Na zhotovení jednoho potřebuje hodinu až dvě, produkty stojí 115 až 155 eur.

Jeho specialitou je barvení hran pásků - zářivou modrou, jasně červenou či tyrkysovou. Barvy si vyrábí sám. 90 procent produkce firmy jsou opasky, zbytek drobné kožené zboží jako peněženky nebo kabelky, jednoduché a dobré. „Mám rád ,puristické´ věci, kvalitní, ale redukované na to nejdůležitější,“ říká v listě.

Svůj první pásek udělal v šestnácti letech. „Tenkrát mi maminka darovala dva opravdu drahé kožené pásky. Oba byly už za krátkou dobu kaput. Pomyslel jsem si, že takhle to přece nemůže být, abych si musel kupovat extra opasek, když máme doma kožedělnou fabriku,“ cituje ho deník. Proto se rozhodl si nějaký vyrobit sám. Ještě dnes ten exemplář visí na stěně jeho kanceláře. „Nepomýšlel jsem ale na to, že bych si takhle vydělával peníze. Chtěl jsem jen udělat si pro sebe něco perfektního…“

Vyhledává cíleně kousky kůže, které v továrně vyřadí. „Dřív se mi všichni smáli, protože jsem chtěl výslovně ten ,největší šrot´,“ uvádí. Upřednostňuje kůže s mnoha vlastnostmi, které by mohly vyprávět příběh té které krávy. Každý výrobek je pak unikátem. „Kůže je přírodní produkt. Chci, aby tak vypadalo i to, co z ní zhotovím,“ míní.

Materiál má z rodinné firmy, která existuje už přes 160 let. Michi je šestou generací. Vyčiněné kůže exportují do celého světa, především podnikatelům v jezdeckém sportu. Zvláštní je jejich podnik v tom, že pracuje jako dřív. Kůže zbavené masa a srsti napínají po 60 kusech do dřevěných rámů a jeřábem je uloží do jámy. Ve hnědočervené tekutině z vody a extraktů stromové kůry, například kaštanů a dubů, kůže zůstávají šest až devět týdnů.

Na řemeny bere Michi kůži ze hřbetů krav, protože tam je její struktura nejhustější a materiál se už dál nevytahuje. Protože firma produkuje kůže především na sedla a uzdy, musí být zvlášť robustní. Aby zvířata takovou získala, musí být hodně venku. Zpracovává i kusy s „vadami“. „Když už zvíře musí zemřít, pak by z něj mělo být užito všechno,“ říká.

Volit proti někomu?

Rakouská volební strana Liste Pilz si dovede představit reformu volebního práva, která umožní hlasovat nejen pro některou stranu, ale také proti některé, napsal linecký Volksblatt. S těmito doplňkovými mínusovými hlasy by se dala nějaká politická strana i „odvolit“, řekl v Národní radě poslanec Wolfgang Zinggl. Nespokojení voliči by tak mohli přinejmenším vyjádřit, koho by jistě v parlamentu nechtěli. Také bodový systém, například 80 bodů ze sta pro jednu a 20 procent pro druhou volební stranu by mohl udělat politiku živější, uvedl.

Nech zajíce žít!

Když zemědělce Rudolfa Leitnera (58) v Regau překvapilo, že v honitbě o 250 hektarech, která přiléhá k jeho polnostem, se letos v listopadu nestřílelo, řekl mu revírník Franz Dorner důvod – protože už nejsou zajíci, napsaly OÖN. Listu Dorner potvrdil dramatický úbytek zvěře. Ještě před čtyřmi roky střelili 80 zajíců, loni jen devatenáct, a letos žádného. V mnoha revírech okresu Vöcklabruck, v Attnangu nebo Manningu, domovské obci zemského mistra lovu Seppa Brandmayra, je stejná situace. „Uspořádali jsme letos čtyři velké hony, ale před flintu jsme nedostali jediného zajíce,“ potvrdil Brandmayr listu.

Koncem devadesátých let lovili v Horních Rakousích ročně kolem 70 000 ušáků. Loni jich bylo 30 000 a letos to vypadá ještě hůř. Walter Arnold z výzkumného institutu pro volně žijící zvěř a ekologii veterinární univerzity ve Vídni míní, že hlavní příčinou je intenzivní zemědělství, které vede k velmi vysokému úhynu mláďat. Důvodů je ale víc. Postiženy jsou zejména první vrhy v únoru a březnu, kdy mladí zajíčci mají ještě málo možností úkrytu před havrany, liškami či kunami. K přežití potřebují především tučné mateřské mléko, ale k tomu musejí matky na podzim získat dost tuku. Ten čerpají z divoce rostoucích bylin, které jsou dnes ale hubeny postřiky, nebo opakovaným sečením nedozrají k plodům, říká Arnold.

Ringo zamíří do Vídně

Ringo Starr vystoupí příští rok v Evropě.Zdroj: Deník/repro

Na své webové stránce www.ringostarr.com ohlásil Ringo Starr pro rok 2018 evropské turné, napsaly OÖN. Odstartuje 5. června v pařížské Olympii, 19. června má hrát v Praze a 20. června ve Vídni „Pořadatel ani datum zahájení prodeje vstupenek ještě nejsou známy,“ uvedl list. Zatím 21 pevných termínů vede napříč kontinentem až do Izraele. „Naposledy byli pánové (z Beatles) v Evropě k vidění v roce 2011,“ dodává list.

Uberme osvětlení

Uměle osvětlené plochy na světě narůstají od roku 2012 ročně o 2,2 procenta, napsaly OÖN. V Horních Rakousích ale zůstává situace stabilní. Jsou tu dokonce takzvané Dark Sky Parky, které mají být nadále chráněny, uvedl list. Jak se rušivé osvětlení nočního nebe dlouhodobě vyvíjí, sleduje od loňska měřicí síť 23 stanic v celých Horních Rakousích. Ve společném projektu se zemskou vládou mají obce Kirchschlag, Weyer, Brunnenthal a Steinbach na Attersee ztlumit osvětlení ulic a objektů i světelných reklam s co možná největším ohledem na zdraví lidí, faunu a floru. Záměr má být realizován v příštím roce, řekl v listě zemský rada Rudi Anschober.

Podle Fritze Gusenleitnera z centra pro biologii ohrožuje noční osvětlení především hmyz. V letních měsících zahyne u jedné lampy za noc asi 150 kusů hmyzu. Ohroženo je také asi 85 procent ze 4000 v Rakousku žijících druhů motýlů, kteří jsou aktivní v noci.

Přibývá divokých koček

Přísně chráněná divoká kočka se po vyhubení kolem roku 1930 opatrně vrací do Bavorska, uvedla PNP. V roce 1984 nastartovali ochranáři chovný program a do roku 2008 vypustili do přírody především ve Spessartu více než 800 kusů. Po nákladném průzkumu letos na jaře mohl Svaz ochrany přírody (BN) prokázat opět víc těchto malých šelem, píše dále PNP. K sečítání dobrovolníci rozmisťovali latě potřené baldriánem jako lákadlem. Kočičí chlupy, které na nich uvízly, byly pak v laboratořích geneticky zkoumány. Momentálně je v zemi asi 700 exemplářů. Před dvěma roky jich bylo o asi sto méně. „Populace je ale pořád ještě moc malá, než abychom mohli mluvit o trvalém zajištění divokých koček u nás,“ říká šéf BN Hubert Weiger. Podle něho to potrvá ještě desítky let.