Ten v této lokalitě staví na svém pozemku čtyři rekreační domy – jeden pro hejtmana Jiřího Zimolu, druhý pro jeho náměstka Jaromíra Slívu. Ty po jejich kolaudaci a doplacení ceny pozemků a staveb přejdou do jejich vlastnictví.

ČTĚTE TAKÉ: Jak to bylo s pozemky šéfa jihočeských nemocnic

Jak Deník v minulém týdnu uvedl, cena pozemku se dle budějovických realitních společností měla v době koupě, tedy v roce 2012, pohybovat v rozpětí 1500 – 2000 Kč za metr čtverečný. Za těchto podmínek by měl za pozemek Martin Bláha zaplatit nejméně 4,3 mil. Kč, přičemž, jak říká, ho koupil za rovný milion a za další milion ho zhodnotil. Před týdnem totiž uvedl, že za něj dal 2,3 mil. Kč. „Jen moje několikaletá práce zhodnotila cenu pozemku z 343,50 Kč při jeho koupi na 659 Kč za metr čtverečný, což je cena pozemku včetně projektů, geodetických prací, přípojek a sítí,“ vysvětlil s tím, že vůbec nešlo o lukrativní, ale velmi problematický pozemek, neboť přes něj vedl hlavní řad pitné vody pro Loučovice a Lipno nad Vltavou.

„Takže pokud jsem tam chtěl stavět, musel se řad přeložit. Dále byla více než třetina pozemku pod úrovní veřejné spádové kanalizace, takže vůbec nebylo zřejmé, zda se podaří ke kanalizaci připojit,“ uvedl s tím, že nezasíťovaný pozemek, který tehdy ani nebyl připojitelný k sítím a tudíž se na něm nedalo stavět, se prodával za nižší cenu než parcela bez obtíží k veřejným sítím připojitelná. „Jedinou možností, jak tudy vést spádovou kanalizaci, bylo požádat souseda o umožnění přívodu kanalizace, s čímž souhlasil za podmínky, že dostane věcné břemeno k budoucí zbudované cestě,“ vyjmenoval Martin Bláha další nutné investice.

Že pozemky koupil za cenu v místě obvyklou, podložil vyjádřením budějovické realitní společnosti, v níž stojí, že sousední pozemky skupovala od roku 2005 společnost Berik Projects za 650 Kč za metr čtverečný a s hotovou stavbou a všemi úpravami ho prodávala holandským zájemcům za 1273 Kč za metr.

ČTĚTE TAKÉ: Hejtmanovi staví dům šéf nemocnic
 
Martin Bláha předložil doklady, že celý pozemek koupil v květnu 2012 sám. Podle bankovního převodu uhradil Bláha 2/3 ceny s tím, že podnikatel Roman Najbrt zaplatí svou část. „O tři dny později mne požádal, zda bych to mohl uhradit za něj,“ ukázal výpis z účtu. Uhradil celý pozemek přesto, že Roman Najbrt, který tento vhodný kus země objevil, se stal vlastníkem třetiny pozemku.

Za tři čtvrtě roku je pozemek rozparcelován a dochází k dohodě o rozdělení spoluvlastnictví pozemků. „Přestože Najbrt získává menší než třetinový podíl, logicky mu nic nehradím, protože on dluží mně. Do tří měsíců se rozhodl projekt opustit a převádí na mne svůj podíl dohodou o narovnání,“ uzavírá Martin Bláha s tím, že 100 000 Kč, které podle této dohody Najbrtovi zaplatil, je jen na papíře, protože Najbrt byl dál dlužníkem. „Pozemky jsem zaplatil sám ze zdaněných příjmů ze svých společností Optea a Maternia. Ujišťuji, že daň z příjmu z těchto společností je vyšší než odměny, které dostanu ze všech jihočeských nemocnic,“ řekl Bláha a zdůraznil, že pozemky pořídil za cenu obvyklou, řádně zaplatil ze zdaněných peněz, na vše má doklady a že nedošlo k žádným podivuhodným okolnostem.

„Nebýt hejtmana Zimoly a náměstka Slívy, tak tu nejsme,“ míní, že jde o cílenou kampaň s politickým pozadím. O podání trestního oznámení pro poškození svého jména prý přemýšlí: „Jsem ale člověk, který myslí pozitivně a nechce ztrácet svůj čas nad něčím, co si to nezaslouží.“