V noci jim jej ale někdo ukradl. Místostarosta Michael Schwarzlmüller se souhlasem majitelů lesa bratrů Haiderových ráno porazil jiný 20 metrů vysoký smrk, a když mu odpoledne únosci zavolali, jestli nechtějí ten původní za výkupné vrátit, vynadal jim, že ležící májka se nekrade (neplatí to ale všude! - pozn. red. Deníku).

Ženská parta náhradníka opět zušlechtila a za doprovodu kapely, mažoretek a půlky obce jej vztyčila bez pomoci mužů během hodinky, a to „včetně pivní pauzy“, jak podotkly OÖN. „Tím jsme v Reichramingu napsali světový příběh, protože to je první strom, který postavily ženy úplně samy,“ chlubí se starosta Reinhard Haslinger. Gabi Schwaigerová, iniciátorka této akce, k tomu jen dodala, že stavění májky není věc síly, ale především dovednosti.

Ve městě se šíří, že v příštím roce by ženy chtěly vztyčit dokonce 24 metry vysoký strom. „Ten by byl o metr vyšší, než jaký dnes stojí na lineckém Hlavním náměstí,“ dodávají OÖN.

Rozřezal prostitutku

K vraždě ženy, jejíž ostatky se našly v Neziderském jezeře v Burgenlandsku, se přiznal 63letý podezřelý, napsaly OÖN. Podle nich svou pozdější oběť , slovenskou prostitutku, potkal koncem března v poledne na Západním nádraží ve Vídni, a vzal ji k sobě domů. Když se prý chtěl „pomazlit“, začala křičet a on ji údajně po hádce v panice uškrtil. „Věc se mu vymkla z rukou,“ míní jeho obhájkyně. Při výslechu přiznal, že mrtvou rozřezal a odvezl do Rustu, kde měl pronajatu chatu u jezera. Člunem odvezl ostatky zavražděné a potopil je v zálivu. Linecký list dodává, že obviněný byl už dvakrát odsouzen za násilné trestné činy a odseděl ve vězení už 30 let, také v oddělení pro duševně abnormální zločince. V říjnu 2016 byl podmíněně propuštěn…

Ve vydání z 2. května linecký list dodal, že vyšetřovatelé našli v mrazáku v jeho bytě další lidské části. Podle mluvčí státního zastupitelství obviněný uvedl, že zamýšlel je později „ochutnat“…

Zachráníme rorýsy?

Rorýsi ochroženým druhem…Zdroj: Deník/repro

K ochraně ohrožených rorýsů obecných (na snímku) a dalších druhů hnízdících na budovách požadují ochránci přírody, aby při výstavbě nebo sanaci domů bylo dbáno na vhodná místa pro ptáky, píše PNP. Při fasádních či střešních úpravách bývají hnízdiště čato ilegálně uzavírána nebo strhávána, čímž ptáci věrní svým místům ztrácejí hnízda či dokonce potomstvo. Na novostavbách pak nová stanoviště nenacházejí kvůli zateplování objektů. Stavebníci na pozemcích města Mnichova proto nově musejí vytvářet pevně stanovený počet hnízdišť a zemský svaz ochrany ptactva (LBV) si přeje stejné ustanovení i pro jiná města, aby se stavy rorýsů, vrabců a spol. mohly „vzpamatovat“.

Rorýsům vracejícím se z Afriky k hnízdění ztěžuje život v Německu i úbytek hmyzu. Od roku 2016 jsou uvedeni na červené listině ohrožených druhů v Bavorsku. Podle odhadů hnízdí v celém Německu 450 000 až 900 000 párů, v Evropě 3,9 až 4,8 milionů. Tito letečtí akrobati loví, požírají, ba i spí ve vzduchu, přičemž nalétají až skoro 200 000 kilometrů ročně. Živí se výlučně hmyzem. „Hnízdění pod bavorskými střechami je jediná činnost, ke které rorýs dobrovolně usedá,“ říká v PNP Lorena Heilmaierová z LBV.

Od konce května svaz opět rozejde www.lbv.de/mauersegler-webcam, v němž má být možné sledovat naživo hnízdění a výchovu potomstva ohrožených druhů ptactva.

Rekordně proudu od slunce

Pokryje slunce poptávku?Zdroj: Deník/repro

V prvních čtyřech měsících roku vyrobilo 1,6 milionu zařízení v Německu tolik solární energie jako dosud nikdy, napsala PNP. Podle Eonu to bylo do 30. dubna 10,1 miliardy Kwh, meziročně o sedm procent víc a oproti roku 2016 dokonce o čtvrtinu. Získaná energie by mohla pokrýt průměrnou roční spotřebu více než čtyř milionů domácností. Přitom v chladném březnu slunce svítilo méně než v dlouholetém průměru, ale v dubnu se ukázalo hlavně na jihu na více než 200 hodin – v Mnichově dokonce přes 260 hodin, ve Stuttgartu a v Norimberku 250.

Rakousko by chtělo mít do roku 2030 veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů vody, větru nebo slunce. Horní Rakousy by prý mohly dosáhnout 97 procent, ale jen s maximálním úsilím a ambiciózní výstavbou fotovoltaiky, uvádějí OÖN ze studie Energetického institutu Keplerovy univerzity na zakázku zemské vlády. „Horní Rakousy dnes spotřebovávají ročně 17 Twh elektřiny. Podle prognóz by to v roce 2030 mělo být 20,7 Twh. Při zohlednění skromného potenciálu vodních a větrných zdrojů došel institut k závěru, že asi šest Twh by musela dodat fotovoltaická zařízení, především na střechách 60 procent rodinných a 80 procent bytových domů v zemi. Dnes jsou jen na asi pěti procentech střech, nová výstavba s nimi počítá ve 42 procentech projektů. Země by k dosažení cíle potřebovala 0,3 procenta veškeré plochy Horních Rakous, čili celé území města Steyru,“ pokračuje list.