorsku stoupá, uvedla PNP. V roce 2013 jich bylo 1239, loni 2883. Ročně jich nyní takto končí v průměru 645. „Tento trend se nechá vysvětlit jen stále rostoucím zatížením kantorů tlakem po výkonnosti, příliš velkých tříd a stále nových úkolů,“ říká Simone Strohmayrová, místopředsedkyně klubu SPD v bavorském sněmu, který o tato čísla interpeloval ministryni školství. Do předpokládaného penzionování vydrželo učit o dvě třetiny méně než před pěti lety – ze 3022 už jen 1049.

Dražší pohřby otylých

„Protože pohřby nebožtíků s nadváhou jsou častější, zavedlo mnoho obcí přídavné poplatky,“ uvádí PNP a popisuje, že přeprava těžších rakví si vyžaduje více nosičů, také hroby musejí být větší a při jejich přípravě je někdy potřeba výkopové práce zvlášť zajišťovat. Městská rada ve Fürthu například nedávno rozhodla, že od celkové váhy rakve a ukládaných ostatků od 140 kilogramů bude vybírat příplatek 120 eur, protože k bezpečnému transportu už nevystačí obvyklí čtyři nosiči. V Augsburgu se výše poplatku řídí podle konkrétní váhy, také v Norimberku si pozůstalí připlatí.

Konec aprílových žertů?

Kunsthistorik Gunther Hirschfelder z Řezna vidí zánik aprílových žertů, uvedla PNP. „Jsou v krizi, přinejmenším v privátní oblasti,“ míní tento vědec. „Z mého pohledu média silně vychýlila kulturu vtipu. ,Posměšný´ soukromý .kameňák´ vyšel z módy.“ Ke vzniku dobrého vtipu je podle něho třeba situace „tváří v tvář“. „Člověk si ale myslí, že tak jako tak jsou televizní komici mnohem lepší a vlastní nápad není tak dobrý. Delegujeme proto humor na údajnou elitu v médiích. Ta nás pak překrmuje takřka nonstop plochou komedií a přisprostlým žertováním,“ dodává. „Vyvinuli jsme si ,vtipkovací a urážecí´ kulturu…“

Za humny méně šetří

Rakouské domácnosti loni ušetřily 6,4 procenta svého disponibilního jmění. V roce 2016 to bylo ještě 7,9 procenta, v letech 2013-15 pak 7,1, 6,8 a 6,9 %, napsaly OÖN. Loni totiž vzrostl předtím stagnující konzum, nominálně o 3,5, reálně o 1,4 procenta. Inflace byla loni 2,1 %. V absolutních číslech vydali Rakušané v uplynulém roce 192,7 miliardy eur a ušetřili 13,1 miliardy, meziročně o 18,1 procenta méně. Mzdy zaměstnanců vzrostly nominálně o 3,4 procenta, reálně o 1,3, celkové disponibilní příjmy domácností a privátních nevýdělečných organizací nominálně stouply o 1,7 % na 204,4 miliardy eur. Reálně tedy poklesly o 0,4 %.

Další dalekoběh

Ještě z tréninku, dnes startují v USA…Zdroj: Deník/repro

Osm Štýřanů, jeden Salcburčan a jeden Vídeňák vyrazí 30. března ve čtyři hodiny ráno z pláže Santa Monica k nepřetržitému štafetovému běhu z Los Angeles do Las Vegas, tedy na 550 kilometrů přes asfalt, písek, pod palčivým sluncem a za studených nocí, píší OÖN. Chtějí to zvládnout za 45 hodin. Kapitánem prvního rakouského týmu, který se o to pokouší, je 45letý Klaus Höfler, redaktor Kleine Zeitung. Trasa není pevně určena, každé družstvo může běžet kudy chce, nejsou žádné checkpointy. Nejsou předepsány velikost týmu ani způsob kontroly, zda opravdu bude proběhnut každý metr trati.

Prominentním členem týmu je v Los Angeles usídlený špičkový plavec Markus Rogan, kterého Höfler vícekrát interviewoval. Když se ho pak zeptal, jestli by se k nim nepřidal, odpověděl za pár hodin, že při tak bláznivé věci chce bezpodmínečně být, řekl Höfler lineckému deníku. O nezdaru prý neuvažuje. „Myslím, že to zní hrozivěji, než jaké to je. Byli jsme pořadateli varováni jen před chřestýši a toulavými psy. Toho, kdo zrovna poběží, bude provázet týmové auto, a když úsek nebude sjízdný, pojede s tím někdo na kole,“ říká. Proč si vybral takový obtížný podnik, vysvětlil slovy, že nikdo neví přesně, co ho čeká, ale že něco takového člověk prožije jen jednou v životě… Více na www.thespeedproject.at.

Dostali olej ze Svaté země

Kněze všech 487 far Horních Rakous pozval biskup Manfred Scheuer ve středu do lineckého dómu k obřadu svěcení mastí užívaných během roku ke křtům a navazujícím obřadům, při vysvěcování kněží, biskupů, oltářů, zvonů nebo mečních pohárů, a také při posledním pomazání, vysvětlují OÖN. Biskup Scheuer posvětil při obřadu modlitbou tři nádoby zabalené do šátků a obsahující celkem 45 litrů husté smůly z balzámových rostlin ze Svaté země a zamíchal ji. Vzniklý olej rozdělili pomocníci na všechny fary země, v nichž bude poprvé užit při čtvrteční večerní mši. V následujících dnech po dobu jednoho roku poslouží k pomazání příjemců svátostí.

Vikář dómu Maximilian Strasser připomněl i zvláštní původ tohoto oleje. Řád Rytířů Svatého Hrobu v Jeruzalémě pěstuje v palestinské městě olivy a lisuje z nich olej, který byl dodán i do Lince. „Tím také hospodářsky pomáháme palestinským křesťanům, řekl Strasser.

Dvacet let vojaček

Rakouský bundesheer otevřel své brány před dvaceti roky i ženám, píší OÖN. 1. dubna 1998 narukovaly první do štýrského 5. mysliveckého pluku ve Strassu. Do zmíněných kasáren se předtím sjeli zahraniční experti k vypracování kodexu chování v takto smíšené jednotce a probrali psychologické, sociologické a další otázky.

„Velké starosti jim dělalo nebezpečí sexuálního obtěžování,“ uvádí linecký list. „Probírali ale i otázku, zda ukazováčky žen vyvinou sílu ke stisknutí spouště útočné pušky vz. 77. Velitel kasáren Josef Paul Puntigam podepsal příručku chování pro ženské rekruty. V ní byly vojačky vyzývány k ,řádnému a upravenému´ vystupování, k držení nutného odstupu od mužů ,v době služby´ a nepouštěly se do ,žádného dobrodružství´. Zakázány byly návštěvy vojáků v pokojích žen a naopak. Nadřízení a hodnostně vyšší, ale i rekruti-muži se nesměli přiblížit k vojačkám blíž než ,na tři kroky´. Vaše intimní sféra je nám svatá, sexuální obtěžování bude bezprodleně disciplinárně, popřípadě trestněprávně postihováno,“ stanovoval předpis.

Výcvikovým a integračním vzdělavatelům radil „základní“ povel nechávat při služebním pobytu v ubytovně žen dveře otevřené. Dovnitř nesměli vstupovat osaměle. Rozkaz osvětloval „psychologické aspekty“, rozdílnou komunikaci mužů a žen a „vojenskosociální otázky“. Velitelé se tak dozvěděli, že ženy při rozhovoru hledají přímý kontakt očí a shledávají jej velmi příjemným, zatím co muži jej pociťují většinou jako ohrožující a konkurující… Další radou bylo neškolit ženy stejnými metodami jako muže. „Obzvlášť když jsou vyčerpané a rozrušené, musí školitel zůstal přátelský, když je chce vybídnout k dalšímu výkonu,“ pravila směrnice. Vzdělavatelé byli vybízeni ke vzornému chování, protože „ženy častěji odporují a častěji se ptají, proč, hlavně po smyslu smysluplnosti opatření“. Dalším poučením bylo, že radost a rozzlobenost projevují pohlaví rozdílně – zatím co muži by rádi někoho praštili, začínají ženy vzlykat. Velitelé pak byli varováni před upadnutím do ochranitelského syndromu vůči vojačkám…

20 let poté je ze 16 000 vojáků v rakouské armádě (bez záklaďáků) 612 žen, z toho 511 ve služebním poměru (64 v důstojnické funkci) a šest v zahraniční službě. V Horních Rakousích jich slouží 104.

50kilogramová řehtačka

Postavil rekordní řehtačku.Zdroj: Deník/repro

Důchodce Sepp Preimesberger z Ebensee zhotovil největší řehtačku, jaká kdy byla vyrobena v Rakousku. Délkou 181 cm o dva centimetry překonala rekordní „nástroj“ vídeňského tesaře Carla Heichlingera z roku 1901, znovu objevený až v roce 2006. Ta nová svými rozměry prý není vhodná k tahání ulicemi městečka, ale „ohluší“ je 30. března alespoň dvakrát, od 15 a 18.45 hodiny, aby nahradila zvony, které odletěly do Říma…