200 „metařů“

Jak uklízejí u sousedů.

200 zaměstnanců odboru městské zeleně a úklidu ulic v Linci pečuje o zhruba šest milionů čtverečních metrů plochy, což odpovídá 555 fotbalovým hřištím, píše buletin magistrátu. Ročně z tohoto území snesou 2800 tun odpadu. Složen na jednom metru čtverečním by vytvořil věž vysokou 4,6 kilometru, pohrává si věstník s čísly. 2500 veřejných odpadových nádob vydává tisíc tun, denně jezdících 45 zametacích vozů přidává dalších 1800 tun.

Drony pro mláďáta

S dronem hledají ohrožená mláďata.

Rodina Köpplových z Blossersbergu (okr. Regen) zachraňuje životy malých srnčat, zajíčků a ptáčat před kosami, píše PNP. S dronem vybaveným tepelnou kamerou, kterou si pořídilo myslivecké sdružení za 4000 eur, odhalují Köpplovi před kosením luk mláďata skrytá v porostu, a následně je vyhánějí či dopravují do bezpečí. O víkendech tak spasí před sekačkami průměrně dvě srnčata.

Dron vede většinou syn Lukas (vlevo), živý přenos jeho záběrů sleduje na obrazovce teta Heidi, informuje Erwina Köppla rádiem a ten vyráží k udávanému místu k vynesení ohrožených. Díky této technice k úhynu mláďat v revíru prakticky nedochází, uvádí list.

„Dostal“ malou čejku

Mladá čejka v hnízdě.

Robert Schnellhammer (61) z Pockingu, vedoucí úřadu výživy, zemědělství a lesnictví v Pasově-Rotthalmünsteru, našel náhodou v kukuřičném poli hnízdo čejky chocholaté. Cestu ven si odkrokoval, místo označil na kraji pozemku a pak se v pravý čas vrátil. „Přesně po 220 krocích, jak si předtím spočítal, stanul nad klubající se rodinkou – jeden ,pípáček´se zrovna vylíhnul, druhý už proklovnul otvor ve skořápce,“ píše PNP. A pan Schnellhammer pořídil fotografii svého života, jak říká. Vysvětluje, že hnízda čejek je těžké nalézt, jsou perfektně maskované a zbytky skořápek po vyklubání se kuřat rodiče sežerou. Mladí se krčí na zemi a vypadají jako hrudky hlíny, a kdo o nich neví, nemá šanci je odhalit, tvrdí nálezce: „Člověk stojí metr od nich a nevidí je…“

… a dospělá v plné parádě.

PNP doplňují, že čejky v Bavorsku nejsou žádnou raritou, ale jsou na listině silně ohrožených druhů. Jejich stav mezi roky 1980 a 2005 poklesl o zhruba 60 procent v důsledku ubývání vlhkých ploch a ztrát při časném sečení. V Bavorsku hnízdí asi 6000 až 9500 párů.

Desetitisíce odsouzených

Počet rozsudků v Rakousku loni stoupl zhruba o jedno procento na 30 746. Pravomocně odsouzených bylo 28 286 osob, což je proti roku 2013 o 10,2 procenta méně. 32,5 procenta bylo obžalováno během čtyř let podruhé. 44,7 procenta projednávaných už byli trestáni, případně byli odsouzeni v podmínce.

Mužů bylo odsouzeno téměř šestkrát víc než žen – 85 procent, napsal Volksblatt. 94 procent bylo plnoletých, víc než polovina měla rakouské občanství, 42,3 procenta cizí.

Ze 43 049 projednaných deliktů bylo 31 procent činů proti majetku druhého, 18,5 procenta se týkalo drog, 17,1 procenta útoků proti zdraví a životu.

Proti otylosti

Zhruba každé páté dítě v Horních Rakousích má nadváhu, nebo je adipozitivní, píše Volksblatt. Způsobují to především málo pohybu a nevhodné stravování. Organizace ochrany životního prostředí Greenpeace vypracovala srovnání kvality jídla ve školkách spolkových zemí. Rozhodujícími kritérii byly méně masité bio- a regionální produkty. Horní Rakousy skončily v hodnocení druhé za Vídní, „ale s velkým odstupem“. Zemská radní pro zdravotnictví Christine Haberlanderová a rada pro životní prostředí Rudi Anschober hledají cestu ke zlepšení situace. Životní prostředí například chce podporovat učitele, kteří školní stravování vylepšují. „Anschoberův cíl je bio-jídlo pro všechny děti, obědy ze zdrojů v okolí pro všechny, a zavedení zásad vaření a stravování jako centrální téma vyučování. Už dnes platí ,bio-kvóta´ nejméně ve 30 procentech státem spravovaných škol, v regionalitě bylo dosaženo 50-55 procent. Politické návrhy k redukci masa v nabídce nejsou,“ pokračuje list.

Kdo zaplatí odchlupení?

Zaplatí nápravu pojišťovna?

Michael B. (52) z Tögingu (okr. Altötting) trpí od puberty silným ochlupením zad a chce dosáhnout epilace na nemocenskou, píše PNP. Nyní se soudí o náklady 5000 eur za ošetření laserem.

List vysvětluje, že nadměrně dlouhé, silné a tmavé „kartáčovité“ vlasy na zádech lékaři nazývají nemocí Hypertrichózou. Michaelu B. rostou podle kožní lékařky jako genetická záležitost. Experti odhadují, že toto vzácné pomýlení přírody má četnost asi jedna ku miliardě.

Pan B. tvrdí, že ochlupení zhoršuje kvalitu jeho života, stálé svědění ho prý ničí. Zejména v létě, kdy je pracovně často hodiny na cestě autem, ho záda svědí a tvoří se mu na nich malé záněty. Jeho lékařka dodává, že onemocnění u něho redukuje pocit sebehodnoty a má dopady na jeho psychiku.

Zkusil už všechno možné, naposledy laserové ošetření, a účet na 5000 eur předložil své všeobecné zdravotní pojišťovně (AOK). Ta požadavek předala odborné lékařské službě a ta loni 4. srpna uzavřela, že v duchu zákona o sociálním pojištění pan B. žádnou nemocí netrpí. Žadatel podal odpor, uvedl, že na vlastní náklady už zkoušel několik alternativních metod jako holení, odstraňování voskem a epilování, ale žádnou úlevu stavu mu nepřinesly, naopak vedly k silnějším symptomům. Odpor odmítlo vedení AOK 4. října jako nedůvodný.

Poté pan B. podal žalobu k sociálnímu soudu v Mnichově. Ten v únoru navrhl stranám sporu, aby se dohodly ve smírčím řízení na společném řešení. Pojišťovna opět namítla, že u pana B. podle sociálního zákona nejde o žádnou nemoc. Pokud prý soud dojde k jinému závěru, AOK jej prosí o upozornění, o jakou normu se opřel. Jinak je prý žalobu třeba zamítnout a pojišťovna dál odmítá plnit. Koncem května se situace ještě zamotala tím, že pan B. projevil ochotu se na nákladech zákroku podílet, ale pojišťovna je vyčíslila podle jiné, levnější elektrické metody odchlupení… Případ není tedy stále dořešen.

Horko škodí čápům

Horko neobvyklé pro toto roční období dělá potíže mladým čápům, uvádí PNP. „Umístění hnízd většinou na exponovaných místech bez stínu vede k tomu, že mladí jsou celé dny vystaveni silnému slunečnímu záření,“ cituje mluvčí zemského svazu ochrany ptactva. Ochranu před ním poskytují potomstvu rodiče stíněním vlastními těly a zásobují je vodou, kterou do hnízd donášejí v zobácích.

Problematické podle svazu by mohlo být, když období veder se silným slunečním zářením trvá déle než týden. Líhnutí a odchov mladých probíhá mezi dubnem a koncem června. K líhnutí potřebují čápi 21 až 32 dnů, dalších 55 až 60 dnů trvá odchov. Teprve pak opouštějí mladí čápi hnízdo, uzavírá PNP.