.V sedmdesátých letech vypil každý Němec v průměru 140 litrů, loni už jen sto. „Tento vývoj má mnoho příčin, ale jedné skupiny se netýká – studentů. Podle studie prof. Renate Soellnerové z Univerzity Hildesheim pijí stále výrazně víc než jiné stejně staré skupiny,“ uvedl list. V Pasově už teď za pivem nemusejí do hospody nebo do supermarketu. Místo toho jejich žízeň uspokojuje od října automat v přízemí ekonomické fakulty.

Nicolai Müller z neziskové studentské organizace, který je obsluhou pověřen, sdělil, že zřízení „šenku“ předcházela studentská iniciativa a v pozadí „velká poptávka skoro 13 000 studujících“. Obsloužit se tu ale nemůže každý – světlé, pšeničné nebo radler jsou jen pro plnoleté. „Verifikace věku“ má zabránit tomu, aby se k moku dostali mladiství. Jak ono ověřování vypadá, list nepíše. Připomíná jen, jak Univerzita v Řezně v roce 2016 své pivní automaty, které tehdy byly už zavedenou institucí, zrušila. „Rychle se proti tomu zdvihl silný odpor a během pouhých čtyř měsíců je vedení školy vrátilo – s podmínkou onoho prokazování věku konzumentů…“

„Konvoj“ podnapilých

Na dálnicích v Hessensku spustila policie v neděli navečer plošnou kontrolu řidičů nákladních aut. Nastoupilo k ní 250 policistů. Popojížděli od parkoviště k parkovišti a klepali na dveře kabin. Zkontrolovali kolem 1200 šoférů. U 190 zjistili, že pili. 79 z nich byl proto zakázán odjezd po 22. hodině, kdy jim v Německu končí nedělní stop. Jeden řidič, který měl v dechu asi 1,5 promile, vezl nebezpečný náklad – kyselinu dusičnou. Tomu kontrola nařídila pauzu o něco delší, uvedla PNP.

Na silnici hyne zvěř

Při srážkách s dopravními prostředky na silnicích v Bavorsku předloni zahynulo asi 76 000 zvířat, o 2000 víc než v roce 2016, napsala PNP. Proti roku 2003 je to nárůst o 67 procent. Počet ostatních dopravních nehod naopak za tu dobu poklesl o sedm procent. Loňská čísla zatím nejsou.

Přitom celková dálka silnic v zemi za 15 let narostla jen o 0,3 procenta a hustota provozu o 3,6 procenta. Volker Spahn z ústředí dopravní bezpečnosti v silniční výstavbě řekl, že tam, kde jezdí nadprůměrně mnoho aut, dochází dokonce k méně nehodám se zvěří na kilometr. Nárůst nehod přičítá spíš tomu, že silně frekventované okresní silnice mají často širší jízdní pruhy, paralelní cyklostezky nebo hospodářské pásy, ale jen výjimečně ploty proti zvěři. Na dálnicích, které jsou jimi vybaveny, je podle něho riziko nehody se zvěří – ve vztahu k ujetým kilometrům – 25krát nižší než na okresce. Neúčinné jsou naopak dopravní značky, které mají řidiče před přebíhající zvěří varovat, nebo omezování rychlosti. Neosvědčily se ani varovné odrazky.

Významnou roli má samozřejmě chování řidičů. Podle Spahna rozbory prokazují, že na úsecích s četnými nehodami se zvěří jezdí o asi pět kilometrů za hodinu rychleji než tam, kde je nehod méně. Analýza asi 3000 měřicích míst ukázala, že lidé v noci, kdy je na cestě nejvíc zvěře a dochází nejčastěji k nehodám, jezdí všeobecně o něco rychleji než ve dne.

Čistě statisticky se na kilometru okresní silnice stanou asi dvě nehody se zvěří. Naštěstí 99,5 procenta srážek způsobí jen škody na karosériích. Na třech čtvrtinách kolizí měli podíl srnčí, dančí nebo vysoká, jen devět procent připadalo na zajíce, pět procent na černou, čtyři procenta na lišky, jedno procento na pernatou.

Pěstují houby

Pěstují na Šumavě houby ve velkém.

Otec Hermann a syn Thomas Neuburgerovi z Ulrichsbergu, kousek od našich hranic, rozšiřují svou pěstírnu hub. Zvýšili ze 21 na 29 počet zaměstnanců, získali nová odbytiště v Německu, jejich bezmasé speciality dnes prodává 680 obchodů. Do konce letošního roku by tu chtěli postavit 36 hal, píší OÖN. V šesti už pěstují hlavní základní produkt, hlívu máčkovou. Loni zpracovali 76 tun hub. Podnikají podle zásady, že maso stačí jíst dvakrát týdně, a zdá se, že se jim daří…