Na okruhu dlouhém 900 metrů s umělými dřevěnými překážkami s celkovým převýšením deset metrů na okruh jezdili v závodě jednotlivců nebo týmů závodníci z Rakouska, Německa, Švýcarska a Belgie. Pauzy si každý volil sám. Vítěz sólozávodu Lukas Kaufmann stihl absolvovat 492 kol, tedy 442,8 kilometru. Nejlepší šestičlenný tým „natočil“ 561 kol (495,9 km). Ke startu se spontánně rozhodla i úřadující mistryně světa v této disciplíně Caroline Pasedachová z Německa, ale absolvovala jen 96,3 km ve 107 kolech. Jurek Milewski (Salcburk) a Guido Pfeiffermann (Vídeň) jeli jako tým na koloběžkách a urazili 426 kol (383,4 km) s celkovým převýšením 8733 metrů.

Na snímku jsou vítězové čtyřčlenných družstev z Waldburgu.

Susi, nejoblíbenější kráva

Centrální společenství rakouských chovatelů skotu (ZAR) vyhodnotilo nejoblíbenější jména pro telata v roce 2017. U kraviček vyhrála Susi před Bellou a Sissi, u býčků Max před Willim a Moritzem. V zemi bylo loni 580 000 telat. Susi a Bella byly nejčastější i u dospělých dojnic, jen na třetím místě Sissi vystřídala Alma. OÖN poznamenávají, že i u skotu je obvyklé začínat jméno mláděte podle prvního písmena jména matky.

Když zamrzlo Traunsee…

Borci na štaflích se šikují.

Současné mrazy vyvolaly v rakouských sousedech vzpomínky na ještě chladnější časy, když dokonce zamrzlo nejhlubší jezero Traunsee, píší OÖN. Kroniky říkají, že od roku 1477 se to stalo jen dvanáctkrát, naposledy před 55 lety. V noci na 29. leden 1963 se vytvořila mezi Ebensee a Gmundenem tenká vrstva ledu, která pak rychle tloustla.

Pro místní lidi to byla senzace. Jak v lineckém listě vzpomíná 70letý Otto Kienesberger, napřed na led poslal psa, pak svého mladšího bratra, a když držel, vstoupil na něj i sám. Pak se už národ nedal zastavit, po Traunsee jezdila i auta a šetřila si cestu po klikatých pobřežních cestách. „Ostatně na ledě tehdy neplatily žádné dopravní předpisy,“ zaznamenal tehdy starosta ve výslužbě Erwin Herrmann.

Taxikáři z okresního města tu našli zdroj dalších příjmů, nabízeli lidem jezerní okruhy po trasách výletních lodí. Vodní lyžaři tahaní auty místo člunů zkoušeli lety na závěsných křídlech, přičemž si k rozjezdu obouvali klasické sjezdové lyže. Bývalý stíhač z druhé světové války Max Wojacek z Gmundenu na zamrzlém jezeře přistál za jásotu četných diváků na letounu vlastní výroby.

A byly i větší kuriozity, pokračuje linecký deník. 1. února 1963 nastoupilo v gmundské zátoce 18 malířů a natěračů k závodu v chůzi na štaflích, na jejich pracovním náčiní (foto). Museli absolvovat 400 metrů mezi Esplanade a zámkem Ort. Vyhrál Franz Prischl v čase 17:45 minuty, který už nikdo nepřekonal – protože jezero od té doby nezamrzlo, poznamenává list.

Dvanáctičlenný štamtyš gmundského hostince Hubertus nastoupil k „překoulení“ dřevěné koule o váze 1,5 kilogramu přes jezero co možná nejmenším počtem „postrků“ - tradiční soutěž je v této oblasti doma už odnepaměti, vždy na trase 12 362 metry. Muži k tomu výjimečně tentokrát po ledě potřebovali 408 „strků“ během 4:12 hodiny, když jim úkol ztěžoval sníh v některých úsecích. „Když stavitel Richard Loidl posledním patnáctimetrovým posunem dosáhl gmundenského břehu, jásalo tam kolem tisícovky diváků. Dřevěná koule dodnes leží v bývalém hostinci Steinmaurer a čeká na příští led na Traunsee,“ uzavírají OÖN.

Žebříček regionů

Statistický úřad Eurostat vydal žebříček bohatosti 276 regionů Evropské unie. Nejbohatší zůstává západní část londýnské City s hrubým domácím produktem na hlavu ve výši 580 procent průměru regionů. Následují Lucembursko 257 %, jih a východ Irska 217 a hlavní města Brusel a Hamburg 200. Pak už jsou „naši“ - Bratislava 184 a Praha 182. Z Rakouska je nejbohatší Salcburk, sedmnáctý se 154 % průměru, osmnáctá je Vídeň 153. Následují Vorarlbersko 141, Tyrolsko 138 a Horní Rakousy 129. Nejchudší v Evropě je bulharský severozápad 29. Mezi deseti posledními je pět bulharských, po dvou rumunských a maďarských regonech a francouzský zámořský Mayotte, napsaly OÖN.

Policie s kamerami

Od února 2019 mají být bavorští policisté trvale a celoplošně vybaveni „bodycams“, osobními kamerami jako součástí uniformy, píší PNP. Jak ve středu řekl ministr vnitra Joachim Herrmann (CSU), v pilotním testování se tyto přístroje plně osvědčily. Jako první mají být takto vybaveny inspekce, které dosud byly nejvíc postihovány násilnými útoky. Novinku zaznamenávající nasazení nositele obrazem a zvukem zkoušelo od listopadu 2016 asi 280 policistů v Mnichově, Augsburgu a Rosenheimu. Cílem je nejen incidenty zadokumentovat, ale také označenou kamerou tlumit agresivitu útočníků.

Náboženství horší než počty

Výuka náboženství je v Bavorsku ještě méně oblíbená než matematika, zjistil dotazník institutu výzkumu veřejného mínění Kantar Emnid zadaný evangelickou církví v zemi. V žebříčku oblíbenosti předmětů skončilo náboženství s 38 procenty „podpory“ (u evangelíků 48 %) předposlední – za matematikou 42 %. Jen fyzika je na tom ještě hůř se 32 procenty. Na špičkových místech skončily biologie 59, dějepis 55, němčina a tělocvik 54.

V minulých dnech náš web informoval o tom, že čtvrtina občanů Bavorska odmítá náboženství na školách. Ministr školství Ludwig Spaenle (CSU) i svaz učitelů jsou naopak pro zachování této výuky.

Vymazali Venuši

To je ona, nežádoucí…

„Stále znovu udivuje facebook kuriózními případy cenzury. Tentokrát to odnesla téměř 30 000 let stará Venuše z Willendorfu,“ píší OÖN.

Nejvýznamnější objekt sbírek Přírodovědného muzea ve Vídni a podle OÖN i jeden z nejznámějších archeologických nálezů na světě byl vykopán 7. srpna 1908 při průzkumu pod vedením Josefa Szombathyho, tehdejšího kurátora pravěkých sbírek c. k. dvorního muzea, v dolnorakouském Willendorfu ve Wachau. Jedenáct centimetrů vysokou sošku našel při rozebírání jedné půdní vrstvy dělník Johann Veran.

Fotografii sošky umístila „art-aktivistka“ Laura Ghiandaová na facebook, podle vlastních slov aby zjistila, co nastane. Snímek byl touto platformou sociální sítě shledán pornografickým a v prosinci vymazán. Muzeum reagovalo žádostí, aby v souladu se stanovami facebooku byla fotografie na síti ponechána. Šéf muzea Christian Köberl argumentoval, že dosud nikdy nebyla stížnost návštěvníků na nahotu objektu. Už 29 500 let se Venuše prezentuje jako symbol plodnosti neoblečená…

Časopis Futurezone poznamenává, že rigidní zacházení facebooku s „nahotinami“ naráží už dlouho na nepochopení uživatelů sociální sítě a umělců. Médium připomíná, že facebook tak smazal například proslulou fotografii z vietnamské války, na níž utíká nahé děvčátko před napalmovým útokem. Síť později toto „vyhoštění“ vzala zpátky. Ze stránek smazala také sochu Neptuna, symbolu Bologni. Její obraz použila spisovatelka Elisa Barbariová jako reklamu na své webové stránky o pozoruhodnostech města ..