Za farou v Malenicích je živo. Hraje muzika, děti pletou věnečky z kytiček a dospělí vyhlížejí, kde si dát jakou dobrotu. Včera se tam totiž konaly pouťové malinové slavnosti. Vždyť Malenice mají maliny v názvu i v heraldickém znaku. Místní pamětník Josef Frk vysvětluje: „Když měl heraldik vytvořit znak, přišel na to, že předkové udali, že je to tu zarostlé maliním.“ A je? „Ale kdepak, teď už ne,“ směje se pán. Místní maliny sbírali, dávali do mrazáku i kupovali.

Hned u prvního stánku peče lívance Ladislav Frno, na které vyrobil sám těsto. „Ze tří litrů mlíka, dáte k tomu kvasnice, osladit, nechat vykynout a pak už se to peče na ohni,“ vyjmenovává postup. Obrací je na starodávných kamínkách, které našel na půdě. „Tady se sousedem s kamny jezdíme i po dalších akcích, jako jsou třeba gulášiády,“ plácne kamaráda přes rameno. Soused Stanislav Štětina k jeho lívancům připravil koktejl ze smetany, tvarohu a malin. „Dala bych si dva,“ poručí si paní ve frontě a podává sousedům desetikorunu.

Opodál se tvoří velká fronta a ženy za stánkem neví, co dřív. „Babiččiny maliny v rosolu, hraběnčiny maliny ve tvarohu, malinové tiramisu, panna cotta s malinami, malinový dort, čokoládový dort, Pavlova s malinou, makronka, linecký malinový dortík, domácí malinová limonáda,“ hlásí nabídka jejich stánku. Podle Hany Svítivé pekla včera odpoledne do noci celá rodina. „Sestřenice Bára, babičky, teta,“ usmívá se.

Místní obyvatelka Lenka Rozhoňová potkala na akci kamarádky. Jedna přijela s rodiči, druhá za příbuznými. „Je tu spoustu lidí odjinud,“ rozhlíží se Lenka Rozhoňová s tím, že na nové atrakci místo pouti je „narváno“.

O zábavu se místním i přespolním starala tříčlenná kapela Marnotratníci se dvěma harmonikami a vozembouchem. „Ten vozembouch, to je teda něco,“ hvízdne jedna z přihlížejících. Vystoupil i soubor Rozrazil.

Podle Josefa Frka se akce už „ujala“. Lidé během ní prý navštěvují i faru s různými expozicemi.