Na pláži, v restauraci, na výletě. Sociální sítě umožňují být se zamilovanými páry, které dnes slaví sv. Valentýna, téměř všude. Do poloviny minulého století byly ale takové snímky výjimkou.

Petr Hudičák, kurátor expozice a sbírek Musea Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově, které připomíná práci dvou legendárních českokrumlovských fotografů Josefa a Františka Seidlových, vysvětlil, že do roku 1945 bylo ve Fotoateliéru Seidel fotografování dvojic před svatbou jen velmi málo žádané. „Neslušelo se to. Dvojice, třebaže zamilovaná, nemohla chodit do společnosti jen tak bez doprovodu dalších osob, třeba jen jedné,“ uvedl s tím, že mnozí z fotografovaných chodili do Českého Krumlova pěšky. „Zejména z míst, kudy nejezdil vlak – od Slavkova, Světlíku, Rožmberku, Přídolí – musely páry zdolat mnoho kilometrů pěšky a ještě k tomu jako doprovod přemluvit někoho z přátel. Ti už na fotografii pochopitelně nejsou. Mohlo se ale stát, že kamarádka či kamarád se na druhou fotografii dostali, aby bylo vidět, že spolu v Krumlově byli,“ dodal Petr Hudičák.

Soutěž:
Máte někoho rádi? Jste zamilovaní? Pošlete nám selfie s vaší drahou polovičkou. Na dva z vás čekají poukazy na fotografování v krumlovském Fotoateliéru Seidel. Snímky zasílejte na e-mailovou adresu soutez.jih@denik.cz. Více informací najdete na www.seidel.cz v části foto.

Jak ale řekl znalec budějovické historie Jan Schinko, randilo se vždy. Tou nejznámější lokalitou pro randění byla před rokem 1928 v krajském městě tak zvaná „alej vzdechů“, která se nacházela na pravém břehu Malše mezi Divadelní a Biskupskou. „Termín alej vzdechů se běžně používal, z čehož se dá odvodit, že jádrem byly skutečné milenecké vzdechy. Nikoho to však nepohoršovalo. Kdo nesouhlasil, nemusel do aleje chodit to poslouchat,“ vyprávěl Jan Schinko.

Dodal, že druhou takovou lokalitou, kde si páry dávaly dostaveníčko, byl Schilerův park, hovorově Šilerák, neboli severní cíp Střeleckého ostrova. „Třetí lokalitou byla biskupská zahrada a prostor kolem hradební bašty Otakarky. Novějším místem schůzek byl Háječek. Traduje se však, že dívkám matky zakazovaly do Háječku večer chodit, že by tam mohly o něco přijít. Chlapcům to nezakazovaly,“podotkl Jan Schinko.