Se synem Martinem o Velikonočním pondělí nemilosrdně podřízli „k zadostiučinění“ na své zahradě motorovou pilou deset metrů vysokou májku ozdobenou v černožluté barvě BVB – prý aby klub viděl, jak je zklamal. Dokument o tom rozeslali přátelům, pasovský deník PNP jej poslal dál po internetu a jako storku umístil do tištěného vydání (také náš web informoval).

Dohra byla vskutku nečekaná. Winterstetter doufal, že internetová zpráva přinese reakci fotbalového klubu BVB, ale v den zveřejnění článku v pasovském listě dostal telefonát ne od ředitele klubu Hanse-Joachima Watzkeho, ale od svého polobratra Hanse, o němž si myslel, že se někde ztratil, pokračuje PNP. Čtyři rodní bratři Heinz (ročník 1950), Josef (1954), Helmut (1956) a Manfred (1959) vyrostli v St. Oswald-Riedlhütte. Heinz jako nejstarší ještě pamatoval „polovičního“ Hanse, ale 55 let pak s ním neměl kontakt. Až kuriozita s májkou v novinách zase sourozence dostala dohromady: na snímku jsou zleva Manfred, Helmut, Hans, Heinz a Josef se zprávou ze sportu PNP.

Pojišťovny proti centralizaci

Hornorakouská zdravotní pojišťovna (OÖGKK) by po reformě systému musela stejně jako osm dalších zemských organizací odevzdávat „do Vídně“ miliony eur, aktuálně ročně celkem na 2,2 miliardy eur od 1,2 milionu pojištěnců, napsaly OÖN. Proti záměru nové koalice zřídit jedinou Rakouskou nemocenskou pojišťovnu se u sousedů zformovala široká fronta lékařů, lékáren a Zaměstnanecké komory. Jde podle nich o „zbavování svéprávnosti a vyvlastnění,“ uvedl list. Centrální kasa by „odsála“ platby hornorakouských pojištěnců a nashromážděné zajištění, z Horních Rakous předběžně 60 milionů eur, z rezervy 266 milionů. Zpátky by do spolkových zemí ústředí rozdělovalo prostředky podle loňských čísel a přebytky v rozsahu, který jim do konce tohoto roku uložil zákon. Opozice míní, že „v Horních Rakousích nahospodařené prostředky musejí být vydány pro hornorakouské pojištěnce“.

153 mrtvých na silnicích

Na rakouských silnicích letos do 3. června zemřelo 153 lidí, meziročně o čtyři procenta víc (loni 147), napsal Volksblatt.

Podváděl toužící ženy i z basy

Zemský soud ve Vídni uložil nejvyšší možný trest sedm a půl roku odnětí svobody 62letému muži za podvody, za těžký útisk, křivou výpověď a nebezpečné vyhrožování, napsal linecký Volksblatt. K navýšení výměry trestu o polovinu nad horní hranicí podle předsedy senátu soud přistoupil vzhledem k „absurdní nezodpovědnosti“ pachatele, který se obětem následně ještě vysmíval, uvedl list. Podle předsedy senátu mu od posledního prodloužení trestu v roce 2016 také za sňatkové podvody nešlo ani tak o peníze, jako spíš o „perfidní radost z manipulace s jinými“.

Podle lineckého deníku 24krát trestanému hochstaplerovi se „očividně bezproblémově“ podařilo kontaktovat z věznice ve Štýrském Hradci ze zakázaného mobilu přes datovou platformu sedm žen. „Ačkoliv má v této base sedět až do roku 2029, přivedl vylhanými pohádkami a sliby budoucích vztahů třicátnice k tomu, aby mu přenechaly peníze a cenné předměty. Pod falešným jménem a atraktivní fotografií se vydával za 39letého lékaře s ordinací ve Vídni a vilou v Döblingu, který je paralelně opakovaně nasazován do misí pomocných organizací v Iráku, Afghánistánu a v Sýrii. Ženy mu posílaly kromě peněz, cenností, oděvů a tak dál také potraviny. Ty měly být do míst jeho exotických pobytů dopravovány vrtulníkem a shazovány u nemocnic, v nichž ,působil´…“

Volksblatt píše, že mu oběti věřily i nejabsurdnější historky - koupily prý na jeho prosbu dokonce džínsy pro dceru Ali Baby v Iráku. Jiná nechala žít 21letého syna obviněného řadu měsíců u ní, když prý přišel o domov, zaplatila za něho pokutu a když se ho chtěla definitivně zbavit, začal jí vyhrožovat. Všechny kontaktované ženy mu posílaly své akty, kterými pak některé vydíral.

Před soudem se částečně doznal k jedinému – že jednal pod falešnou identitou. Všechny peníze a cennosti mu prý ale ženy dávaly samy od sebe, byl prý také schopen kdykoliv je vrátit. Snažil se u soudu vzbudit dojem zámožného člověka, ale žádné hodnotné vlastnictví neprokázal. Hovořil o jakési zachovalé babičce či pratetě, která se ještě ve 103 letech těší tak dobrému zdraví, že jednou žije v Izraeli, pak ve Vídni či u Wörthersee. Prý mu dala šest milionů eur…

Rozsudek není pravomocný.

„Porodním dědkem“

Konstantin Wroblewski (21) ze Saska-Anhaltska „je na cestě stát se porodní aistentkou, či správněji ošetřovatelem při porodu, jak se oficiálně mužští zástupci této profese nazývají“, napsala PNP. Zájem o to v něm vzbudiia praktika – velmi ho prý bavila práce s matkami a dětmi. Na sál mohl jít až koncem prvního roku vzdělávání, ale vizity dětí v plánu byly už dřív. „Mnohé jsou tak sladké, že bych si je rád vzal s sebou domů,“ říká o nich mladík v listě.

Odbornou školu začal loni v říjnu. Na první přihlášky mu chodila samá odmítnutí, až ta prý snad stá v pořadí klapla – v bavorském Ansbachu. Začátkem školy s ním měly problém především starší kolegyně, ale teď je to jiné. „Sestry, matky, spolužákyně jsou Konstatinovými fanynkami,“ říká vedoucí porodnice Jasmin Treiber-Meierová.

„Podle údajů odborné střední školy v Ansbachu absolvují v Německu toho času vzdělání ošetřovatele při porodu tři muži. Ve školním roce 2016/17 podle centrálního statistického úřadu nebyl ani jediný. Roku 2016 měli v celé spolkové republice stálý zaměstnanecký poměr v nemocnici na této pozici čtyři muži,“ uzavírá PNP.

Zase „potečou“ polena

Kus historie od hranice.

V neděli 10. června bude v Sonnenwaldu v Schönebenu opět historické předvádění dřevoplavby na Schwarzenberském plavebním kanále, informují OÖN.

K tradici rozepisují, že dříve posílali ze Šumavy dřevo na dlouhou cestu, „aby Vídeňáci měli ve svých bytech pěkně teplo“. V zimě dřevaři sváželi polena na velkých, těžkých saních ke kanálu, po němž byla dále plavena až k Velkému Mühlu a dál k Dunaji. Tam dřevo usušili k přeložení na vory a transportu do hlavního města.

V roce 1774 předložil lesní inženýr Josef Rosenauer objednavateli knížeti Schwarzenbergovi geniální plán. „Měl nápad dopravovat dřevo, kterého bylo na Šumavě přebytek, do Vídně. Smělý záměr, který se mohl uskutečnit jen s nasazením pokročilé stavebně technické vědy k překonání kontinentálního rozvodí mezi Dunajem a Vltavou ve výšce 790 metrů nad mořem. Ve ,zlatém věku´ dřevoplavby bylo takto přepraveno osm milionů kubických metrů dřeva,“ uvedl list.

Dnes přitahuje každoroční ukázkový program na kanále mnoho návštěvníků. Nedělní akce v místě začne ve 14.30.

„Vyprovodí“ migranty sami?

Bavorsko ministerského předsedy Markuse Södera (CSU) chce v budoucnu samo organizovat lety k odsunům odmítnutých žadatelů o azyl, píše PNP. Dosud muselo čekat na lety, které vypravuje spolkový stát. „Bavorsko chce být samo aktivní a využívat i malých letadel, což umožní organizovat odsouvání azylantů výrazně efektivněji a cíleněji. V důsledku by pak mohlo být méně atraktivní v Bavorsku žádat o azyl, dodal Söder.

K odsunům mají být bavorští policisté extra školeni. Vláda plánuje vybudovat další místa pro vypovídací vazbu, „aby se odmítnutí žadatelé o azyl nemohli tak snadno ,ztrácet´“. V místech záchytných center běženců chce vláda urychlit postup „tlakem a podněty“ - uprchlíci například nemají dostávat kapesné, ale jen věcné prostředky. „Když lidé budou od začátku vědět, že nemají žádné vyhlídky na získání azylu, nemusejí být povzbuzováni azylovými platy. Naopak chceme nabídnout program, který jim pomůže při návratu,“ míní předseda vlády.

Ohrožené mosty v Bavorsku

Poslanecký klub sociální demokracie v bavorském sněmu bije na poplach – ve špatném stavu je podle něj každý čtvrtý státní most v zemi, citovala PNP předsedu frakce Markuse Rinderspachera. A počet mostů, kterým hrozí zřícení, narůstá.

Na interpelaci SPD uvedla vláda, že aktuálně potřebuje sanaci 1407 ze 5417 mostů v majetku státu. Je to o devět procent víc než před třemi roky.

Rinderspacher vytkl vládě, že v letech 2013-17 rozpočtoval zemský sněm na opravy mostů 167 milionů eur, ale vynaloženo bylo jen 105 milionů, tedy o 27 procent méně.

Spokojené pivovary

„Fotbal a dobré počasí“ udělaly německým pivovarníkům dobrou náladu, napsala PNP a cituje Franze-Josefa Weihraucha, mluvčího společnosti Krombacher, že měli v květnu nejlepší měsíc v dějinách svého pivovaru, největšího v SRN. Vystavili 650 000 hektolitrů. Také Veltins z Gelsenkirchenu udali v květnu podle mluvčího Ulricha Bieneho meziročně o deset procent víc piva. Jen v květnu 2012, před mistrovstvím Evropy, dosáhli podobného čísla. „Senzační“ byl květen i v Dolním Bavorsku – Reinhard Müller, majitel Müllerbräu v Neuöttingu, míní, že neměli rekordní odbyt, ale „velmi, velmi dobrý“. Export byl zhruba stejný jako loni, ale domácí prodej vyrostl díky počasí. Nadcházející mistrovství světa ve fotbalu prý v květnu ještě v Bavorsku nehrálo při tamní struktuře venkovského trhu velkou roli – velkoobjednávky nemají pro střední pivovary tak velký význam, prodávají „po okolí“ a šampionát pro ně začíná až teď, píše list.

Podle spolkového statistického úřadu se odbyt pivovarů v Německu za první čtyři měsíce zvýšil jen o 0,7 procenta. Prodaly přes 28 milionů hektolitrů, z toho čtvrtinu (7,3 mil.) v Bavorsku.

Sedláci proti psím „hovínkům“

Pejskaři, pozor!

„Samo o sobě by to bylo banální téma, psi ,trousí´ své exkrementy koneckonců od začátku své domestikace ve volné krajině,“ píše PNP. „Co ale bylo dřív ,jen´ přirozené, působí dnes mnoha zemědělcům bolení hlavy, a mnohé krávě masivní zdravotní problémy.“ Proto se Bavorský svaz zemědělců v okrese Altötting nyní obrátil na majitele psů s informačním letákem.

Ten ujišťuje, že dobrovolně by kráva nejspíš nikdy nepozřela psí hovínko. „Horší je ale, když se tento trus dostane do sekačky kombajnu a skončí rozsekán v krmení dobytka. Užitková zvířata pak rychle chytí nemoci a nebezpečné patogeny, například salmonely, tasemnice a jiné parazity. Následkem mohou být zažívací potíže, mastitidy či mrtvé porody, což může mít pro chovatele masivní finanční ztráty,“ píše list.

Své o tom vědí zejména sedláci hospodařící podél oblíbených turistických či „venčících“ tras. Selka Gabriele Eberlová z Tüßlingu iniciovala zmíněný informační leták, pro který byly i úřady, veternáři a „pejskaři“. Organizátoři zdůrazňují, že svou akcí nechtějí majitele psů stavět na pranýř – nejde o výtky, ale o vysvětlení, vzájemnou důvěru a porozumění, říkají Gabriele Eberlová a Maria Reichenspurnerová. Letáky si lze vyzvednout na obecních úřadech okresu Altötting.

Na tabulce stojí varování: Tady začíná salátový talířek mé krávy, a ne záchod Vašeho psa!