V příštím roce bude tato "International Science and Engineering Fair (ISEF)" v Anaheimu v Kalifornii. Jako vystavovatelé se jí zúčastní také Dominik Hitzker z Tragweinu, Manuel Gründling ze Sandlu a David Lehner ze Schenkenfeldenu, píší OÖN. „Tito žáci vyšší technické školy ve Freistadtu vyhráli s diplomovou projektovou prací Lunar prémii 500 eur a účast na výstavě Intel ISEF. O kvalitě přesvědčili v zemském kole soutěže vypisované spolkovými ministerstvy pro digitalizaci, pro vzdělávání, vědu a výzkum, ze které šest z 82 hornorakouských projektů postoupilo do celostátního finále ve Vídni, a teď uspěli i tam.“

„Pro pedagoga je šťastnou náhodou, když může doprovázet tři tak angažované mladé lidi, kteří nejprve dostanou geniální myšlenku a tu pak s velkým nadšením uskuteční,“ říká o nich profesorka užité informatiky na jejich škole Gudrun Heinzelreiter-Wallnerová.

O co v projektu jde, vysvětluje jeho vedoucí Dominik Hitzker: „Umožňujeme decentrální trh s energiemi pro obchod a výměnu obnovitelné energie z větrných nebo fotovoltaikových zdrojů. Celé se to děje nezávisle na nadregionálních zprostředkovatelích a náš software se stará o to, že tyto nákupy a prodeje fungují hladce…“

Se záměrem mají další plány. Do maturity v příštím roce jej chtějí dál propracovat, aby jej mohli přinést hotový na trh. Už k tomu udělali kroky na jiném poli – rozhodující prvky své síťové architektury ohlásili patentovanému úřadu. Více na www.lunarproject.org .

Vyměnili prachy za volno

Odbory kovo- a elektroprůmyslu v Bádensku-Württembersku v pilotním projektu vyjednaly loni v únoru zvýšení mezd o 400 eur plus 27,5 procenta jedné měsíční mzdy. Paušální přídavek představuje další dvouprocentní nárůst mezd a navazuje na zvýšení platů o 4,3 procenta od dubna 2018.

„Na procenta ale rezignovalo asi 242 000 zaměstnanců, a za to dostali osm dodatečných volných dnů,“ napsala PNP. Z toho je 170 000 lidí pracujících na směny, 55 000 zaměstnanců s malými dětmi a 17 000 chce mít víc času na péči o příbuzné. Požadavek na delší dovolenou museli předložit zaměstnavatelům už loni.

Pasovský list dodává, že malý zájem pracujících vyvolala další sjednaná možnost zkrátit si pracovní dobu na 28 hodin týdně s patřičným snížením odměny a k plným 35 hodinám za plnou mzdu se vrátit po dvou letech.

Čínská záplava v Pasově

Čínská fronta u dómu.Zdroj: Deník/repro PNP

Také v Pasově přibývá čínských turistů, zaznamenává deník PNP. Portýr u dómu říká, že snad není varhanní koncert, na kterém by nebyli (foto), a průvodci turistů vědí, že více lodních společností plovoucích po Dunaji se už na asijskou klientelu specializovalo. Radnice konkrétní čísla o národnostech hostů nemá, ale úřad starosty zaznamenal letos od ledna do dubna o 9,2 procenta víc čínských hostů než za stejné období 2018.

Program jejich návštěv v Pasově se sotva odlišuje od jiných, říká v listě Karmela Cordesová, která pracuje sedmnáct let jako městská průvodkyně a právě k dómu vede smíšenou skupinu Číňanů z Hongkongu, Japonců a Američanů k varhannímu koncertu. Samozřejmě prý většina chce slyšet největší chrámové vrahany na světě, a k tomu chtějí vědět, kde mají nejlepší pivo a kde je možné dobře nakoupit. „Asiaté snad jen potřebují víc delších fotopauz, protože tak rádi fotografují,“ říká s úsměvem Cordesová.

Manfred Eichberger, šéf stejnojmenné pasovské cestovní kanceláře, opatruje mimo jiné čínské pasažéry lodi Viking, která každých deset dnů přistává v Pasově. Odtud jim nabízejí vedle prohlídek města výlety firemními autobusy do Mnichova, Krumlova a Salcburku. „Číňané chtějí vidět koncern BMW v Mnichově stejně jako Američani,“ shrnuje zkušenosti. Ve Vídni si poslechnou Mozarta, v programu mají zámek Schönbrunn, v městečku Spitz okoštují víno, stejně jako ostatní turisté…

Jeden rozdíl je ale veliký – jídlo. „S pivovarskou hospodou Číňany nepotěšíte,“ pokračuje šéf. „Pokud v Pasově nepojedli na palubě lodi, pak je vozíme do čínské restaurace.“ Je prý sice pár takových, kteří chtějí zkusit bavorskou kuchyni, ale v té souvislosti prý často padá slovo „neúnosná“… Proto na výletních lodích vaří také poasijsku. Kapitán Číňanem být nemusí, ale každá asijská loď musí mít „programového ředitele“, který ovládá „mandarínštinu“, čínský standardní úřední jazyk.

„Asijské lodi se ale odlišují i ve výbavě,“ popisuje Eichberger deníku. „Rejdař musí nechat všechno nově popsat, protože bez znaků je většina cestujících ztracená…“ Jeho šoféři a průvodci, kteří tyto hosty vodí, jsou proto zvlášť „proškolení“. Nejdůležitější prý je jen žádného neztratit, protože pak ho už nikdy nenajdou…

Esther Werner-Tanová (40) ze Singapuru je v Pasově vdaná. Mluví anglicky i mandarínštinou a dva měsíce je certifikovanou průvodkyní městem. Pro „své“ Číňany nedávno uspořádala „Beer Tasting“. Hitem se ukázalo být pšeničné pivo, protože to doma neznají, a někteří se už odvážili i ochutnat pečené koleno a bílou klobásu. „Mnozí zkrátka mají rádi dobrodružství,“ směje se průvodkyně…

Čech policistou v Bavorsku

S tím řidiči z Čech sotva počítají, že je osloví bavorský policista v modré uniformě se zemským znakem jejich mateřštinou, píše PNP o Josefu Fuksovi, 25letém příslušníkovi dálniční policie, který téměř denně kontroluje severozápadně od Mnichova bývalé krajany.

„Několik let už je německým občanem, ale službu u bavorské policie začal bez německého pasu, jako Čech,“ uvádí list.

Pasovský list rozvádí, že od roku 1993 mohou muži a ženy cizí státní příslušnosti pracovat v Bavorsku jako policisté. Začátkem května 2019 jich ve službě bylo 86. V minulosti přijalo občanství několik policistů přijatých bez německého pasu. V Bádensku-Württembersku pracuje u zemské policie dokonce 330 cizinců, v Severním Porýní-Vestfálsku má zahraniční kořeny více než každý osmý.

Fuksa se narodil v Olomouci. Žil tam do jedenácti let, pak mamince nabídli práci v Německu a přestěhovali se do východobavorského Neuburgu na Dunaji. „Velmi pilně se učila němčinu a já taky,“ říká mladý policista. Bavorsko se mu za pár let stalo domovem. „Ne že by mi v Čechách bylo špatně, ale tady jsem našel středobod života…“ Chodil tu do školy, našel si přátele a vysněné povolání. „Chtěl jsem být bezpodmínečně policistou. Nechtěl jsem dělat nic jiného a sledoval jsem všechny reportáže o policii na internetu. Ale také pořady jako Cobru 11 nebo Big Bena, kterými německá policie u mne získávala mýtus…" Rozhodl se krátce před maturitou. Že tehdy neměl německý pas, nemělo být problémem. Mohl získat výjimku pro zahraniční uchazeče, vypráví.

Už ve službě ale zamýšlel získat německé občanství. „Když už mi Bavorsko platí, chci se také se státem identifikovat,“ říká. V roce 2013 dostal německý pas, český musel odevzdat, jak chce zákon jeho původní vlasti.

Dnes bydlí v okrese Dachau-venkov a slouží v nepřetržité službě dálniční policie Fürstenfeldbruck. Jeho revírem jsou A8 do Augsburgu, A96 do Landsbergu am Lech a části dálničního okruhu 99 na severu Mnichova.

Tu a tam mu volají kolegové vyšetřovatelé, kteří potřebují jeho pomoc – překládá důkazy z češtiny do němčiny, nebo při dopravních kontrolách informuje telefonem české zadržené o jejich právech. Dělá to rád, protože tím kolegům ulehčuje práci, říká.

Být policistou v Čechách pro něho prý nepřicházelo v úvahu, protože nebydlí při hranici, ani nemá osobní vazby do Česka s výjimkou rodiny, tvrdí. Dodává, že v Čechách je vážnost úředníků tak jako tak jiná, doba komunistického panství tam částečně stále jakoby trvá. „Zejména starší generace má pořád ještě v podvědomí, že policie tehdy byla prodlouženou rukou státu bezpráví,“ říká v PNP.