Pojednává o osudu mladistvých Židů, kteří utekli v roce 1939 z protektorátu Čech a Moravy do Skandinávie, píše deník OÖN. Připomíná, že vedle oceňovaných dětských transportů „britského Schindlera" Nicholase Wintona byly i příklady dalších zachraňování, například 80 židovských mladistvých, z toho některých z Rakouska, do Dánska a Švédska.

Jejich osudům se po léta věnoval tým kolem české novinářky Judity Matyášové (Deník 24. dubna). Třicet jich našel v Evropě, Izraeli a v Americe, a dal tyto 90leté pamětníky dohromady. Výstava ve Windhaagu jejich vzpomínky odráží bohatým obrazovým materiálem, dopisy a záznamy rozhovorů, uvádějí OÖN.

Program doprovází divadelní hra „Eichmann", která bude uvedena 9. června od 20 h a 10. června od 19 hodin převážně pro školy ve víceúčelovém sále ve Windhaagu. Je postavena na výpovědích tohoto zločince před izraelskou tajnou službou po dopadení v Argentině. (www.greenbeltcenter.eu)

Šestky moc netáhly

Pondělní datum 6. 6. 2016, další „kořaleční kombinace", jak říkají za humny, přitáhlo k oltářům řadu rakouských dvojic, podobně jako 12. 12. 2012. Na další takto zapamatovatelkou kombinaci by totiž museli čekat až do středy 2. 2. 2022, píší OÖN.

Podle Silke Ellerböckové, vedoucí linecké matriky, která oddává ročně 800 až 1000 párů, zaznamenali „hypku" o termín na tento den před delším časem, ale od té doby se moc dalších zájemců neozvalo. Podle ní se zájem „rozředil" i na 16. 6. 2016 – na tento den jsou se čtrnácti obřady „vyprodáni". Kromě toho registrují obecně, že se sezona sňatků rozšiřuje stále víc na podzim.

Tento trend potvrzuje i Florian Köppl z radnice ve Gmundenu, kde mají ročně víc než 300 svateb, z toho 90 procent před zámkem Orth. Podle něho oddávají v květnu, v červnu a pak v září a říjnu hlavně domácí dvojice, léto je hlavní sezonou pro cizince. 6. června oddávají tři páry, na 16. červen jsou přihlášeny čtyři.

Svatební termíny rezervují ve Gmundenu jen do roku 2017. „Kdo by si tedy chtěl zadat oněch 2. 2. 2022, musí ještě počkat – termíny na 2022 budou objednatelné až od 1. srpna 2021," dodávají OÖN.

Tisíce blesků za humny

V Rakousku zaznamenali v květnu 156 675 blesků, zhruba dvakrát víc než loni. Zasloužil se o to zejména poslední májový víkend, kdy jich bylo registrováno více než 100 000. V Horních Rakousích jich udeřilo 48 141, čímž naši sousedé vedou pořadí spolkových zemí.
Následuje Štýrsko s asi 38 000 s Dolními Rakousy 31 000. Nad Vídni napočítaly měřicí stanice jen 45 blesků, píše deník OÖN.

Horní Rakousy vedou nejen v absolutním počtu výbojů, ale i v jejich hustotě – se čtyřmi „trefami" na kilometr čtvereční jsou daleko před ostatními zeměmi. I tady jsou ale regionální rozdíly značné – do okresu Schärding zamířilo zhruba osm blesků na kilometr, na Eferding šly necelé dva. Proč jsou Horní Rakousy tak výrazně „bleskosvodné", přičítají meteorologové souhře více faktorů, z nichž centrální roli hrají vrstvy vzduchu, jejich energie a vlhkost.

Nejsilnější blesk udeřil 28. května na Ternitz v Dolních Rakousích. „Silou 233 kiloampér uvolnil 14 500krát víc energie, než kolik jí je v obvyklé domácí 16ampérové zásuvce," píší OÖN.