Způsobují těžké zápaly plic, které jsou zákeřné a na něž se umírá: pneumokokové infekce. Bránit se proti nim nedá jinak než očkováním, protože se šíří stejně jako chřipka – vzduchem a kapénkovou infekcí. Přesto se nyní ukazuje, že ani očkování nemusí být všemocné.

Státní zdravotní ústav totiž vydal zprávu, podle které se loni pneumokokovou infekcí nakazilo 444 lidí, z nichž pět procent bylo naočkovaných. Většinou šlo o seniory, těch lékaři napočítali celkem jedenáct. Pětiletých a mladších pacientů bylo pět.

„Část pacientů, kteří onemocněli pneumokokovou nákazou, byla naočkovaná. Z celkového počtu 444 nakažených bylo očkováno celkem 22 pacientů,“ potvrzuje Jana Kozáková ze Státního zdravotního ústavu.

PŘÍLIŠ MNOHO PODTYPŮ
Proč se tito lidé nakazili? Odborníci to vysvětlují jednoduše: pneumokoková bakterie má až 94 různých podtypů. „Ve vakcíně jich je přitom jen třináct,“ říká náměstek ministra zdravotnictví a vakcinolog Roman Prymula. Pacienta tak mohl napadnout takový druh, proti kterému ho vakcína zrovna nechránila. Očkování podle nich zafunguje jen v 75 procentech případů.



„Záleží i na tom, v jakou komplikaci nákaza přeroste – u zánětů mozkových blan očkování funguje v 95 procentech, ale u zánětu plic jen ve 45 procentech,“ dodává Prymula.

Lidé by proto měli zvolit i jiné metody obrany: posilovat imunitu a dodržovat základní hygienická pravidla. Pozor by se na ně mělo dávat hlavně u dětí. „Jde například o pravidelné a pečlivé mytí rukou, zvláště před jídlem a poté, co jste se dotýkali nosu nebo úst. Dobré je také nesdílet s nikým skleničky, příbory a ostatní kuchyňské náčiní,“ radí Jakub Hofmann z Společnost GlaxoSmithKline. Na skleničkách totiž dokáže tento mikrob přežít dokonce deset dlouhých dní. V zemi či v prachu je to skoro trojnásobek tohoto času.

NAPADENÝCH PŘIBÝVÁ

Ještě důležitější je utužování obranyschopnosti organismu. Kulovitá bakterie zvaná pneumokok se totiž ve sliznicích úst či nosu vyskytuje naprosto běžně. Má ji tam přibližně šedesát procent dětí a desetina dospělých. „Pokud ale mají plně funkční imunitní systém, nemusí jim vůbec působit problémy,“ podotýká praktická dětská lékařka Alena Šebková. Teprve když je tělo oslabené, může podle ní bakterie proniknout do dalších částí těla a zavinit vážnou infekci.



Pneumokoky patří k nejčastějším původcům bakteriálních nákaz dýchacích cest, zánětů středního ucha a zápalů plic.

Pacientů s pneumokokovou infekcí přibývá – loni jich lékaři napočítali celkem 444, což je meziročně o 129 víc. Smrtí přitom skončilo 79 případů, o rok dříve to bylo 66. „Nejčastěji umírali pacienti nad pětašedesát let,“ doplňuje Jana Kozáková.

Zákeřný bacil