„Je to ocenění mojí dlouholeté práce. A hlavně to je ocenění práce mojí rodiny, mých malířských předků… Prastrýc Josef Hodl maloval celý život až do smrti a moje maminka maluje též denně, obrazy ale neprodává. Vystavuje jen jednou ročně se mnou na společné výstavě s názvem Víkend otevřených ateliéru,“ svěřila se Deníku Papežová.

Malovat začala už jako malá holčička, někdy ve čtyřech letech. Od té doby nikdy nezažila období, kdy by netvořila. „Malovala jsem při škole i při různých zaměstnáních, ať v kanceláři nebo na hradě, prostě je to součást mě, mého života,“ vysvětluje. Potřebuje určité podmínky, aby se jí dobře pracovalo. V první řadě se musí cítit v pohodě a musí být ideálně slunečno, nebo alespoň hodně světla. „Samozřejmě mám své rituály - kafíčko v makovém hrnečku, zapálím si vonnou tyčinku… A sedím… A čekám - až TO přijde. Někdy je příprava stejně dlouhá jako namalování obrazu,“ přiznává s úsměvem. Když cítí inspiraci, obleče zástěru, namíchá barvy a dá se do tvorby. „Studie zásadně nedělám. Ani u velkých děl, jako byly třeba kulisy na divadlo. Maluji tak nějak automaticky. Vidím to před sebou a jedu,“ říká Papežová, která přiznává, že když obraz dokončí, má strach si ho kompletně prohlédnout. Udělá to až druhý den, u významných děl, pro ni silných, někdy i s mnohem větším odstupem. A co maluje nejraději? „Květiny, pro jejich křehkou sílu a pomíjivost. A květnaté louky, zejména ty, kde jsou vlčí máky,“ říká s tím, že květiny ráda maluje i sází. Ráda maluje i třeba výjevy ze starých fotek, na nichž se jí líbí zachycení okamžiku.

Pochod Klatovský karafiát 2021.
FOTO: Pochod Klatovský karafiát zavedl účastníky na Chudenicko

Práci Papežové můžete zhlédnout nyní na několika místech. Již jen krátce potrvá výstava v Domě historie Přešticka v Přešticích. „Nese název 12 vydechnutí Luise Křikavy. Připravovala jsem ji tři roky, jsou to tušové kresby s dobovou koláží k tématu života dekadentního spisovatele a básníka. Na výstavě se mnou spolupracovala Petra Johansson,“ svěřila se Papežová. Její další práce najdete ve výloze klatovské barokní lékárny U bílého jednorožce či v kostele sv. Vavřince ve stejném městě.