Vlevo je malý Julian Disterer z Tachertingu, okres Traunstein, když 8. března 2003 přišel na svět o tři měsíce dřív, ve 26. týdnu těhotenství, a vpravo stejný chlapec, nyní už velký 193 centimetry a vážící 90 kilogramů. S ním pózují rodiče Maria a Robert.

Po porodu chlapec strávil dva měsíce na dětské intenzivce místní kliniky. “Měla jsem smůlu, chytila jsem infekci, která se usadila v děložním krčku a vyvolala porodní bolesti,” vzpomíná maminka. Ženský lékař jí řekl, že si má všechno sbalit a jet do nemocnice.

Julian musel na svět císařským řezem. Vážil 1280 gramů a měřil 41 centimerů. “Jeho kůže byla skoro průsvitná, nebyl ještě ,hotový´,” říká paní Maria. Dva měsíce jezdila denně na kliniku s obavami, co se s ním stalo. "Hezké bylo, že jakmile jsem se zastavila u inkubátoru, už u mne byli sestra nebo lékař a podrobně mne informovali, jak se Julianovi daří.” Vyvíjel se lépe a rychleji, než se čekalo, a mohl být z nemocnice propuštěn už tři týdny před vypočítaným termínem, na původní datum porodu 6. června…

Rodiče doma hlídali hlavně jeho váhu, ale také motorické schopnosti. Do dvou let dohnal všechno, v čem dosud za vrstevníky zaostával.

Dnes se učí druhým rokem strojníkem, chytá za devatenáctku SB Chiemgau v zemské fotbalové lize, má rád volejbal, lyžování a 15letou sestru Piu, uvádí PNP. “I ta musela kvůli žloutence strávit několik dnů na dětské intenzivce. Během komplikovaného těhotenství ji lékaři už skoro odepisovali…”

Po tom, co prožili za starosti a jak moc jim pomohli na dětském oddělení, se rodiče rozhodli k 18. Julianovým narozeninám poslat klinice tisíc eur jako dárek.

Předražili půjčování kol?

Ilustrační foto.Ilustrační foto.Zdroj: Deník/OÖN

V Linci před několika týdny rozjeli Gutenberg Werbering a jeho „City Bike Linz GmbH“ půjčování asi 200 kol, a už se debatuje kolem ceny služby, která má v konečné fázi nabízet na 40 místech Starého Města až 400 bicyklů, píší OÖN.

Především podle lidovců zvolený tarifní model není přívětivý ke klientům. Půlhodinu mohou jezdit zdarma jen při první jízdě dne a za každou další čtvrthodinu mají platit jedno euro. Ve Vídni je zdarma každá jízda, která netrvá víc než půl hodiny, argumentují kritikové. Foto: Deník/OÖN/Volker Weihbold

Jak jsou deficitní sousedé

Rakouský rozpočet klesl loni kvůli koroně o 8,9 procenta hrubého domácího produktu – 33,2 miliardy eur. Propad byl největší od druhé světové války, citují OÖN Tobiase Thomase, ředitele Statistik Austria. Koncem roku 2019 byl rozpočet v plusu 2,4 miliardy, což bylo 0,6 procenta HDP. Veřejný dluh se loni zvýšil o 34,8 miliardy na 315,2 miliardy. Kvóta státního dluhu stoupla z předloňských 70,5 na 83,9 procenta HDP. V letech 2015 až 2019 byla ještě o 14,4 procenta nižší. Tzv. Maastrichtského kritéria, že veřejný dluh nemá být vyšší než 60 % HDP, Rakousko nikdy nedosáhlo, dodává Thomas. V mezinárodním srovnání je deficit ještě výrazně vyšší ve Španělsku, menší naopak v Nizozemsku, Německu nebo Švédsku.
Státní výdaje stouply o 24,4 miliardy (12,6 %) na 217,4 miliardy eur. Subvence hlavně různých pandemických balíčků se zvýšily o 14,1 miliardy (o 240,7 %). 43 procent výdajů šlo do sociální oblasti. Státní příjmy se snížily o 11,3 miliardy na 184,2 miliardy. Letos “covidový” propad pokračuje.

Obuv otevřela?

PNP uvádí následující zprávu zdůrazněním, že není aprílovým žertem: Bavorský správní soud povolil od čtvrtka 1. dubna otevření obchodů s obuví, a to i v regionech se sedmidenní incidencí nad sto. Soudci odůvodnili rozhodnutí mimo jiné tím, že do kategorie nenahraditelného denního zásobování spadly také trhy se stavebninami a zahradnickými potřebami, prodejny knih, dětského zboží, květin, a pojišťovací kanceláře. “Proti rozhodnutí nejsou opravné prostředky,” dodalo rozhodnutí. Bavorské ministerstvo zdravotnictví na dotaz PNP sdělilo, že zemská vláda vzala rozhodnutí na vědomí a zkoumá potřebu dalších kroků.

Sousedé za korony spoří

Uzavřené prodejny a restaurace, omezená možnost cestování atd. zvýšily loni kvótu spoření Rakušanů na téměř dvojnásobek – na 14,5 procenta, píší OÖN. Podobně vysoká byla naposledy v roce 1995 – tehdy 14,7 %. Domácnosti si loni uložily 31,9 miliardy eur. Předloni to bylo “jen” 18,4 miliardy. Postaral se o to hlavně propad reálného konzumu o 9,6 procenta, na 187,9 miliardy.

Zemřel Hugo Portisch

Hugo Portisch (+)Hugo Portisch (+)Zdroj: Deník/OÖN/ORF

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek po krátké chorobě Hugo Portisch, jeden z největších novinářů Rakouska, napsaly OÖN. Mnoha krajanům jako vykladač rakouských dějin neseděl, ale bez diskusí byl nejvýznamnějším žurnalistou “druhé republiky”, má jasno list.

“Široké veřejnosti byl znám hlavně jako šéfkomentátor televize ORF. Jako žádný druhý ovládal umění objasňovat komplikované věci jednoduchými slovy a zprostředkovávat vědění s vysokou kompetencí, ale bez zdviženého ukazováčku,” píše list. “Vyvážená gestikulace, kterou vždy své analýzy doprovázel, byla jeho znakem. Dvě generace učil porozumět historii a hodnotit světové události.”

K jeho osobě OÖN uvádějí, že se narodil 19. února 1927 v Bratislavě. V rekordním čase vystudoval historii, germanistiku, anglistiku a publicistiku. V roce 1948 začal jako redakční aspirant ve Wiener Tageszeitungu, za dva roky byl vedoucím jeho zahraniční rubriky. Po mezipůsobení v rakouské informační službě v New Yorku doprovázel v krátkém, ale významném čase jako mluvčí při státních návštěvách USA kancléře Julia Raaba. V roce 1955 si ho vytáhl šéfredaktor nově založeného Kurieru Hans Dichand do funkce zástupce. Po jeho odchodu se Portisch v roce 1958 ujal vedení tehdy největšího deníku Rakouska. Od roku 1967 byl šéfkomentátorem v televizi ORF a asi denně ho poslouchala i řada Jihočechů, hledajících informaci. Jeho práce byla oceněna řadou cen a vyznamenání včetně Zlaté kamery a televizní ceny Romy. “Mezi jeho četnými knihami jsou také veskrze nepolitické: roku 1989 napsal spolu s manželkou Gertraude svazek o houbaření jako zábavě,” pokračuje list.

V roce 1991 byl navrhován na rakouského prezidenta, byly mu nabízeny ministerské posty a vedoucí místa v předních médiích, ale vždy s díky odmítl.

Jeho autobiografie Vzrušující to bylo vždycky byla k jeho devadesátinám doplněna. Psal do poslední chvíle, taky v roce 2017 o převratu v USA s titulkem Život s Trumpem - Budíček o tom, že nikdy předtím nebyl svět tak nevypočítatelný a konfrontovaný s tolika problémy. V roce 2018 dostal čestné občanství Vídně, předloni na podzim Zlatý kříž republiky.

Zkoušel vyvraždit rodinu?

Jak náš web v minulých dnech exkluzivně informoval, 22letý muž z Innviertlu stál před soudem s obviněním z pokusu vraždy – v červenci škrtil až do bezvědomí bývalou přítelkyni ze žárlivosti. Pak společnou desetiměsíční dceru a pětiletého syna posadil do vany, sám do ní vstrčil nohu a hodil do vody zapnutý toastovač. Naštěstí v něm zafungovala pojistka… Poté otevřel v ložnici s dětmi dvě kempingové plynové bomby. Po křiku dětí zasáhla matka a obviněný utekl domů. Pak se k činu přihlásil na policii. U soudu tvrdil, že chtěl expartnerku jen postrašit…
Ve čtvrtek odpoledne ho po intenzivních poradách senát jednomyslně uznal vinným pokusem vícenásobné vraždy a těžkého ublížení na zdraví. Uložil mu 15 let odnětí svobody. Obhajoba si ponechala čas na vyjádření, státní žalobkyně se proti výši trestu odvolala.