O poznání klidnější než v minulých letech je zatím výskyt alimentárních onemocnění, spojených s konzumací kontaminovaného jídla, případně nápojů. K dnešnímu dni je hlášeno v kraji 190 případů (vloni ve srovnatelném období 249, nárůst oproti minulému týdnu + 18) salmonelózy, spojované především s konzumací nedostatečně tepelně opracovaných výrobků z vajec. Kampylobakteriózy je v kraji 338 případů (vloni 386, v mezitýdenním srovnání +35), nejvíce na Českobudějovicku (97), Jindřichohradecku (54) a Táborsku (53). Kampylobakterióza je v sezóně spojována se zvýšenou konzumací nedostatečně tepelně opracovaného masa, hlavně kuřecího.

„Klíšťové encefalitidy je v kraji k dnešku prokázáno šest ověřených případů, to je o jeden více než ve srovnatelném období loňského roku. Dva potvrzené případy registrujeme na Českobudějovicku, dva na Českokrumlovsku a po jednom na Jindřichohradecku a Prachaticku. Od minulého týdne přibylo devět potvrzených případů lymeské borreliózy. Té je v kraji zatím výrazně méně než vloni, evidujeme čtyřicet devět případů, nejvíce tradičně na Jindřichohradecku - jedenadvacet, devět případů je na Českobudějovicku a Táborsku a pět na Prachaticku. Jediným okresem s nulovým výskytem je Písecko, které je dlouhodobě mikroregionem s minimálním výskytem tohoto onemocnění, typického svou přírodní ohniskovostí,“ uvedla epidemioložka KHS Jihočeského kraje MUDr. Jitka Lunáčková.   

Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí a může mít fatální následky, například poškození nervového systému a ochrnutí

Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku, Táborsku a Českokrumlovsku

Jižní Čechy vykázaly vloni 99 potvrzených případů encefalitidy a 431 případů boreliózy, předloni to bylo 121, respektive 473 případy

Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat

Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách

V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí v posledních letech nárůst počtu případů na Prachaticku nebo Českokrumlovsku

Hygienici evidují první případy onemocnění podle charakteru počasí v březnu či dubnu, první vrchol přichází v tzv. jarně-letních měsících, tedy v květnu, červnu, a druhá vlna pak v tzv. letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se objevují běžně v říjnu i později