Až do svých 98 let žila zcela samostatně ve svém svépomocně postaveném domě – vařila, uklízela, prala a starala se o zahradu, kde si pěstovala zeleninu, která by prý mohla být vedle dobrých genů tajemstvím jejího vysokého věku. „Přitom nikdy o své zdraví zvlášť nedbala. Jak řekl její syn Rudolf, jedla všechno, co dnes lékař zakazuje. I kávu a dokonce salát tak silně sladila, že se z toho ,křivila pusa´.“

Nejstarší občance Rakouska pogratulovali vedle příbuzných i zemský hejtman Thomas Stelzer a místostarostka Lince Karin Hörzingová. Když oficiální hosté, televizní tým a fotografové odešli, konečně doopravdy „roztála“ po kousku čokolády. „Velmi dobře ví, co chce,“ komentoval to její nejoblíbenější pečovatel Andi. „Má ráda všechno sladké a před spaním trvá na kousku čokolády jako ,večerníčku´…“ Své svěřenkyni Andi vymyslel před třemi roky jako dárek tričko s vyšitým číslem věku a hornorakouským znakem, a tuto milou pozornost opakuje..

Paní Anna se narodila 23. července 1908 na linecké Franckstrasse – ve stejném roce, kdy císař František Josef I. slavil 60leté jubileum své vlády, pokračuje list. Na první světovou válku nemá žádné konkrétní vzpomínky. V letech 1934/35 si s prvním manželem postavili dům. Za druhé světové války pracovala na poště v Kleinmünchenu. Prožila nálety na průmyslové a zbrojní město. Muž se jí nevrátil z Ruska a byl prohlášen za mrtvého. Po válce se vdala znovu a narodil se jí jediný syn.

Jsou psí dny, co naděláme…

Sousedé říkají období po 23. červenci „psí dny“, a mnoho lidí si myslí, že to pojmenování je od vedrem sužovaných psů hledajících ochlazení ve stínu. Není tomu ale tak, píší OÖN. Ten název prý ohlašuje nejteplejší část roku jen náhodně.

„Psí dny“ svůj název odvíjejí od souhvězdí. „Velký Pes se svou nejjasnější hvězdou Siriem se v době od 23. července do 24. srpna vynořuje na ranní obloze. Staří Egypťané věřili, že tato hvězda je jako ,přídavné´ Slunce odpovědná za letní horka. V alpském prostoru je nyní souhvězdí vidět až koncem srpna, ale vedro bude u nás přesto už v příštích dnech,“ uvádí list.

Podle meteorologa Bernharda Niedermosera by teploty ve středu mohly „zbořit“ 30stupňovou hranici, ale bez mráčků to nebude. Deštník prý ale potřebovat nebudeme, slibují OÖN. „Potěšitelný je trend příštích čtyř týdnů. Zůstane nadprůměrně teplo a po většinu doby i sucho,“ končí list.

Hotely ušetří potraviny?

Podle studie zemědělské univerzity ve Vídni vyhazuje gastroprovoz v zemi ročně průměrně 4,4 tuny potravin, píší OÖN.

Ke zjištění potenciálu úspor nechal Alexander Pilsl, ředitel Hotelu Guglwald (okr. Rohrbach), analyzovat provoz svého hotelu iniciativou "United Against Waste", podporovanou hornorakouskou vládou. „Po dvoudenním průzkumu v hotelu uzavřel poradce Benedikt Zangerle, že by Hotel Guglwald mohl lepším ,managementem potravin´ ušetřit ročně až sedm tisíc eur. Tím je v rakouském trendu.“

Největší redukční potenciál vidí expert ve zbytcích z podávaných jídel, a tam také chtějí Pilsl a šéfkuchař Julian Weiss začít. Opírají se přitom o psychologii. „Lidé si pořád myslí, že talíř musí být plný,“ míní Pilsl. Pro mnoho z nich je pak naservírované množství příliš. Šéf chce proto v budoucnu používat menší nádobí, a Weiss dodává, že i porce budou připravovat menší. Tak budou hosté moci dojíst víc kousků. K úsporám energie musí být také lépe využíván kuchyňský inventář. „U nás už určitě nebude stát žádná lednička prázdná,“ pokračuje Pilsl.

Hotel Guglwald činil určitá opatření už před rozborem experty. Tak si hosté mohou šestichodové večerní menu vybrat už den předem, což zjednodušuje plánování a snižuje nadprodukci. Asi 14 000 eur podnik ušetřil od doby, kdy začal nakupovat vejce přímo ve Freistadtu.

Šetření zmíněnou komisí stálo 1900 eur. Polovinu z nich uhradila zemská vláda. V celém Rakousku už program využilo 50 podniků.

Už nenapouštějí bazény

Už řadu měsíců jsou srážky v Mühlviertlu významně pod dlouholetým průměrem, uvedly OÖN. Bouřkové deště o víkendu přinesly jen místní uvolnění, ve většině míst regionu je dál příliš sucho. Situace v zásobování se přiostřila v řadě obcí. Tak Aigen-Schlägl vyzval v pondělí dopoledne občany, aby s pitnou vodou zacházeli maximálně úsporně.

K omezení spotřeby vody mají domácnosti nenapouštět bazény, na čas mají upustit od kropení trávníků, keřů a od zalévání stromů. Totéž platí o mytí aut a jiných vozidel. Obec žádá občany, aby situaci probrali také v rodině a s přáteli, protože „zásobování pitnou vodou má nejvyšší prioritu“.

Pomohou dotace krajině?

„Pět let nebyl ekologický klenot ,Bayrische Au´ v obci Aigen-Schlägl přístupný pro turisty a cyklisty,“ píší OÖN. „Nyní jim má být toto vzrušující slatinné území opět otevřeno. Plánována je tu bezbariérová stezka s vyhlídkou, okružní cesta a ,audio-app´, který má podat odborné informace o tomto území.“

„Skoro celé desetiletí jsme vyjednávali a plánovali, jak bychom mohli dostat svolení k tomuto projektu důležitému pro rozvoj turistiky,“ říká v deníku Reinhold List, ředitel turistického svazu Böhmerwald. „K zajištění nezbytného životního prostoru například zde se vyskytujících vzácných brouků mají být také vyschlé plochy lipenského jezera, které zde přesahuje dokonce několik metrů na rakouské území, renaturovány.“

Slatinné území bude po zpřístupnění dosažitelné malou objížďkou i pro cyklisty jezdící kolem Schwarzenberského plavebního kanálu. „I ten bude díky nyní povolenému podpůrnému balíčku z programu Interreg EU zhodnocen vyklizením a sanací propustí a kanálových úseků. Přeshraniční projekty na Šumavě podporuje Evropská unie celkem devíti miliony eur,“ pokračuje list.

Víc než polovina z nich má být věnována zhodnocení hraničního přechodu ze Schönebenu směrem na Novou Pec, kde bude na české straně optimalizováno devět kilometrů silnice. Ta bude proto od 15. srpna do 15. listopadu uzavřena, píše list.

Ve školkách sedm dnů v týdnu?

V Salcburku plánuje zemská radní za Neos (Obnovujeme Rakousko) Andrea Klambauerová pilotní projekt opatrování dětí v předškolníxh zařízeních po sedm dnů v týdnu, zaznamenal linecký Volksblatt..Do roku 2023 má ke zjištění potřeby mít otevřeno i v sobotu a v neděli pět zařízení ve městě a v této zemi. Opatření má usnadnit matkám návrat do zaměstnání. Konkrétní plány radní zatím neuvedla. Zmínila nejistou otázku zájmu o tuto službu – například zaměstnanci solnohradských zemských klinik už teď mohou děti svěřovat o víkendech do péče nemocničních školek, přihlásí-li se jich alespoň pět, ale zatím žádný zájem o to nezaznamenali. Záměr se bude plnit obtížně i vzhledem ke krácení příspěvků spolkového rozpočtu na péči o děti, říká radní.

Kdy poutat na psychiatrii

Pacienti na psychiatrických odděleních smějí být po delší dobu poutáni na postelích jen po soudním rozhodnutí, napsala PNP. Rozhodl to Spolkový ústavní soud v Karlsruhe v úterý 24. července. Řešil stížnost dvou nemocných z Bavorska a Bádenska-Württemberska. „Pokud má fixace na nohou, rukou a břiše – v některých případech navíc i na hrudníku a čele – trvat odhadem déle než půl hodiny, nestačí k upoutání nařízení lékaře. Byl-li pacient spoután v noci, musí být souhlas soudu získán druhý den ráno,“ řekl soud.

Předseda senátu Andreas Voßkuhle uvedl, že fixace nemocného je zásahem do jeho základních osobnostnich práv a je přípustná až jako poslední opatření. Senát uložil dotčeným zemím přijmout ústavě odpovídající normu do 30. června 2019.

Spočítají hmyz

Zemský svaz pro ochranu ptactva vyzval k sečítání hmyzu v Bavorsku, napsala PNP. V jeho rámci má být od 3. do 12. srpna registrováno „vše, co má šest nohou, leze nebo létá“. Zvláštní pozornost má být věnována osmi v Německu nejpočetnějším druhům – kobylce zelené, otakárkovi fenyklovému, babočce kopřivové, slunéčku sedmitečnému, čmeláku rolnímu, drvodělce, šídlu modrému a kněžici pásované.

Hmyz má být pozorován a sčítán v zahradách, na balkonech, v parcích, na lukách, v lese, na poli, rybnících, potocích nebo řekách, pozorovací plocha nemá být větší než do okruhu asi deseti metrů kolem pozorovatele. Počítat se má hodinu a u každého druhu má být zaznamenán nejvyšší současně zahlédnutý počet. Akce byla vyvolána silně klesajícím počtem hmyzu v Německu a ke zdůraznění enormního významu jeho asi 33 000 druhů v zemi. Více na NABU-App „Insektenwelt“.

Kde se mají nejlíp

V Ingolstadtu, v Erlangenu, v okrese a městě Mnichov se vydělává v Bavorsku nejvíc, píše PNP. Zaměstnaní na plný úvazek v regulérní práci vydělávají měsíčně v průměru přes 4000 eur hrubého. „V Ingolstadtu dokonce nejvíc v celém Německu, 4635 eur,“ sdělilo v listě v úterý 24. července regionální ředitelství Spolkové agentury práce v Norimberku. Následuje Erlangen 4633. Okres Mnichov je se 4227 eur hrubého v SRN sedmý. Všichni zaměstnanci v Bavorsku na plný úvazek a s povinným sociálním pojištěním vydělávali koncem minulého roku průměrně 3345 eur. Vyučení brali o 28 procent víc než nevyučení kolegové. Ženy vydělávaly o 16,5 procenta méně než muži, protože jsou pořád ještě nadproporčně činné v málo placených, typicky „ženských“ povoláních, zřídkakdy na vedoucích postech a kvůli péči o děti dlouho ve zkráceném pracovním poměru.