Starosta Erich Wahl vysvětluje, že pozemky kolem štol byly v privátním vlastnictví rodiny, která tu těží písek. Obec směnila část ploch se záměrem zde zřídit památník obětí tábora. Prostředky na něj jsou rezervovány, v příštím týdnu Gusen povede rozhovory na polském velvyslanectví o možné spoluúčasti, ale na druhé straně se obci po čtyřech pokusech nepodařilo získat termín na rakouském ministerstvu vnitra, příslušném ke správě památníků obětí nacismu. Zmíněným bytovým domem není prostor vstupního portálu štol nikterak dotčen, je v dostatečném odstupu. Kromě toho je prý historicky doloženo, že vchod do štol pro vězně nebyl v tomto místě, ale na jižním svahu kopce. Obec chce rozhodně o dalších krocích diskutovat s občany, píší OÖN.

Přeplněné školní autobusy.Přeplněné školní busy

V Horních Rakousích se vyhrocuje situace s přeplněnými školními autobusy. Svaz rodičů žáků gymnázia v Dachsbergu už získal 11 500 podpisů pro petici „za místo k sezení pro každého školáka ve všech školních autobusech", uvádějí OÖN.
Ve Stadl-Pauře nechal nedávno řidič vystoupit z autobusu školáky jedoucí do Lambachu, aby šli dál pěšky, a vezl dál jen ty jedoucí do Welsu. V přeplněném vozidle prý nešly zavřít dveře… Řešením má být od 22. února posilové vozidlo. Podle zástupce zemského hejtmana Reinholda Entholzera to nelze zařídit dřív „z provozních důvodů". Aktuální problém „nových frekvenčních špiček" podle něho vznikl se změnami jízdního řádu v prosinci.
Wolfgang Stöttinger z dopravního podniku Wels říká, že mezi 6.30 a 7.45 přepravují v kloubových a posilových autobusech 6000 lidí. Nyní chtějí analyzovat videozáznamy z vozidel. Možná prý někteří žáci po nastoupení nepostupují do vozu a blokují vchody ostatním… K nasazení dalších autobusů podnik nemá dost vozidel ani řidičů. Řešením by podle něho byly rozdílné začátky vyučování, ale to školní inspektorka Karin Langová odmítá – prý by pak příprava odchodu do školy dělala problémy rodičům s více dětmi. Po kritice v novinách nicméně podnik rezervičku našel a okamžitě začíná vypravovat další autobus ze sídliště přímo ke školám. Důvody „přetlaku" ředitel Stöttinger nezná, domněnka, že spoji jezdí mnoho žáků nesplňujících podmínky pro jízdenku zdarma, tedy cestu nejméně přes dvě zastávky, se nepotvrdila.
Podle rodičů jsou tlačenice na zastávkách a ve vozidlech zejména při náhlém brzdění enormním nebezpečím pro děti. Kritika míří také na zákon, který v autobusech připouští jen tři děti do 14 let na dvě sedadla.

Nesmí kouřit doma

Soud ve Vídni poprvé v Rakousku zakázal kouřit nájemci bytu doma. Šlo o muže, který především od půlnoci do tří hodin kouřil ve své lodžii, případně u otevřeného okna. Nájemník bydlící šikmo nad ním se cítil omezen v nerušeném užívání bytu, protože až do jeho ložnice pronikal zápach kouře, a jménem pronajímatele zažaloval. Poukazoval na to, že už jeho předchůdce se cítil omezován kuřákem pod ním a raději se odstěhoval.
Okresní soud žalobě vyhověl s tím, že pronajímatel může vypovědět nájemníka, jehož užívání bytu mu způsobuje značné obtíže. Takovou obtíží je i to, když dotyčný „produkováním cigaretového kouře" odhání jiné nájemníky a pronajímatel tak přichází o nájemné. Samotný nájemník, který se cítí být kouřen obtěžován, počínání souseda žalovat nemůže, dodávají OÖN.
Vyslovený zákaz kouření ve vlastním bytě soud neomezil na počty cigaret či hodiny, ale uložil jej generálně. Rozsudek není pravomocný.

Zahrádky pro zdraví a sousedství.Sousedské zahrady

Na jaře začnou ve Vöcklabrucku, v městské části Dürnau, zcela nový projekt. „Sousedské zahrady" nemají sloužit jen k samozásobování zdravým ovocem a zeleninou, ale také k podpoře soužití občanů v ne vždy bezproblémové čtvrti, píší OÖN.
Město dalo k dispozici 730 metrů čtverečních vedle sběrného dvora, oplotilo je a opatřilo zamykatelným vchodem. Vejde se sem 15 až 20 záhonků po deseti čtverečních metrech, které budou pronajímány za 50 eur ročně. „Už máme jedenáct, dvanáct rodin, které se o zahrádku zajímají," říká v listě městská radní Elisabeth Kölblingerová. Každá bude mít k dispozici záhonek, na kterém může pěstovat, co bude chtít. Vznikne tak pestrá zahrada, v níž budou společně hospodařit lidi různého věku a různého původu, a to prý „biozpůsobem", bez užívání chemie. Projekt bude koordinován městem a iniciativou „Bydlení s dialogem" Lidové pomoci.
„Starosta Herbert Brunsteiner vidí v projektu doplnění už existujících soukromých zahrádek a přemýšlí o dalším kroku, tzv. urban gardeningu," uvádí list. Místo květin by podle něho na veřejných místech, třeba v parcích, mohla být pěstována zelenina, jako se to prý děje ve velkoměstech. „Když zelenina dozraje, může si ji vzít kdokoliv," říká starosta.

Rekordní zájem o civilku

O zařazení k civilní službě v Rakousku loni požádalo rekordních 16 960 rekrutů. Bylo to o 8,8 procenta víc než v roce 2013. Civilní službu místo základní vojenské tak absolvovalo kolem 40 procent odvodenců. Při první nabídce této možnosti v roce 1975 se pro „civilku" rozhodlo jen 344 mužů. Po zrušení takzvaného přezkumu svědomí zájem prudce stoupl, v roce 1990 bylo žádostí 2428, v roce 1993 už 5450, v roce 2005 zaznamenali 10 318 žádostí atd.
Organizacím záchranné služby, sociální pomoci a péči o postižené bylo loni nicméně přiděleno méně těchto mladíků než o rok dřív – „jen" 13 980 místo 14 256. Požadavek poskytovatelů těchto služeb byl loni pokryt z 95 procent, předloni z 98.

Bilboard, který kalí vodu.Spor o pečovatelský dům

Městečko Landau elektrizuje spor podnikatele v pečovatelských službách Hanse Buchbana s městskou správou, se starostou Helmutem Steiningerem a se sousedy, píše PNP. Doprovázejí jej „bouře" v sociálních sítích i telefonní teror.
Hans Buchban provozuje na konci slepé ulice v Landau pečovatelský domov „Haus Dominik" s pěti pokoji. Důsledkem je, že cesta včetně míst před vjezdy do garáží a prostoru k otáčení se bývaly často kompletně zaplněny parkujícími návštěvami ubytovaných v domově. Město proto přímo před domem vyznačilo omezený zákaz stání. Buchban reagoval instalací bilboardu, na němž se ptá, zda snad jsou postižení lidé v Landau nežádoucí kromě jiného také kvůli nedostatku parkovacích míst. Snímek plakátu se rychle rozšířil v sociálních sítích a vzbudil velký rozruch. Starostovi volal v sobotu večer „rozdivočelý" člověk až z Karlsruhe a chtěl vědět, co se děje. „Nejen já, ale celé město je po celém Německu zostouzeno," říká Steininger: Výroky, které Buchban napadá, prý neřekl. Upozorňuje, že provozovatel domova má přímo před budovou dost místa, aby zřídil svou parkovací plochu - to by mu prý město tolerovalo.
Plakát zlobí také souseda uvedené nemovitosti. Je mu přisuzováno, že chtěl, aby okna domova byla zalepena, aby se nemusel dívat na jeho pacienty. Dům kritika je na bilboardu označen šipkou. Rozzlobený soused tvrdí, že jde o lež. Před dvěma roky prý byla okna jednoho pokoje v pečovatelském domě dokořán a děti ze sousedství, nalepeny na plot, si ukazovaly na polonahou osobu uvnitř. Upozornil na to tehdy ošetřovatelku. Pro pasovský deník dotčený soused řekl, že už v sobotu večer přijel do ulice neznámý člověk, fotografoval si plakát a jeho dům a hrozil pěstí. Chce proto Buchbana žalovat.

BMW se „nosí"

BMW prodaly loni díky více novým modelům celosvětově rekordních 123 000 motocyklů, o sedm procent víc než v roce 2013. Největším odbytištěm zůstává SRN, kde se prodává každá pátá motorka. Následovaly USA, Francie a Itálie.

Velký problém vyřeší tři koše

Od srpna 2009 plál konflikt kolem odpadků, například prázdných láhví nebo nedopalků, které odhazovali návštěvníci výletní plošiny na Pöstlingbergu, oblíbeném kopci nad Lincem, dolů na soukromý pozemek podnikatele Roberta Hartlauera. V prosinci spor vyvrcholil rozhodnutím o uzavření vyhlídky pro veřejnost. Soud přitakal názoru Hartlauera, že město jako vlastník veřejnosti přístupné plošiny musí zabránit tomu, aby návštěvníci poškozovali jeho majetek. Město marně namítalo, že takovému počínání lidí nelze zabránit, a protože mu hrozily pokuty až 100 000 eur za další shozený odpad, magistrát vyhlídku uzavřel (Deník informoval).
Úterní OÖN informovaly, že při osobním setkání starosty Lugera s Hartlauerem se našlo řešení – a pozoruhodně jednoduché. „Město ještě v tomto týdnu přidá na plošinu k dosavadním šesti další tři odpadkové koše," píše deník. „Kromě toho se bude podílet na nákladech úklidu Harlauerova pozemku. Podrobnosti dohadují zúčastněné služby." Na vyhlídce tedy nebude třeba žádných stavebních opatření jako natahování sítě a podobně. Spor stál město na nákladech na advokáty a dalších poplatcích už 10 000 eur, dodávají OÖN.

Olympijský stadion nezbourají

Budoucnost olympijského stadionu v Mnichově jako sportoviště je zajištěna, píše PNP. V úterý se hospodářský výbor města jednomyslně rozhodl pro obsáhlou sanaci památkově chráněné arény. Za odhadem 76 milionů eur mají být obnoveny provozní technika a požární zabezpečení, plánovány jsou i vzhledové úpravy po dohodě s památkáři.