Žádné nepravosti na jezeře se ale neděly. To výzkumníci z Biologického centra Akademie věd ČR v lipenské nádrži prováděli pravidelný výzkum. „Zjišťujeme, v jakém stavu je rybí populace v jezeře,“ vysvětlil profesor Jan Kubečka z hydrobiologického ústavu centra. .„Výzkum provádíme na čtyřech místech, neboť jiné ryby žijí například u přítoku, jiné u hráze. Zjišťujeme složení všech druhů, a pak se zaměřujeme ještě speciálně na narozený plůdek.“ Výzkumníci se tak snaží najít odpovědi na otázky, jak vývoj ryb usměrňovat, které druhy vysazovat, jak ryby lovit, jestli je třeba některé rybí druhy chránit a podobně. „Díky průzkumu upřesňujeme informace pro rybářské hospodáře,“ říká Jan Kubečka. „Impulzem byl velký pokles úlovků candátů v roce 2005, takzvaná candátí krize.“

Hlavní průzkum dělá Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou, fakultami přírodovědeckou a rybářství. Výzkum je složitý, nicméně jednoznačně ukázal, že o rozmnožování candáta v lipenské nádrži nemusí mít rybáři strach. V květnu a červnu zaplní vylíhnuté larvičky v podobě ichtyoplanktonu lipenskou nádrž, kdy se v každém kubíku vody pohybuje několik candátků. Jejich další vývoj ovlivňuje řada faktorů. Mezi nimi má velký význam teplota a dostatek potravy – především okounovitých ryb. Vědci již shromáždili obrovské množství dat, ale Lipno i vývoj plůdku v něm vždy něčím překvapí, takže pořád nemohou s jistotou předpovědět, jak se populace bude vyvíjet.

Neměnit často pravidla

Kolaps candátí populace na Lipně nehrozí. Je však třeba nepodlehnout tlaku rybářů na změnu pravidel lovu. Protože kdykoliv se pravidla rybolovu změní, s rybářskými statistikami to zamíchá tak, že se z nich pak prakticky nedá dobrat žádných poznatků. Proto je důležité vytrvat a ponechat pravidla delší dobu beze změn.

Současný průzkum života v lipenském jezeře spojili výzkumníci i s edukačním programem pro veřejnost. Na akci nazvané Zažij vědu na Lipně se s jejich činností mohli v Jestřábí seznámit všichni zájemci. A dozvědět se řadu zajímavostí především o atraktivní rybě Lipna a jeho hlavním taháku – candátovi.

„Chceme zjistit v jakém stavu je rybí obsádka a v jakém stavu bude v budoucnosti,“ vysvětlil profesor Jan Kubečka a zasvětil posluchače do Příběhu lipenského candáta. „Jeho vývoj zkoumáme například z otolitů – sluchových kůstek, na kterých se dobře projevují rozmanitá období růstu ryby. Lipno zažilo kolaps této ryby, ale candát ukázal, že se z něho umí zotavit.“

Rybáři, pomozte výzkumu

Rybáři velmi napomohou výzkumu, když výzkumníkům předají hlavy ulovených candátů (i zamražené) na Lipně. Vědci získávají ze sluchového ústrojí ryby cenné informace o jejím životě. „Při výzkumech na Lipně ulovíme velkých ryb poměrně málo. Proto bychom byli za tuto pomoc velmi vděčni,“ říká Jan Kubečka.